Čínští investoři se zajímají o evropské firmy v problémech

Banky zaznamenaly prudký nárůst žádostí čínských firem, aby jim předložily potenciální investiční cíle v Evropě. Řada členských zemí Evropské unie se obává, že by Číňané mohli „za hubičku“ získat firmy, jež se kvůli pandemii koronaviru dostaly do finančních potíží. A zpřísňují pravidla pro zahraniční investory z nečlenských států EU.

Doputují čínské investice do Itálie? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Doputují čínské investice do Itálie? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Doputují čínské investice do Itálie?

Číňané mají napilno. Dle agentury Bloomberg zaznamenaly banky v uplynulých týdnech prudký nárůst žádostí čínských firem, které mají zájem investovat v Evropě, aby jim finanční domy předložily seznamy potenciálních investičních cílů. Chuť utrácet mají jak privátní firmy, tak subjekty přímo vlastněné státem.

Řada členských zemí Evropské unie se ale obává, že by Číňané mohli „za hubičku“ získat firmy, které se kvůli pandemii koronaviru dostaly do finančních potíží. Zpřísňují proto pravidla pro zahraniční investory z nečlenských států EU. Návrh zákona o prověřování zahraničních investic schválila začátkem dubna i česká vláda.

Využití poklesu hodnoty

Jeden z největších soukromých konglomerátů v Číně, Fosun International, nedávno zveřejnil, že hledá investiční příležitosti v Evropě. A nezůstalo jen u slov. V dubnu získal za 30 milionů dolarů nadpoloviční podíl ve francouzské značce klenotů Djula. Po Evropě se ale porozhlížejí, jak uvádí Bloomberg, i investiční fondy ve vlastnictví čínského státu, konkrétní jména však neuvádí. „Čínské společnosti se v Evropě zaměřují na různá odvětví, mimo jiné na technologie, média, finanční služby a farmacii,“ řekl hlavní analytik britské poradenské společnosti GlobalData, Aurojyoti Bose.

Americká analytická společnost Rhodium Group nedávno zveřejnila, že dle předběžných čísel se čínské zahraniční investice v prvním čtvrtletí letošního roku propadly na desetileté minimum. Nicméně některé čínské firmy jsou připraveny využít prudkého poklesu hodnoty zahraničních společností.

Jako příklad uvádí navýšení majetkové účasti čínského státního konglomerátu CITIC v mediální agentuře Médea, v níž nyní Číňané drží 57procentní podíl. A německá technologická společnost Solayer získala financování ve výši deset milionů dolarů od Advanced Micro-Fabrication Equipment China (AMEC). Pro mnoho firem, které se kvůli pandemii dostaly do problémů a bojují s nedostatkem hotovosti, může movitý investor znamenat záchranu.

Dle GlobalData od ledna do dubna letošního roku uzavřeli čínští investoři 57 akvizic v hodnotě bezmála deset miliard dolarů a sjednáno bylo 145 investičních projektů za 4,5 miliardy dolarů. Zájem Číňanů směřoval z evropských zemí především do Spojeného království, Německa a Francie. „Mnoha vládám dělají starosti akvizice firem, které se dostaly do problémů a za atraktivní cenu je během pandemie kupují čínské společnosti. Vlády se proto snaží zpřísnit podmínky pro přímé zahraniční investice,“ tvrdí Aurojyoti Bose.

A dodává: „Vzhledem k tomu, že většina velkých společností v Číně je ve vlastnictví státu, vlády na celém světě vidí tyto investice jako potenciální hrozbu a politicky motivovaný krok.“ Americká analytická společnost Rhodium Group nedávno zveřejnila, že dle předběžných čísel se čínské zahraniční investice v prvním čtvrtletí letošního roku propadly na desetileté minimum. „Nicméně některé čínské firmy jsou připraveny využít prudkého poklesu hodnoty zahraničních společností,“ konstatovali Thilo Hanemann a Daniel Rosen z Rhodium Group.

Radikální řešení

Před čínskými nákupy v době pandemie varovala místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. V rozhovoru pro deník Financial Times přímo vyzvala vlády členských států, aby koupily podíly ve strategicky důležitých podnicích a zabránily tím vstupu čínských firem. Poslanec Evropského parlamentu a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt napsal v polovině dubna na svém twitterovém účtu: „Musíme si dát pozor, aby tato krize nevedla k velkému výprodeji našich společností Číňanům.“ Od některých evropských politiků zaznívají i návrhy na radikální řešení.

Od některých evropských politiků zaznívají i návrhy na radikální řešení. Manfred Weber, poslanec Evropského parlamentu a předseda Evropské lidové strany, řekl agentuře Reuters, že by zavedl dvanáctiměsíční moratorium pro čínské firmy, které mají zájem investovat do nějaké evropské společnosti.

Manfred Weber, poslanec Evropského parlamentu a předseda Evropské lidové strany, řekl agentuře Reuters, že by zavedl dvanáctiměsíční moratorium pro čínské firmy, které mají zájem investovat do nějaké evropské společnosti. Po uplynutí této doby podle něho bude snad pandemie u konce a ekonomiky se vrátí do dřívějších kolejí. „Čína bude v budoucnu naším největším konkurentem z hospodářského, sociálního a politického hlediska,“ tvrdí Weber s tím, že by Evropa měla brát Čínu vážně. „Především se ale musíme chránit,“ dodal Weber.

EU schválila již loni předpisy pro prověřování zahraničních investic a členské státy musí upravit svou legislativu do letošního podzimu. Pandemie tyto kroky urychlila. Řada evropských zemí v posledních dnech kvůli obavě z výprodeje svých podniků zpřísnila podmínky pro zahraniční investice. To se týká Itálie, Španělska, Francie či Německa.

Pro Němce je přitom Čína největším obchodním partnerem. Němečtí politici nicméně při projednávání přísnějších pravidel připomněli rok 2016, kdy čínská společnost Midea Group získala za 4,5 miliardy eur strategickou společnost Kuka, která se zabývá výrobou robotů. Začátkem dubna schválila návrh zákona o prověřování zahraničních investic i česká vláda.

Počet příspěvků: 3, poslední 21.6.2020 02:51 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.