Členské státy EU dostanou finance na zalátání děr po koronakrizi

Lídři Evropské unie se po maratonském čtyřdenním jednání shodli na podobě nového evropského rozpočtu na příštích sedm let – téměř 47,5 bilionu korun – i na výši fondu obnovy – necelých 20 bilionu korun –, který má členským státům unie pomoci s ekonomickými dopady koronavirové krize. Unijní plán přihraje Česku desítky miliard korun.

Hlavní zasedací místnost na červencovém summitu EU | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hlavní zasedací místnost na červencovém summitu EU | foto: Reuters
Hlavní zasedací místnost na červencovém summitu EU

Ultramaratonským stylem zdolali evropští lídři po čtyřech dnech a nocích debatu o novém evropském rozpočtu. Výsledkem jednoho z nejdelších unijních jednání, který oznámili v úterý 21. července ráno, je rozpočet ve výši téměř 47,5 bilionu korun. Z toho necelých 20 připadne na fond obnovy, který má členským státům Evropské unie pomoci s ekonomickými dopady koronaviru. „Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ komentoval výsledek v atmosféře všudypřítomné úlevy předseda Evropské rady Charles Michel.

Názorový šerm předváděli zástupci vlád především okolo toho, jak rozdělit peníze ve fondu obnovy. V něm nakonec padlo jen o něco více prostředků na granty, kterými se napřímo financují projekty národních vlád. Jen o něco méně připadlo na půjčky. To se nelíbilo šetrným státům, jež strašila představa společných dluhů. Na jednom pólu se sešlo Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko, proti nim Itálie se Španělskem, které virus zasáhl nejvíce, a měly dostat nejvíce peněz. Horovaly proto za co největší podíl přímých dotací. Kompromisem místo původních 500 miliard eur bylo konečných 390 miliard.

Změna podmínek

Tahouny rozvážného závodu směrem ke společné dohodě zůstali dva nejsilnější evropští hráči – Německo a Francie. „Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová byli ti, kdo řešil ty největší střety,“ řekl český premiér Andrej Babiš po návratu z vyčerpávajícího summitu. Nakonec se ale, jak již bývá zvykem, všichni po skončení jednání prohlásili za vítěze. Stejně Babiš. Podle něho jsou výsledky summitu pro Českou republiku výhrou. Podle premiéra se podařilo vyjednat změnu podmínek pro rozdělování peněz.

Ty chtěla Evropské komise původně rozdat na základě kritéria nezaměstnanosti v letech 2015 až 2019. Jenže v těchto letech ČR v tomto ukazateli excelovala, a dostala by proto méně peněz. Nezaměstnanost nakonec dostala váhu „jen“ 70 procent, zbylých 30 připadlo na pokles HDP způsobený koronavirem. „To, že je ten poměr alespoň 70 ku 30, je naše zásluha. Byl jsem jediný, kdo to tlačil. Nakonec jsem to i prosadil. Víc už to prostě nešlo,“ řekl Babiš. Český premiér obavy některých zemí ze společného evropského zadlužení podle svých slov nesdílí.

Podle premiéra Andreje Babiše se podařilo vyjednat změnu podmínek pro rozdělování peněz. Ty chtěla Evropské komise původně rozdat na základě kritéria nezaměstnanosti v letech 2015 až 2019. Jenže v těchto letech ČR v tomto ukazateli excelovala, a dostala by proto méně peněz. Nezaměstnanost nakonec dostala váhu „jen“ 70 procent, zbylých 30 připadlo na pokles HDP způsobený koronavirem.

I kdyby Španělé či Italové ve svých závazcích selhali, na Česko to podle něho přímý dopad mít nebude. „Ale je pravda, že v nejhorším případě, který si snad ani neumím představit, by to mělo přímý dopad i na evropský rozpočet,“ uvedl předseda vlády. Na českém kabinetu teď bude úkol dát dohromady dokument, který unijní představitelé nazývají „reformní balíček“, který má ukázat, kam by evropské peníze měly v jednotlivých státech putovat. Babiš ho chce vypracovat co nejdříve a jádrem dokumentu by podle něho měl být už existující Národní investiční plán, jenž počítá s celkovými investicemi osm bilionů korun.

Hlavními prioritami by podle premiéra měly být automobilový průmysl, zdravotnictví a digitalizace. Následně dostane ČR možnost si od EU navíc půjčit 415 miliard korun. „Pokud skutečně Evropská komise půjde na trh a půjčí si za negativní úroky ve výši 0,2 nebo 0,3, tak to využijeme. My si například nyní půjčujeme za negativní úrok 0,15,“ okomentoval takovou možnost Babiš.

Reakce na závěry summitu byly na domácí politické scéně rozporuplné. Všichni dlouho hledanou shodu evropských státníků uvítali, zkritizovali však Babiše za údajně neúspěšná vyjednávání. „Premiér jako vyjednavač selhal. S textem souhlasil, aniž by vyjednal cokoli z toho, k čemu ho před odjezdem zavázala sněmovna,“ pustil se do Babiše europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podle předsedy sněmovního evropského výboru Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) měl Babiš vyjednat, aby se nerozhodovalo na základě kritéria nezaměstnanosti. Navýšení v kohezních fondech označil za „slabou náplast“.

Babiš: Získali jsme maximum

Klíčový evropský summit dopadl pro ČR podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dobře. Lídři EU se po maratonském čtyřdenním jednání shodli na podobě nového evropského rozpočtu na příštích sedm let i na výši fondu na boj proti ekonomickým dopadům koronaviru. Babiš si v rozhovoru pochvaluje především českou výjimku umožňující přelévat mezi fondy až čtvrtinu prostředků.

LIDOVÉ NOVINY: Nakonec dostalo při rozdělování peněz kritérium nezaměstnanosti v letech 2015 až 2019, kterému se Češi bránili, váhu 70 procent. Reálný pokles HDP bude hodnocen váhou 30 procent. Jste s tím spokojený? Nešlo vyjednat lepší poměr?

BABIŠ: To, že je ten poměr alespoň 70 ku 30, je naše zásluha. Byl jsem jediný, kdo to tlačil. Nakonec jsem to i prosadil. Díky tomu jsme oproti prvním návrhům dostali 2,4 miliardy eur (zhruba 63 miliardy korun – pozn. red.) navíc. Kromě nás to nikdo jiný neprosazoval. Víc už to prostě nešlo.

LIDOVÉ NOVINY: Peníze budeme moci čerpat od ledna. Kdy ale začnou do české ekonomiky proudit reálně?

BABIŠ: Musíme v první řadě dočerpat peníze za období let 2014 až 2020. Žádal jsem už od ministrů vlády, aby to co nejrychleji zazávazkovali. Myslím totiž, že je tam ještě prostor pro zlepšení. A co se týká těch čerstvě schválených peněz – nejrychleji se k evropským penězům dostaneme přes program REACT-EU (fond určený pro nápravu následků koronaviru v objemu více než 1,2 bilionu korun – pozn. red.), v němž bychom mohli dostat až 40 miliard korun. Dostali jsme také možnost půjčit si více peněz, pokud k tomu budou výhodné podmínky. Z původních 10,4 miliardy eur jsme dostali možnost půjčit si až 415 miliard korun.

LIDOVÉ NOVINY: Byla by ta případná půjčka něčím podmíněná?

BABIŠ: Je to vázané na to, čemu Evropská komise říká reformy, které jí mají státy předložit. Já tomu říkám restrukturalizace. To musíme jako vláda připravit co nejdříve a představit to komisi. Následně budeme žádat o prostředky i z fondu obnovy EU, ve kterém máme skoro 230 miliard korun.

LIDOVÉ NOVINY: Hodláte své představy opřít o Národní investiční plán?

BABIŠ: Samozřejmě, to je základ. Prvních jeho 40 stran jsem si nechal přeložit do angličtiny a mluvil jsem o něm i na summitu. Jeho objem je totiž 300 miliard eur, takže skoro osm bilionů. To je právě to nejdůležitější, v tom plánu dokumentujeme, na co chceme evropské peníze použít. Hlavně jsem se ale soustředil na prosazení klasického víceletého finančního rámce, tedy na kohezi. Tam jsem vyjednal největší „dáreček“ ve výši necelých 41 miliard. Ještě v úterý 21. července v noci mě tedy Francie předběhla o 50 milionů eur, ale jinak jsme byli v tomto vyjednávání nejúspěšnější.

To se nepovedlo nikomu, třeba Polsko vyjednalo 600 milionů korun. Jako jediným se nám ale povedlo dojednat převod prostředků mezi fondy ve výši 25 procent. Nikdo jiný to nemá, ostatní mají 20 procent. Přitom ještě v květnu chtěla komise nechat tu flexibilitu jen na pěti procentech. V závěrečném dokumentu je výslovně uvedeno, že jen pro Česko je povoleno mezi fondy převádět 25 procent prostředků. Na tom byl střet celou poslední noc. Ve finále tam totiž zůstalo pár zemí, které bojovaly za své pozice.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo byl během vyjednávání naším největším spojencem a kdo se osvědčil jako schopný vyjednavač?

BABIŠ: Za nás jsem samozřejmě vyjednával já. Dá se říct, že náš největší spojenec byl francouzský prezident Emmanuel Macron, vedle kterého jsem seděl. On a německá kancléřka Angela Merkelová byli ti, kdo řešil ty největší střety. Nejdřív šlo o objem peněz a pak třeba o agendu „vlády práva“. Tam byli hodně aktivní kolegové z Maďarska a Polska, já jsem to ale vůbec neřešil, Česko v tomto směru nemá s EU žádný problém.

Já jsem se zaměřoval na tu kohezi nebo třeba navýšení kapitálu v Evropské investiční bance, proti čemuž jsme byli. Nakonec jsme díky tomu ušetřili čtyři miliardy korun, které nebudeme muset platit. Nejdůležitější je, myslím, ta vyšší vyjednaná flexibilita, s tou byl vždy problém. Dává nám to možnost operativně přesouvat peníze mezi fondy dle potřeby.

LIDOVÉ NOVINY: Když už jste zmínil jména Macron a Merkelová, byla naše pozice nejblíže právě k Německu a Francii?

BABIŠ: To zase ne, samozřejmě jsme stále pracovali ve formátu V4. Setkávali jsme se v něm. Samozřejmě ale Francie je po Německu jeden z největších čistých plátců do evropského rozpočtu a v rámci plenárního zasedání jsem Emmanuelu Macronovi dával některé své názory. Mám s ním dobré osobní vztahy. Často jsem ale mluvil také třeba s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Osobní vztahy sehrály během jednání určitě dobrou roli.

Peníze z fondu budou za rok

Na cestě k uvolnění peněz z fondu obnovy na konkrétní projekty je ještě řada kroků. „Teď musí s plánem vyslovit souhlas ještě Evropský parlament, což by se mohlo podařit,“ připomíná první z nich státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, která se po boku premiéra summitu zúčastnila. „Viděno realisticky by čerpání prostředků z největšího nástroje pro odolnost a obnovu mohlo začít v létě příštího roku,“ odhaduje státní tajemnice.

Všech 27 zemí EU nakonec souhlasilo s tím, že na program Nová generace EU, zjednodušeně řečeno evropský plán obnovy, půjde původně plánovaný objem 750 miliard eur, ale s menším podílem nevratných výpomocí. Na granty je vyčleněno 390 miliard místo 500 a na půjčky 360 miliard eur. Výsledek, který je vnímán jako výraz jednoty EU, okamžitě vytáhl nahoru evropské akciové indexy a evropské měny.

Splácení od roku 2028

Dostaly se na úrovně, na nichž byly v březnu, před vypuknutím pandemie. Evropský akciový index EUROXX si v úterý 21. července před polednem připsal 1,7 procenta a euro vystoupilo vůči americkému dolaru na kurz 1,1470. Na úroveň před polovinou března se dostala i česká měna, která posílila vůči euru na 26,47 koruny, tedy nejvýš od 13. března. EU si na realizaci plánu obnovy půjčí na finančních trzích. Nemusí jít primárně o dluhopisy, o nichž se od začátku hovoří, nýbrž, jak říká Hrdinková, o mix různých finančních nástrojů, o nichž teprve bude Evropská komise (EK) diskutovat.

„EK půjde na finanční trhy a tam bude hledat mechanismus, který bude v danou chvíli nejvýhodnější,“ konstatuje. „Technická stránka procesu, tedy to, jak vše bude probíhat, je nyní na EK. Stanoveny jsou v dosavadním návrhu jen maximální finanční náklady, které s sebou vypůjčení peněz na finančních trzích ponese. Počítá se s tím, že úroky z půjček či jiných instrumentů budou díky tomu, že jde o dluh EU, výrazně nižší, než by byly v případě půjček jednotlivých států. Což je ostatně důvod, proč se to celé dělá. A trhy jsou na to připravené,“ dodává Hrdinková.

Splácení začne v roce 2028, tedy v novém sedmiletém finančním rámci, a má být rozplánováno na 30 let. Dlužníkem bude EU, za dluh bude ručit unijní rozpočet. „Domnívám se, že EU nyní dosáhla základní dohody a že je vyloučeno, aby už měla nějakou jasnou představu, jaké parametry, ať technické, či finanční, bude její dluh mít. Dluh, zaručený rozpočtem EU, je na trhu novinkou, takže se musí připravit, a emise bude určitě rozprostřena do delšího časového období,“ soudí portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Tak obrovský balík bude podle něho nutné rozporcovat na několik dílů, navíc se spekuluje, že část peněz si EU půjčí u Evropské investiční banky.

Ivana Pečínková

Summit mnoha vítězů. Jako vždy

Poslední vrcholná schůzka EU potvrdila, že francouzsko-německý tandem stále funguje. Zároveň ale dokázaly směřování EU výrazně ovlivnit i menší členské státy. Na první pohled skončilo několikadenní jednání evropských premiérů jako vždycky: po více než 90 hodinách čistého času od chvíle, kdy začali v pátek jednat, se cítí být všichni vítězové. A stejně jako v minulosti dovolují závěry summitu širokou interpretaci. Klíčové státy EU, Francie a Německo, zdůrazňují, že se jim podařilo udržet základní filozofii fondu na pokoronavirovou obnovu unijní ekonomiky.

Nikdo nezpochybnil kombinaci nevratných příspěvků a úvěrů. Za úspěch také považují, že se v rámci sedmadvacítky podařilo dosáhnout shody na příštím sedmiletém finančním rámci EU. „Rozpočet je zaměřený na budoucnost Evropy,“ okomentovala dohodu německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země EU předsedá. Francouzský prezident Emmanuel Macron neváhal dohodu označit za „historický den pro Evropu“.

Spokojení mohou být i Španělé a Italové, na jejichž hospodářství zřejmě dolehne koronavirová pandemie nejvíc. Pro ně je klíčové, že většina ze slíbené 750miliardové pomoci bude nevratná. Chtěli se vyhnout opakování situace z doby eurokrize, kdy museli splnit tvrdé podmínky výměnou za finanční pomoc.

Historický summit

Závěry bruselského summitu vyšly vstříc i středoevropským premiérům, a nejen kvůli množství peněz pro příští období. Plánovaný mechanismus, který má podmiňovat výplatu prostředků dodržováním zásad právního státu, má jen obecnou povahu. Zejména maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda čelí řízení kvůli podezření, že tyto principy porušuje, hrozil zablokováním summitu. Nakonec ale přijala Evropská rada mnohem slabší formulaci. Zároveň uložila EK vypracovat postup pro případ, že některý členský stát tyto zásady poruší. Orbán poté prohlásil, že se podařilo ochránit „čest“ jeho země.

Navzdory tomu vejde uplynulý summit do evropských dějin minimálně ze dvou důvodů. Tím prvním je, že se poprvé podařilo několika menším státům výrazně ovlivnit budoucí směřování společenství. Skupina takzvaných šetrných čtyř, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Rakousko, prosadila snížení objemu peněz původně navrhovaných v podobě dotací.

Toto neformální uskupení, k němuž se v minulých dnech přidalo i Finsko, vzniklo po odchodu Británie z EU. Jejich společným cílem bylo dosáhnout zeštíhlení unijního rozpočtu. Chtěly proto zmrazit výši členských příspěvků a odmítaly jakoukoli formu kolektivního ručení za dluhy ostatních. Něco podobného v minulosti prosazovali i Britové.

Druhým důvodem, proč je možné summit považovat za historický, je plán počítající poprvé s novými příjmy pro EU. Má jít o daň na nerecyklovatelný plastový odpad, jež má být zavedena počínaje rokem 2021. Vedle toho dostala EK uloženo vypracovat návrhy na zavedení cel u dovážených výrobků s vysokou uhlíkovou stopou.

Přirážka by mohla být uvalena například na čínskou ocel vyráběnou v hutích zatěžujících životní prostředí. Jako s dalším možným zdrojem příjmů pro rozpočet EU se počítá s digitální daní. Měla by zajistit podíl na příjmech technologických gigantů, jako je Facebook nebo Google, jež sice dosahují v rámci EU vysokého obratu, ale daně odvádějí v USA.

Robert Schuster

750 miliard eur ve fondu obnovy

  • 672,5 miliardy eur (necelých 18 bilionů korun) na podporu oživení a odolnosti ekonomik.
  • 47,5 miliardy eur (1 a čtvrt bilionu korun) pro vyrovnání asymetrie v členských zemích v důsledku pandemických opatření v rámci programu REACT-EU.
  • Pět miliard eur (asi 132 miliard korun) pro výzkum a inovace v programu Horizont Evropa.
  • 5,6 miliardy eur (148 miliard korun) pro podporu mobilizace veřejných i soukromých investic v programu InvestEU.
  • 7,5 miliardy eur (198 miliard korun) na rozvoj venkova a zemědělství.
  • 10 miliard eur (264 miliard korun) pro „spravedlivou transformaci“ uhelného a energeticky náročného průmyslu na čistou ekonomiku.
  • 1,9 miliardy eur (50 miliard korun) na prevenci mimořádných událostí v rámci humanitárního programu rescEU.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Michal Bernáth

Michal Bernáth | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články