Chtějí snad čeští poslanci rozdmýchat konflikt na Kavkaze?

Jak se stalo, že zahraniční výbor sněmovny podpořil Ázerbájdžán v jeho letitém sporu s Arménií o Náhorní Karabach?

Dan Macek 18.3.2013
Masakr ve městě Chodžaly se odehrál 25. až 26. února 1992 během ázerbájdžánsko-arménské války o Náhorní Karabach. Uvádí se, že jej provedly arménské ozbrojené jednotky společně s ruskými a zahynulo při něm 613 Ázerů včetně žen a dětí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Masakr ve městě Chodžaly se odehrál 25. až 26. února 1992 během ázerbájdžánsko-arménské války o Náhorní Karabach. Uvádí se, že jej provedly arménské ozbrojené jednotky společně s ruskými a zahynulo při něm 613 Ázerů včetně žen a dětí. | foto: © xocali.orgČeská pozice
Masakr ve městě Chodžaly se odehrál 25. až 26. února 1992 během ázerbájdžánsko-arménské války o Náhorní Karabach. Uvádí se, že jej provedly arménské ozbrojené jednotky společně s ruskými a zahynulo při něm 613 Ázerů včetně žen a dětí.

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny předvedl minulý měsíc úctyhodnou efektivitu a nadstranickost. Podle zápisu z mimořádné schůze dne 7. února si jeho členové za pouhých 20 minut stihli nechat ministrem zahraniční objasnit optimalizaci sítě zastupitelských úřadů České republiky a navíc jednomyslně přijmout usnesení „k 21. výročí masakru v ázerbájdžánském městě Chodžaly“.

Záhy se ovšem ukázalo, že zmíněné usnesení číslo 219 je problematičtější, než by podpora z celého politického spektra naznačovala. Z hlediska Baku i Jerevanu totiž zahraniční výbor české sněmovny bezděky podpořil ázerbájdžánskou stranu v jejich územním sporu o Náhorní Karabach, jenž se vyhrotil v roce 1988. Ze všech postsovětských „zamrzlých konfliktů“ je to přitom právě nepřátelství mezi Arménií, která ve válce v letech 1992 až 1994 „zvítězila“, a stále nadutějším Ázerbájdžánem, jež dnes nejvíc hrozí opět přerůst v otevřený střet.

Neprofesionální práce

„Usnesení nepřispívá vyváženým a korektním vztahům České republiky k zemím jižního Kavkazu a přispívá k růstu napětí v této oblasti,“ varoval v prohlášení senátor Jaromír Štětina (TOP 09), který v inkriminované době působil v Náhorním Karabachu jako válečný zpravodaj a předkládá tezi, že v krveprolití u Chodžaly sehrály roli i vnitroázerbájdžánské intriky.

Štětina se dušuje, že není motivován proarménskými pocity, ale jen protestuje proti neprofesionální práci poslanců, kteří prý usnesení odhlasovali krátce poté, co předseda zahraničního výboru David Vodrážka (ODS) přijal ve sněmovně ázerbájdžánského velvyslance. „Usnesení se opírá o jednostranné a nepravdivé informace jedné ze stran konfliktu,“ upozorňuje Štětina, který se písemně obrátil na vedení sněmovny s doporučením usnesení anulovat.

Díky aktivnímu náboru ázerbájdžánské ambasády vzrostl počet členů poslanecké skupiny ČR - Ázerbájdžán od začátku letošního roku o více než třetinu

Ve válce, jež skončila v roce 1994, zahynulo na 30 tisíc lidí. Více než milion běženců se nemohlo vrátit do svých domovů, přičemž vítězní Arméni kromě etnicky arménské enklávy Náhorního Karabachu dodnes okupují rozsáhlá ázerbájdžánská území jako nárazníkové pásmo. Na linii křehkého příměří stále dochází k útokům odstřelovačů.

Mezitím se však z Ázerbájdžánu stala regionální ropná velmoc, která vynakládá na zbrojení čtyři miliardy dolarů ročně. V kombinaci s frustrací z někdejšího vojenského ponížení jde o nevábný koktejl. Jeho nejnovější ochutnávkou je odměna ve výši třináct tisíc dolarů vypsaná na začátku letošního roku provládní stranou za uříznutí ucha ázerbájdžánskému spisovatelu Akramu Ajlislímu, který napsal vůči Arménům smířlivou novelu.

Nechvalně proslulejší je však případ ázerbájdžánského důstojníka Ramila Safarova, který sekerou zavraždil spícího arménského kolegu na jazykovém kurzu NATO v Budapešti. Když ho Maďarsko loni vydalo do vlasti k odpykání zbytku doživotního trestu, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ho obratem omilostnil a povýšil do hodnosti majora.

Zatímco zahraniční výbor českého Senátu v reakci přijal usnesení vyjadřující hluboké znepokojení nad rozhodnutím ázerbájdžánského prezidenta, v dolní komoře se naopak vzedmula vlna sympatií vůči Baku. Díky aktivnímu náboru ázerbájdžánské ambasády vzrostl počet členů poslanecké skupiny ČR - Ázerbájdžán jen od začátku letošního roku o více než třetinu. S „konkurenční“ skupinou ČR - Arménie byl nakonec dojednán vzájemný stop stav v přijímání nových členů.

Žádní bystří zahraničněpolitičtí stratégové

Ve sněmovním výboru pak pro usnesení paradoxně hlasovali i všichni přítomní členové parlamentní skupiny ČR - Arménie, kteří by teoreticky měli být schopní citlivěji předjímat reakci Jerevanu. Jenže české parlamentní strany do zahraničního výboru nevysílají své nejbystřejší zahraničněpolitické mozky.

O členství v jednotlivých skupinách se poslanci nerozhodují podle dalekosáhlých strategických úvah, nýbrž například dle osobních vztahů s dotyčným velvyslancemV případě „masakru v Chodžaly“ však nelze vysledovat zjevnou stranicko-strategickou linii, i když by se některé nabízely. Například pro komunisty by snad mohlo být směrodatné, že je Arménie blízký vojenský spojenec Kremlu, zatímco Baku klíčovou součástí takzvaného „jižního koridoru“, pomocí něhož hodlá Západ vymanit energeticky požehnané středoasijské republiky z tranzitního područí Moskvy.

Ázerbájdžán má současně napjaté vztahy s Íránem, díky čemuž se po ochlazení izraelsko-tureckých vztahů stal novým nejlepším muslimským přítelem Izraele. Předseda KSČM Vojtěch Filip je nicméně zakládajícím členem skupiny ČR - Ázerbájdžán, nikoli ČR - Arménie, ačkoli tiskový orgán jeho strany je metlou sionistů. Nejmenovaný zdroj ze sněmovny to vysvětluje tím, že o členství v jednotlivých skupinách se poslanci nerozhodují podle dalekosáhlých strategických úvah, nýbrž například podle osobních vztahů s dotyčným velvyslancem.

Pikantní je, že pro sněmovní usnesení hlasovali v zahraničním výboru i všichni čtyři členové TOP 09. Jejich stranický předseda Karel Schwarzenberg se pak musel z titulu šéfa české diplomacie od dokumentu distancovat. Už příští měsíc se totiž chystá navštívit Ázerbájdžán i Arménii v doprovodu podnikatelské mise. Nepředloženost sněmovních zahraničněpolitických „expertů“ tam určitě přijde na přetřes, předpověděl ČESKÉ POZICI František Masopust, šéf spolupořádající Komory pro hospodářské styky se zeměmi Společenství nezávislých států (SNS).

Není si však vědom žádné kýžené ázerbájdžánské zakázky, jež by díky poslanecké iniciativě mohla zamířit českým směrem. Pro ČESKOU POZICI ovšem připustil, že z podnikatelského hlediska je ropný producent Ázerbájdžán jednoznačně ve vyšší váhové kategorii než nuzná Arménie. Ke znění samotného usnesení o masakru v Chodžaly je však Masopust skeptický: „Nejsem si jist, nakolik znají tu problematiku.“

Ázerbájdžánská lobby

Návrh usnesení přišel do sněmovního zahraničního výboru podpořit jeho bývalý předseda Jan Hamáček. Ve výboru sice už nezasedá, ale stále je v čele parlamentní skupiny ČR - Ázerbájdžán, kterou kdysi zakládal ve snaze podpořit otevření českého velvyslanectví v Baku. Nynější stínový ministr obrany za ČSSD a místopředseda sněmovny za to v minulosti obdržel vyznamenání od prezidenta Alijeva. Alijevova dcera Lejla je mimochodem iniciátorkou mezinárodní kampaně „Justice for Khojaly“ (Spravedlnost pro Chodžaly), jejímž cílem je zvýšit ve světě povědomí o ázerbájdžánské verzi událostí.

Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí údajně zveřejnilo obsah českého usnesení na svých webových stránkách ještě dřív než zahraniční výbor v Praze

Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí údajně zveřejnilo obsah českého usnesení na svých oficiálních webových stránkách ještě dřív, než to učinil zahraniční výbor v Praze. Ázerbajdžánský tisk také vmžiku rozšířil poněkud nadnesenou zprávu, že Parlament České republiky jako jediný v Evropské unii odsoudil „genocidu v Chodžaly“.

Hamáček oficiálně popírá, že by šlo o jeho osobní iniciativu. „Nápad vyplynul z diskuse v naší skupině ČR - Ázerbájdžán,“ vylíčil ČESKÉ POZICI původ usnesení k nekulatému výročí sporné historické události. A dodal, že jeho podpora rozvoje česko-ázerbájdžánských vztahů se neomezuje na styky s tamním režimem. Ve sněmovně přijal například i ázerbájdžánského opozičníka Intigama Alijeva, který v Praze nedávno obdržel od společnosti Člověk v tísni cenu Homo Homini za obhajobu lidských práv ve své vlasti. Když byl po návratu do Baku zatčen, Hamáček vyjádřil své znepokojení ázerbájdžánské ambasádě, která ho prý ujistila, že prezidentova jmenovce, jenž s ním není v příbuzenském vztahu, už propustili. Při své nejbližší cestě do Ázerbájdžánu se s ním hodlá opět sejít.

Někteří členové sněmovního zahraničního výboru usnesení vysvětlují snahou obnovit pomyslnou rovnováhu ve vztazích českého parlamentu k oběma zakavkazským zemím poté, co senátní výbor na podzim přijal rezoluci ke kauze „sekerníka“ Safarova. Za přijetí senátního usnesení prý tehdy v zákulisí horečnatě lobboval arménský velvyslanec.

Komunistická poslankyně a zakládající členka skupiny ČR - Ázerbajdžán Kateřina Konečná se ohrazuje proti výhradám, jež arménský ambasador vznesl na bouřlivé schůzce se členy zahraničního výboru po přijetí „konkurenčního“ sněmovního usnesení. „Arménský velvyslanec mě jako dámu zklamal. Jsem pro dialog, ale jeho chování bylo až urážlivé,“ postěžovala si ČESKÉ POZICI. Moravskoslezská zákonodárkyně Konečná svůj hlas pro usnesení odůvodňuje lidskoprávními ohledy na civilní oběti v Chodžaly a jeho protiarménské vyznění si nepřipouští. Pro ČESKOU POZICI nicméně připustila, že by uvítala, kdyby teď do jejího volebního obvodu dorazila z Ázerbájdžánu nějaká tučná zakázka.

Někteří členové sněmovního zahraničního výboru usnesení vysvětlují snahou obnovit rovnováhu ve vztazích českého parlamentu k oběma zakavkazským zemímJejí stranický kolega a moravskoslezský vicehejtman Ivan Strachoň se ázerbájdžánské ambasádě dovedl zavděčit i daleko od Prahy, když se u příležitosti 21. výročí masakru v Chodžaly zúčastnil pietního aktu v Ostravském muzeu. Zástupci českých samosprávných orgánů si přitom vtažením do sporu o masakr v Chodžaly zadali už před pár lety v Lidicích.

Spiknutí se nekoná

Vzhledem k angažovanosti komunistických politiků v námluvách s Baku působí obzvlášť bizarně vysvětlení Ondřeje Kosiny, odborného mluvčího strany LEV 21 pro zahraniční politiku. „Co motivovalo část poslanců k takové iniciativě? Kromě nadstandardních vztahů s Baku to může být skutečnost, že jde o zemi spolupracující s Izraelem, Katarem, Saúdskou Arábií, a tudíž s USA, zatímco Arménie se orientuje na Rusko,“ podsouvá národní socialista i českým leninistům neokonzervativní úchylku.

„Izrael prodal Ázerbájdžánu zbraně v hodnotě 1,6 miliardy dolarů včetně desítek izraelských bezpilotních přístrojů a výměna informací na úrovni zvláštních služeb je v podstatě nepřetržitá. V souvislosti s možným útokem Izraele na íránská jaderná zařízení se spekulovalo i o tom, že židovský stát využije vojenskou základnu v Ázerbájdžánu,“ odhaluje Kosina údajné spiknutí sionistů v Poslanecké sněmovně.

Senátor Jaromír Štětina spolupracoval na novém nekonfliktním usnesení, jež má protiarménský „doutnající granát“ nahradit

Pokud LEV 21 uspěje v příštích sněmovních volbách, mohl by Kosina už napřesrok posílit její zahraniční výbor, v němž by se svými neotřelými teoriemi určitě vynikal. Zatím to však na překročení volebního prahu touto stranou příliš nevypadá. Uvádět věci v dolní komoře na pravou míru tedy zatím hodlá Jaromír Štětina z komory horní. Ve spolupráci s jedním sociálnědemokratickým členem sněmovního zahraničního výboru vypracoval nové nekonfliktní usnesení, jež má protiarménský „doutnající granát“ nahradit. A svým spolustraníkům z TOP 09 prý domluví, aby nominálně opoziční návrh ve výboru podpořili.

Pro rozpor mezi geopolitickou profilací KSČM a proázerbájdžánským angažmá jejích zástupců v zahraničněpolitickém výboru má Štětina na rozdíl od Kosiny celkem prozaické vysvětlení: „Poslankyně Konečná ani neví, kde Chodžaly leží.“

Počet příspěvků: 1, poslední 10.6.2013 10:14 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.