Čína loni dohodla investice v Brazílii za 30 miliard dolarů

Dle studie Brazilsko-čínské obchodní komory obchod obou zemí stále roste. Čína je největším obchodním partnerem Brazílie.

O obchodní spolupráci obou zemí jednal čínský prezident Chu Ťin-tchao (vlevo) se svým bývalým brazilským protějškem Luizem Ináciem Lulou da Silvou i 15. dubna 2010 během návštěvy Brazílie. foto: REUTERSČeská pozice

O obchodní spolupráci obou zemí jednal čínský prezident Chu Ťin-tchao (vlevo) se svým bývalým brazilským protějškem Luizem Ináciem Lulou da Silvou i 15. dubna 2010 během návštěvy Brazílie.

Čína rychle zvyšuje své investice v Brazílii a pozvolna předhání největšího obchodního a investičního partnera zemí Jižní Ameriky – USA. Dle studie Brazilsko-čínské obchodní komory dohodly čínské firmy v roce 2010 v Brazílii investice za 29,5 miliardy dolarů.

Z nich již bylo 12,9 miliardy dolarů investováno, na osm existují dohody a o investicích ve výši 8,6 miliardy dolarů se jedná. Z celkové částky činí 90 procent investice do energetického a těžebního průmyslu. Nejvyšší loňskou čínskou investicí v Brazílii byla akvizice 40procentního podílu v ropné společnosti Repsol Brasil čínskou státní ropnou a plynařskou firmou Sinopec za 7,1 miliardy dolarů. Ve studii se uvádí, že Čína hledá „základnu pro dovoz nerostných surovin“. Čínští investoři také nakupovali, ať už přímo, nebo nepřímo, brazilskou zemědělskou půdu vhodnou zejména k pěstování sóji.

Studie byla zveřejněná ve středu v brazilském hlavním městě Brasílii během konference o brazilsko-čínských hospodářských vztazích. A před plánovanou návštěvou brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové 10. až 15. dubna v Číně. Během ní chce usilovat o vyšší účast brazilských společností v Číně, růst čínských investic v brazilských rozvojových průmyslových odvětvích, snížení čínského nákupu nerostných surovin a o diverzifikaci čínského exportu.

Čínští investoři také nakupovali i brazilskou zemědělskou půdu vhodnou zejména k pěstování sóji

Brazilský export do Číny rostl rovněž rychle – z miliardy dolarů v roce 2000 na 30,7 miliardy o deset let později. A tvoří jej především sójové boby, železná ruda a ropa. Většinu brazilského dovozu z Číny představují průmyslové výrobky. A v období 2000 až 2010 narostl z 1,2 na 25,5 miliardy dolarů. Růst obchodu obou zemí byl natolik rychlý, že od roku 2009 se Čína stala namísto USA největším obchodním partnerem Brazílie. Meziročně – v letech 2009 a 2010 – se obchodní výměna Brazílie a Číny zvýšila o 52 procent. Až do roku 2009 Brazílie více investovala v Číně, od té doby je to naopak.

„Čína má značný zájem o Jižní a Střední Ameriku a Brazílie v něm hraje hlavní roli,“ řekla Edileuza Reisová, náměstkyně brazilského ministra zahraničních věcí Antonia Patrioty. A dodala: „Chceme, aby se brazilský obchod s Čínou rozšířil o výrobky s vyšší přidanou hodnotou, a potřebujeme v ní také diverzifikovat své investice.“ Brazílie je přesvědčena, že z její vyšší hospodářské spolupráce s Čínou budou mít prospěch i ostatní země Jižní a Střední Ameriky.

Růst brazilsko-čínského obchodu dává nový rozměr nedávné návštěvě prezidenta USA Baracka Obamy v Brazílii – v době zahájení mezinárodního vojenského zásahu v Libyi. USA musejí bojovat o trhy v Jižní Americe a Obama dal přednost tomuto úsilí. I to svědčí o změně geopolitického uspořádání světa z unilaterálního na multipolární.