Co s iPhonem v lese? Fotografovat listí?

Aplikace pro iPhone umožňuje identifikaci listů stromů. Vzniká nový systém sběru vědeckých informací, nebo jde o čiré bláznovstí?

Martin Rychlík 12.5.2011
Aplikace LeafSnap umožňuje on-line identifikaci listí v přírodě. Má takový vynález smysl, nebo se už lidé definitivně zbláznili, když se vůbec nespoléhají na vlastní znalosti? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Aplikace LeafSnap umožňuje on-line identifikaci listí v přírodě. Má takový vynález smysl, nebo se už lidé definitivně zbláznili, když se vůbec nespoléhají na vlastní znalosti? | foto: © ČESKÁ POZICE, Martin RychlíkČeská pozice
Aplikace LeafSnap umožňuje on-line identifikaci listí v přírodě. Má takový vynález smysl, nebo se už lidé definitivně zbláznili, když se vůbec nespoléhají na vlastní znalosti?

Kdo by nechtěl být vědcem, zvláště pak botanikem či dendrologem, který prochází lesy či háji a mapuje výskyt rozličných stromů, jichž je na Zemi odhadem asi sto tisíc druhů? Nyní máte takovou šanci i vy. Pokud tedy máte v kapse iPhone...

Díky nově vyvinuté aplikaci LeafSnap pro mobilní komunikátor můžete v přírodě „vyfotit“ stromové lístky, jež iPhone automaticky rozezná a odešle díky GPS koordinátorům kamsi do ústředí. Na webu už je vidět, jak se plní mapa USA výskytem stromů, což je ideálním příkladem takzvané „občanské vědy“ – zapojení obyvatel do nějakého širšího a obecně prospěšného bádání.

Vyfocený obraz listu je odeslán a porovnáván s databází. Za pár sekund přijde zpět výsledek...Jak to funguje? Stačí nasměrovat kamerku na list (ideálně na bílé ploše, třeba papíru), aplikace se spustí a začne jej rozpoznávat podle jeho tvaru. Potřebný algoritmus vytvořili specialisté na rozeznávání obličejů (facial recognition) a biometriku z Columbia University a University of Maryland, kteří tím strávili osm let. Získávali z terénu i archívů různé listy, na nichž hledali důležité body pro identifikaci. Nasnímaný obraz je pak porovnáván s encyklopedickou databází listů i s fotografiemi, kteřé pořídili dobrovolníci z organizace Finding Species, hledající přírodní druhy.

„Projekt byl zahájen v roce 2003, když jsme dostali grant od National Science Foundation, abychom vyvinuli nový identifikační systém pro 21. století,“ řekl magazínu Smarter Planet John Kress, botanik ze Národního muzea dějin přírody. „Nyní máme vědecký nástroj jak pro botaniky, tak i veřejnost. Lidé se tak mohou dozvědět, nač se koukají, ale také mohou uvažovat o tom, jak své nálezy uchovat a předat dál,“ dodává Kress.

Nejjistější je gingko biloba

Rozpoznání listů není stoprocentní, protože některé listy mají velmi podobný tvar. „Funguje to tak trochu jako Google, ale místo hledání přes text vyhledáváme obrázky,říká informatik Peter Belhumeur. Ty nejshodnější listy vyjedou v popředí. Během třiceti vteřin vyhodnotí počítače na Columbia University shodu a zašlou ji zpět na mobil. Nejpřesněji jsou určovány listy jinanu dvoulaločného zvaného gingko – pochopitelně kvůli jeho nezaměnitelnému tvaru, což dobře vědí čtenáři foglarovek.

Na internetových stránkách LeafSnap.com vzniká databáze listů i s dalšími údaji (nyní jich je 191), včetně přesně zanesených lokací díky systému GPS. V první fázi budou „pokryty“ pouze stromy v USA, dokonce jen v okolí New York City a Washingtonu DC. Aplikace je zatím dostupné pouze pro iPhone, ale během několika dní přibude i verze pro iPad a v létě též Android.

Při všem tom technologickém jásání a vizích o propojených lidech s vědou je to vlastně strašně smutná zpráva. Jde o další z důkazů, že lidé se přírodě stále víc a víc vzdalují a přestávají jí rozumět, ba ji i znát. Místo abychom děti učili, jak se liší lípa srdčitá od buku, dubu, jasanu, břízy, kaštanů či habrů – a v čem jsou krásné! –, nahrajeme jim do mobilu jen nový software.

Počet příspěvků: 4, poslední 12.5.2011 10:15 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.