Co udělají poslanci pro knížky?

Stejná sazba DPH pro všechny položky včetně knih nemá v ekonomii dle Pavla Kohouta teoretickou, ani empirickou podporu.

Na demonstraci pod heslem Nezdaňujte čtení, nezdaňujte informace se minulou středu sešlo na Staroměstském náměstí několik stovek protestujících. foto: ČTKČeská pozice

Na demonstraci pod heslem Nezdaňujte čtení, nezdaňujte informace se minulou středu sešlo na Staroměstském náměstí několik stovek protestujících.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) se snaží, seč může, aby vládní koalici zabránil zvýšit DPH na knihy, noviny a časopisy. V tiskové zprávě vydané u příležitosti demonstrace proti vyššímu zdanění čtiva a informací, jež se konala ve středu 22. června na Staroměstském náměstí v Praze, vyzval „všechny, kterým není osud českých knih lhostejný“, aby se osobně obrátili na své poslance a „požadovali na nich odpovědný přístup“.

Knihkupci a nakladatelé tvrdí, že po plánovaném zvýšení DPH na knihy na 17,5 procenta vyjde o třetinu méně titulů a zaniknou dva tisíce pracovních míst. Na jejich obranu vystoupil i ekonom Pavel Kohout, podle něhož nemá rovná sazba DPH pro všechny položky včetně knih v ekonomii teoretickou ani empirickou podporu. ČESKÁ POZICE vydává argumentaci SČKN i Pavla Kohouta v plném znění, nechť si čtenář udělá vlastní názor, do jaké míry je oprávněná.

Výzva představenstva Svazu českých knihkupců a nakladatelů:

Zeptejte se svého poslance, co udělá pro knížky!

„22. června 2011 odpoledne proběhla na Staroměstském náměstí v Praze demonstrace pod heslem „Nezdaňujte čtení, nezdaňujte informace“. Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) ji svolal jako další z řady protestů, kterými se snaží odvrátit zvýšení sazby DPH na knihy a tiskoviny. Jako první vystoupil předseda SČKN Vladimír Pistorius. Prohlásil, že na základě dopadu zvýšení DPH o čtyři procenta před třemi roky lze očekávat, že po plánovaném zvýšení DPH na knihy na 17,5 procenta vyjde o třetinu méně titulů a že zanikne 2000 pracovních míst. Nejvíce postiženy budou učebnice a odborné knihy. Nakladatel Martin Vopěnka a knihkupec Jiří Seidl vyjádřili své zklamání, že jsou nuceni demonstrovat proti pravicové vládě, a označili shromáždění nikoli za protest proti reformám, ale proti hlouposti.

Většina poslanců si neuvědomuje skutečné důsledky zvýšené DPH na knihy, nebo si je uvědomuje a nechce si komplikovat život porušením stranické disciplínyPodporu snaze SČKN vyjádřila spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková, na tribuně se objevil i monsignor Václav Malý. Za noviny vystoupil šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek a šéfredaktor MF Dnes Robert Čásenský, za tiskárny prezident Svazu polygrafických podnikatelů Jan Sochůrek a František Štěch z Protisku. Na demonstraci zazněla rovněž úvaha ekonoma Pavla Kohouta, podle níž „stejná sazba DPH pro všechny položky včetně knih nemá v ekonomii ani teoretickou, ani empirickou podporu“.

Horší podmínky pro studenty, které plánované zvýšení DPH na knihy vyvolá, avizoval děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík. Celkovou kritiku přístupu politické reprezentace k potřebám občanů přednesl Tomio Okamura. Na závěr promluvil Marek Pečenka z nakladatelství Dokořán, který požádal čtenáře a sympatizanty o aktivní přístup.

Nový zákon o DPH byl sněmovnou schválen v prvním čtení. Musí však projít ještě čtením druhým a třetím. Bohužel, většina poslanců si neuvědomuje skutečné důsledky zvýšené DPH na knihy, nebo si je uvědomuje a nechce si komplikovat život porušením stranické disciplíny. Žádáme proto všechny, kterým není osud českých knih lhostejný, aby apelovali na své poslance a nenechali je být lhostejnými vůči zdaňování informací. Navštivte je během jejich úředních hodin nebo je alespoň kontaktujte písemně a požadujte na nich odpovědný přístup.

Adresy kanceláří jednotlivých poslanců, telefonická a e-mailová spojení jsou k dispozici na internetových stránkách našeho Svazu – www.sckn.cz.“

Vladimír Pistorius, předseda SČKN

Pavel Kohout: Rovná DPH nemá teoretickou podporu v ekonomii

„Jako kterákoli oblast lidské činnosti, také daně mají dnes ucelenou teorii. Zabývá se jimi početná akademická obec, publikují se vědecké články zabývající se teorií i empirickým výzkumem. Za některé z těchto výzkumů byly dokonce uděleny Nobelovy ceny.

Různí ekonomové docházejí na základě těchto výzkumů k různým doporučením. Na mnoha bodech se většina z nich shodne docela dobře. Například by se těžko hledal někdo, kdo by tvrdil, že daně mají být složité. Ale existují i zajímavější výsledky. Lze například odvodit na základě elegantního matematického modelu, že bohatí mají mít nižší mezní daně z příjmu a že daň z přidané hodnoty by měla být nižší u luxusních předmětů než u základních potravin.

Ani „železná lady“ nezměnila nulovou britskou sazbu u knih a tiskovin, i když jí to doporučoval ministr financí Nigel Lawson!Podobné teoretické výsledky jsou těžko realizovatelné z politických důvodů, ale to je vedlejší věc. Co chci zdůraznit: že daňová teorie je nesmírně bohatá a překvapivě pestrá ve svém záběru. Některé poznatky jsou velmi praktické, jiné jsou – inu, teoretické. Lze teoreticky zdůvodnit rovnou daň z příjmů. Lze zdůvodnit i progresivní daň, pokud v modelu použijeme jinou sadu vstupních parametrů.

Při veškerém bohatství finančních modelů a rozmanitosti teoretických názorů však nikde v teorii nenajdete oporu pro tvrzení, že paušální sazba daně z přidané hodnoty pro všechny položky je optimální. Tvrzení typu ,každý ekonom vám potvrdí, že jedna sazba je nejlepší‘ je nepravdivé. Ano, jednotná sazba vypadá jednoduše z hlediska kalkulace a z pohledu ministerstva financí, ale jde jen o jednoduchost z hlediska účetnictví. Hlubší zdůvodnění chybí.

Dalším údajným argumentem je tvrzení ,když bude zvýhodněn jeden typ zboží, budou chtít výhodu všichni‘. To je argument slabošský a všeobecně nepřesvědčivý. Silný politik, jakým byla například Margaret Thatcherová, dokáže prosadit svůj názor. A ani „železná lady“ nezměnila nulovou britskou sazbu u knih a tiskovin, i když jí to doporučoval ministr financí Nigel Lawson! Thatcherová byla dost silná, aby dokázala svůj postoj obhájit, i když – jen tak zcela mimochodem – nevystudovala ekonomii, nýbrž chemii.

Rozdíl mezi Británií a Českem, rozdíl mezi podporou vzdělanosti a ignorantstvím, rozdíl mezi silným a slabým politikem. Každý nechť si vytvoří svůj názor.

Končím konstatováním: stejná sazba DPH pro všechny položky včetně knih nemá ani teoretickou ani empirickou podporu.“

Pavel Kohout