Čínský nájezd na evropské luxusní značky

Rodinné stříbro se tenčí. Firmy z východu hledají staré západní značky, aby je mohli upravit podle potřeb tamních zákazníků.

Petr Matějček 17.10.2011
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ilustrace ČESKÁ POZICEČeská pozice

Společnost Fung Brands Limited, patřící do silné hongkongské skupiny Li & Fung Group, během pařížského týdne módy oznámila, že převzala nejstaršího výrobce koženého zboží na světě bruselský dům Delvaux. Značka, jíž v roce 1829 založil Charles Delvaux, však zdaleka není prvním evropským přírůstkem do mocné asijské rodiny. Koncern již v dubnu tohoto roku převzal kdysi proslulou francouzskou obuvnickou firmu Robert Clergerie, která v posledních letech upadla v zapomnění.

Proroctví, že se západní společnosti v budoucnosti nezačnou vydávat na východ jen za movitou klientelou, ale i za finančně silnými investory, se tím pozvolna začíná naplňovat.

Progresivní přístup Východu

Ostatně Fung Brands má dnes k módě kolikrát progresivnější přístup než leckterá zajetá firma ze starého kontinentu. Společnost vede Jean-Marc Loubier a ten se ve světě s luxusem dokáže pohybovat vskutku mrštně. Loubier byl CEO německé Escady a šéfem francouzského domu Céline, vlastněného konglomerátem LVMH. V minulosti rovněž pracoval deset let pro Louis Vuitton.

V hledáčku Číňanů jsou vyzrálé luxusní značky s bohatou minulostí a chudou současností.

Loubier je rozhodně správný hledač pokladů. Pro čínské šéfy snadno nalezne tradiční evropské domy, jichž lesk už dávno pohltily stíny zapomnění, mají však minulost, která se rodině Fung bude v Říši středu snadno prodávat. Američan by takové okolnosti pravděpodobně opsal slovy win win situation.

O takovou se již koncem minulého roku pokusila i čínská obchodní skupina Trinity Limited, když koupila tradiční značku Cerruti 1881. Italský módní dům, založený v roce 1881 jako tkalcovna suken, na vrcholu své slávy oblékal hollywoodské hvězdy; jak na stříbrném plátně, tak i mimo ně.

„Akvizice Cerruti spadá do naší strategie vlastnit módní společnosti s letitou tradicí, nebo se na nich alespoň podílet,“ uvedl v tiskové zprávě výkonný ředitel Trinity Limited Wong Yat Ming. „Nebudeme se ale spoléhat jen na tradici a zavedeme plno nových produktů, které si naši zákazníci žádají, například kožené doplňky, parfémy a hodinky.“

Podobný osud jako společnost z italského městečka Biella v regionu Piemont už v minulosti potkal třeba francouzský dům Guy Laroche anebo britskou společnost Aquascutum. Mnohé čínské firmy totiž zjistily, že budovat vlastní značku by mohlo trvat desítky let, a tak pošilhávají po akvizicích na Západě. Nákupní strategie je jasná: v hledáčku Číňanů jsou vyzrálé luxusní značky s bohatou minulostí a chudou současností.

„Na trhu se pohybuje velké množství čínských hráčů, kteří hledají staré západní značky, které by mohli upravit podle potřeb tamních zákazníků,“ píše se například v analýze čínského průmyslu s luxusem americké společnosti Bain & Company. Atraktivní jsou zejména společnosti, které ještě zcela nepřišly o svůj lesk, ale jsou natolik zasaženy nedávnou finanční krizí, že nutně potřebují finanční injekci.

Pro společnosti zabývající se elegancí a vybraným vkusem je Čína budoucností. Jen v roce 2010 tamní trh s luxusem vzrostl v přepočtu ze 185 miliard korun na téměř 230 miliard korun. Podle studie World Luxury Association by se tak v příštích letech měl stát největším trhem s luxusem na světě. V minulém roce tam společnosti jako Hermes, Burberry, Chanel či Louis Vuitton otevřely přes osmdesát nových poboček a car módy Karl Lagerfeld prozradil, že uplynulé měsíce by bez Číny mnohé společnosti přežily jen stěží.

Čína má i svá rizika

Jenže menší západní značky často nemají dostatečné finance a know-how na to, aby na čínský trh vstoupily ve velkém stylu, takže prodej podílů pro ně bude jedinou možnou jízdenkou do asijské budoucnosti. „Čína nabízí obrovské možnosti, stejně velká jsou ale i rizika.  Špatně vybrané místo pobočky, nedostatečný marketingový plán nebo design poboček, který Číňany neosloví – a je konec,“ varuje studie společnosti Bain & Company.

Přesto je až zarážející, že takových spoluprací existuje zatím jen velmi málo. Velké západní značky se dnes sice již všechny dívají na východ, svůj rozkvétající asijský byznys ale řídí většinou z evropských centrál. Přitom se pro ně Čína v minulých letech stala trhem číslo jedna. Rovněž během letošního Fashion Weeku v Paříži si šéf Hermes Patrick Thomas liboval, jak luxusu daří i navzdory složitým ekonomickým dobám. I on je přesvědčen, že za to vděčíme především rozvíjejícím se trhům, v první řadě pak Číně. Jak důležitá se pro přední hráče s módou a luxusem stala, ostatně ukázal minulý týden, kdy stačila pouhá negativní zmínka analytiků o čínských trzích k tomu, aby se akcie LVMH, Richemont, Burberry a spol. propadly.

Počet příspěvků: 1, poslední 13.10.2011 08:42 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.