Ceska Pozice

Člověk v tísni a jeho kámoš Provident

Poskytovatel nebankovních půjček se holedbá chválou od renomované neziskové organizace. A ta se nebrání. Máme být rozhořčení?

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Kdo zhlédl jednu z posledních reklam společnosti Provident Financial, asi si připadal jako v absurdním snu. Nebankovní společnost poskytující spotřebitelské úvěry s úrokem ve výši desítek procent se holedbá oceněním renomované neziskové organizace Člověk v tísni, že je „nejetičtějším poskytovatelem nebankovních úvěrů“.

Zní to skoro jako definice oxymóronu – neziskovka, snažící se pomáhat lidem v nouzi, vyzvedává firmu, která má pověst nemravné společnosti poskytující drahé půjčky. Leckoho mohlo napadnout, zda nejde o nějakou mýlku, nebo rovnou o podvod, a celkem logicky očekával, že se Člověk v tísni proti využití svého jména u takového produktu razantně ohradí.

Jenže místo toho nezisková společnost umístila na svůj web prohlášení, které člověka ještě více zmátlo:

V letech 2011 i 2012 Provident dosáhl v našem indexu nejlepšího výsledku a dle našich kriterií se jedná opravdu o nejetičtější nebankovní společnost. (…) Provident vznesl explicitní dotaz, zda výsledky mohou použít v rámci svého PR. Právě kvůli veřejné povaze výsledků Indexu byl tento požadavek akceptován…“

A doplnila, aby dopředu vyvrátila případné spekulace, že od Providentu nepřijala v uplynulých pěti letech ani korunu.

Člověk v tísni si už za své reklamní účinkování vysloužil mocnou kritiku – například v Deníku Referendum vyšel článek „Člověk v tísni a ‚etické‘ úvěry s úrokem dvaasedmdesát procent“ a lze očekávat příliv dalších morálních odsudků. Máme ale hledat viníka v neziskové organizaci?

Co se vlastně stalo? Člověk v tísni každoročně sestavuje žebříček nebankovních společností z hlediska jejich přístupu ke klientům. Ač si o „žebříčkování“ můžeme myslet cokoli (a o Člověku v tísni koneckonců také), jde o obecnou lidskou vlastnost – řadit věci do vertikály, porovnávat. Do roku 2011 nesl tento žebříček název Index predátorského úvěrování, od té doby se proměnil v Index etického úvěrování. A možná zde vězí problém: z původního názvu těžko někdo pěknou reklamu vykřeše, zatímco etické úvěrování už zní marketingově zajímavě.

Má-li někdo moc ovlivňovat už jen svým jménem veřejné mínění, měl by si uvědomit i jistou zodpovědnost za to, co vypustí ve svých oficiálních dokumentechČlověku v tísni lze vyčítat, že to prostě nedomyslel. Má-li někdo moc ovlivňovat už jen svým jménem veřejné mínění, měl by si uvědomit i jistou zodpovědnost za to, co vypustí ve svých oficiálních dokumentech. To je ale asi tak všechno, co lze společnosti vytknout. I když o to více, že v prohlášení k reklamě Providentu ještě uvedla, že stejně bude „postupovat i v následujících letech a s jinými vítězi indexu“.

Jinak je ale celé pohoršení nad Člověkem v tísni svatouškovství. Pohlédněme na celou kauzu z odlišné perspektivy. V České republice působí několik desítek tisíc nebankovních společností poskytujících úvěry. Na jejich existenci je společenský konsensus – legislativa je zkrátka umožňuje. Půjčky lidem nebude nabízet ani v budoucnu jen Provident Financial, ale také Home Credit (druhá v žebříčku Člověka v tísni za rok 2012), Cetelem (třetí) a řada dalších.

Nezisková organizace – ani Člověk v tísni – za to, že existují, nemůže. Je schopná jednou rukou tlačit na legislativní omezení (například v oblasti rozhodčích doložek, poctivého a přesného uvádění podstatných údajů, nebo nutnosti zkoumání bonity žadatelů o půjčku), druhou rukou ale třeba také může dělat osvětu. Třeba tím, že v rámci současné legislativy zhodnotí podle nějakého klíče poskytovatele spotřebitelských úvěrů, čímž klientovi řekne: chceš-li si půjčit, půjč si alespoň od těch o něco etičtějších v řadě neetických.

Společenský konsensus

Asi není příliš logické, když na jedné straně ve společnosti panuje konsensus nad legalitou poskytování nějakého produktu (každý má dnes přece svobodu se zadlužit i na dovolenou nebo plazmovou televizi), abychom na straně druhé měli povinnost říkat, že všichni poskytovatelé daného produktu jsou stejně špatní, stejní grázlové, od kterých si může půjčit jen pomatenec. Buď nějaký produkt tvrdě regulujme, třeba jej rovnou zakažme, protože se shodneme, že je naprosto neetický a nepřípustný, nebo nechme lidi, které to zajímá (i neziskovky), aby se daným problémem zabývali – a rozlišovali. Pokud připustíme debatu v této rovině, pak asi nalezneme společenský konsensus, že je výhodnější, aby si člověk půjčil u lepší firmy z těch špatných.

Člověk v tísni tedy není viníkem, pokud mu na základě nějaké metodiky vychází, že Provident Financial je nejlepší společnost poskytující nebankovní úvěry na českém trhu. Když se o daném problému chceme bavit vážně a nelíbí se nám, že Provident vyšel nejlépe v nějaké anketě, pak zpochybněme metodiku, na jejímž základě neziskovka k výsledku dospěla. Bez toho si naším rozhořčením opravdu jen uklidňujeme špatné svědomí.

Vyjádření společnosti Provident

K článku ČESKÉ POZICE poskytla v pátek společnost Provident stanovisko, jehož plné znění přikládáme:

„Index etického úvěrování hodnotí, jak se jednotlivé nebankovní společnosti chovají ke svým klientům a jak bezpečné je od nich si půjčit, aby člověk nespadl do dluhové pasti. Přestože se naše půjčky mohou na první pohled zdát dražší než u konkurence, lidem, kteří se dostanou do problémů se splácením například kvůli nemoci či ztrátě zaměstnání, neúčtujeme žádné sankční poplatky ani úrok z prodlení. Dluh našich klientů se tak již dále nezvyšuje. Provident se také v maximální možné míře snaží o dohodu se zákazníky v dlouhodobém prodlení a nevyužívá soudních sporů ani exekutorů. Toto všechno jsou argumenty, proč jsme v indexu Člověka v tísni dvakrát po sobě předstihli naše konkurenty.

Index nehodnotí, zda je dobré půjčovat si, nebo ne. Dává ale vodítko, jak bezpečné je půjčit si u jednotlivých společností, aby člověk nespadl do dluhové pasti kumulujících se dluhů a následných penále z prodlení. A my jsme hrdí na to, že naše společnost, jejíž služby využívá přes 2,5 milionu lidí po celém světě, patří k těm nejserióznějším.“

Ondřej Holoubek, tiskový mluvčí

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.