Čistotu her v Londýně špiní účast dopingových hříšníků

Na olympiádě neměli startovat ti, kteří v uplynulých čtyřech letech dostali trest za doping nejméně na šest měsíců. Jenže to by byli trestáni podruhé.

Prezident MOV Jacques Rogge: „Nemůžete vyhrát všechno.“ foto: © ReutersČeská pozice

Prezident MOV Jacques Rogge: „Nemůžete vyhrát všechno.“

Jedním z přání Mezinárodního olympijského výboru (MOV) je i to, aby olympijské hry v Londýně proběhly bez dopingových skandálů, respektive aby všichni hříšníci byli odhaleni, což by se rovnalo zázraku. V ideálním případě by do světa mohla letět zpráva, že olympiáda byla „čistá“. Pokud by to ovšem někdo bral vážně.

Ale proč vlastně ne, když už hrajeme s MOV a Světovou antidopingovou agenturou (WADA) hru na povolené a nepovolené látky, dopingové komisaře, kontrolní odběry, vzorky A a B a v neposlední řadě tresty za doping. A živíme iluzi, že dnešní vrcholoví sportovci jsou lidé jako my, ostatní smrtelníci, lišící se jen měrou talentu a tím, že přežili tu šílenou námahu, kterou stojí olympijský sen, a přitom si ničím nepovoleným nepomohli.

Nejvíce dopujících odhalilo 3600 testů při olympiádě v Aténách v roce 2004 – celkem 26 případů, z nichž bylo šest medailistů, z toho dva zlatí. V Pekingu před čtyřmi lety neprošlo kontrolou 14 sportovců; nejznámějším byl vítěz běhu na 1500 metrů, Maročan Rašíd Ramzí.

Jednu jistotu jsme přesto mít mohli. Totiž, že se na londýnské olympiádě neobjeví dopingoví hříšníci, kteří v uplynulém čtyřletém období dostali trest na šest měsíců a vyšší. Tento slib vyřkl prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge v roce 2008, kdy pravidlo MOV zvané „Osaka Rule“ nebo „Rule 45“ vstoupilo v platnost.

Několik dní před zahájením her je však situace taková, že se pan Rogge může „těšit“ na setkání například s atletem LaShawnem Merrittem, obhájcem zlata na čtvrtce z Pekingu, či Brity, sprinterem Dwainem Chambersem a cyklistou Davidem Millarem. Všichni tři si trest za doping odpykali, jsou formálně očištěni a v Londýně budou startovat. Jak je to možné?

Sportovní arbitrážní soud (CAS) v Laussane v říjnu loňského roku pravidlo MOV zrušil, protože bylo podle rozhodnutí CAS „špatné a nevymahatelné“. Podle kritiků by šlo o druhý trest pro sportovce, kteří už jednou potrestáni byli. CAS neuznal ani odvolání Britské olympijské asociace (BOA), jež byla ke svým dopujícím sportovům ještě tvrdší a udělila jim doživotní zákaz startu na olympijských hrách.Takové rozhodnutí prý není v souladu s kodexem WADA. A jelikož BOA podepsala onen kodex WADA, musí se jím řídit...

MOV spolupracuje s WADA na změně jejího kodexu a hlavně na lepší formulaci pravidla, jež by obstálo i u soudu

Gentleman Rogge to vzal stoicky a v sobotu na tiskovce v londýnském Olympijském parku prohlásil, že respektuje rozhodnutí soudu. „Potkám-li někoho z těchto sportovců a on mi bude chtít podat ruku, pozdravím se s ním bez jakýchkoli výhrad,” řekl Rogge a dodal: „To je život. Nemůžete vyhrát všechno.“

Přesto se Mezinárodní olympijský výbor nevzdává a snaží se prosadit, aby sportovci s dopingovou minulostí nekazili image budoucích olympiád. Výbor spolupracuje s WADA na změně jejího kodexu a hlavně na lepší formulaci pravidla, jež by obstálo i u soudu. Pokud půjde vše dobře, nové pravidlo – jasné, jednoznačné a vymahatelné – zakazující těm, co se namočili s dopingem, účast na olympiádě, by mohlo vstoupit v platnost v roce 2015. Tedy rok před další letní olympiádou v Riu de Janeiro.

Organizátoři her v Londýně plánují provést společnými silami 150 dopingových komisařů celkem na 5000 antidopingových testů, z toho 40 procent ještě před zahájením her a bez předchozího upozornění. Při samotném olympijském klání půjde na odběr povinně vždy prvních pět v pořadí a další dva náhodně vybraní aktéři v každé soutěži. Testováni budou na více než 240 látek zakázaných agenturou WADA.

Říká se, že pravidla se mají dodržovat a sliby plnit. Podle stávajících pravidel se ti, kteří dříve dopovali – a pravidla porušili –, ale teď už jsou čistí jako lilium, mohou her účastnit. Jacques Rogge svůj slib nedodržel, přestože snaha se mu nedá upřít. Asi by si měl MOV najmout lepší právníky, kteří ona pravidla tvoří.

Ale připusťme, že doping stejně má a bude mít pořád navrh. V té ničivé hře jsou napřed ti bohatší, ti co chtějí dosáhnout lepšího výkonu a vyhrát za každou cenu, respektive zúročit investice, které byly na jejich sportovní rozvoj vynaloženy. A WADA, MOV a spol. je marně dohánějí, přestože optimisticky tvrdí, že už je skoro mají... jako v to doufají nyní v Londýně.