Chtějí Američané v Bílém domě prezidenta, nebo herce?

Výkon Mitta Romneyho v první debatě neměl nic společného s realitou. Barack Obama byl pasivní, protože se možná chtěl chovat jako prezident.

Igor Lukeš 10.10.2012

Ve středu 3. října se v první televizní diskusi před americkými prezidentskými volbami 6. listopadu střetl kandidát Republikánské strany Mitt Romney (vlevo) se současným prezidentem Barack Obama, který svůj post obhajuje za demokraty. foto: © ReutersČeská pozice

Ve středu 3. října se v první televizní diskusi před americkými prezidentskými volbami 6. listopadu střetl kandidát Republikánské strany Mitt Romney (vlevo) se současným prezidentem Barack Obama, který svůj post obhajuje za demokraty.

Je středa 3. října večer a 67 milionů amerických voličů sedí u televize, což je druhý nejvyšší počet diváků všech dob. Jsou napjatí, protože jde o budoucnost jejich země, ale zároveň se i těší. Prezidentská debata totiž může byt tvrdá, a proto větří krev.

Zazní gong a na jeviště vstupuje současný prezident Barack Obama, který obhajuje svůj post za demokraty, a kandidát Republikánské strany Mitt Romney. Z obou vyzařuje optimismus. Blíží se rychle k sobě, jako by se už nemohli dočkat, až si padnou do náruče; zdraví se jako staří kamarádi. Pak každý odchází za svůj pultík a souboj začíná. USA se chystají si vybrat svého prezidenta.

Koho vlastně v Bílém domě chceme? zvažují američtí voliči. Má to byt prorok? Někdo jako Mojžíš, za nímž národ kráčí do pouště? Má to být velikán, do něhož projektujeme naši touhu po dokonalosti? Filozof, který inspiruje? Nebo manažer a strážce státní pokladny? Hledáme snad všechny tyto schopnosti v jedné osobě?

Uvolněnější debata

Debata začíná uvolněně, ale po asi deseti minutách se dostaví zásadní překvapení: na podiu stojí dosud neznámý Romney. Čekali jsme pravicového ideologa, jenž dští oheň a síru, před námi však je sympatický liberál.

Mitt Romney odhodil masku konzervativce, který je ideologicky napravo od Ivana Hrozného, a nasadil tvář usměvavého strýčka

Romneyho převtělení má logiku. Po vyhraných primárkách se už nemusí soukat do kazajky úzkoprsého konformisty. Když proti němu vystupovali jestřábi, například Newt Gingrich nebo Rick Santorum, musel Romney voliče přesvědčit, že je přinejmenším stejně konzervativní jako oni. Teď ale bojuje s Obamou. Proto odhazuje masku konzervativce, který je ideologicky napravo od Ivana Hrozného, a nasazuje tvář usměvavého strýčka.

S každým to myslí dobře – s chudými, bohatými, a především se střední třídou, s těmi, kteří chodí do práce, a zejména s těmi, kdo ji ztratili. Cítí nejen s univerzitními studenty, které trápí dluhy za vysoké školné, ale i s penzisty, jejichž výdaje na léky rostou rychleji než jejich penze. A se zdravými stejně jako s nemocnými. Ani slovem se však Romney nedotýká názorů, které vložil do republikánského programu, jako je zákaz potratů (dokonce i pro oběti znásilnění nebo incestu), a nemluví ani o plánech zastavit nebo drasticky zredukovat federální platby do Medicaid a Medicare.

Pouhá aritmetika

Prezident Obama se připravil na boj s tím Romneym, kterého jsme denně slýchávali až do republikánského sjezdu na konci srpna. S Romneym, který se musel zalíbit hnutí Tea Party stejně jako radikálům a lidem s penězi, například kasinovému magnátovi Sheldonu Adelsonovi. Teď ale Obama čelí úplně jiné bytosti. A zdá se, že proti Romneymu II. nemá pádné argumenty. Jeho kdysi účinné údery najednou kloužou po povrchu a nenacházejí cíl.

Obama je ale bojovník a hledá protivníkovu slabinu. Sází na logiku. Začíná tím, že federální deficit činí šestnáct bilionů dolarů a Romney tvrdí, že ho dokáže odstranit. Současně však slibuje, že všem sníží daně a zvýší výdaje na zbrojení. Snížení daní pro všechny příjmové skupiny, varuje Obama, by federální pokladnu přišlo během příštích deseti let na pět bilionů dolarů a dodatečné vojenské výdaje nejméně na dva biliony.

Snížení daní pro všechny příjmové skupiny, varoval Barack Obama, by federální pokladnu přišlo během příštích deseti let na pět bilionů dolarů

Za těchto podmínek Romney federální dluh nesníží, ale zvýší, konstatuje prezident. A navíc snížení daní o 20 procent by disproporčně pomohlo velmi bohatým, zatímco chudí a střední třída by dostali méně ve formě zdravotního pojištění pro seniory a v jiných sociálních dávkách. Snížení daní navrhované Romneym by bylo darem z nebe pro nejbohatší jedno procento daňových poplatníků a katastrofou pro stát a společnost. „To je aritmetika,“ řekl Obama.

Nevyužitá příležitost

Romney v řadě projevů skutečně prohlásil, že všem plánuje snížit daně o 20 procent. Deník The New York Times uvádí jeho tvrzení z 22. února letošního roku: „Snížíme daně všem a v celé zemi o 20 procent, včetně nejbohatšímu jednomu procentu daňových poplatníků.“ Ve středeční debatě se však Romney II. nepřestává divit, kam Obama na tyto bludy chodí a diváky ujišťuje: „Lidem s vysokými příjmy daně snižovat nebudu. Bohatí jsou na tom v současné situaci už tak dobře. A budou na tom dobře, ať se stanu prezidentem já, nebo jím zůstanete vy.“

Obama najednou neví, jak reagovat. Kdyby byl lépe připraven, mohl by Romneymu zopakovat jeho slova a usvědčit ho. Buď je nervózní, nebo neměl dost času na přípravu. V každém případě si tuto příležitost nechal uniknout.

Obama nevěděl, jak reagovat. Kdyby byl lépe připraven, mohl Romneymu zopakovat jeho slova. Buď ale byl nervózní, nebo neměl dost času na přípravu.

Podobná situace nastala v případě finančnictví. Romney opakovaně tvrdil, že vláda příliš zasahuje do tržního hospodářství. Obama na to zareagoval tím, že v roce 2008 nezodpovědné chování velkých bank a pojišťoven ohrozilo stabilitu finančních trhů. „Co?“ zeptal se udiveně Romney II. „Já že bych chtěl méně regulovat Wall Street? Výmysl.“ Romney ale naopak prohlásil: „Regulace jsou základem všeho (regulation is essential).“ A Obama nedokázal kontrovat. Totéž se odehrálo, když se mluvilo o energetice. Ano, Romney má sice „rád uhlí“, ale zároveň podporuje jiné zdroje, například solární a větrné elektrárny.

Zákon o zdravotním pojištění

Když došlo na zákon o zdravotním pojištění, který Obamova vláda navrhla, prosadila v Kongresu a obhájila před Nejvyšším soudem USA, situace se zopakovala. Pro konzervativce v Republikánské straně je to červený hadr. Hnutí Tea Party nezajímá, že zdravotní pojištění v Evropě zaváděli už v 19. století konzervativci, jako byl německý kancléř Bismarck, a že podstatně radikálnější verze tohoto pojištění funguji ve Francii nebo v Kanadě.

U amerických voličů je tato novinka, takzvaný Obamacare, stale populárnější. Už jen proto, že zakazuje pojišťovnám, aby měly stejně jako dřív právo neuzavřít smlouvu s člověkem, který má chronický zdravotní problém. (Pojišťovny rády vydělávají na zdravých, kteří platí pojistky, ale nevyžadují žádné služby. Odmítají však pojistit osoby trpící nevyléčitelnou a nákladnou nemocí.)

Romney to vše ví, a proto v debatě potěší superkonzervativce. Ujistí je, že Obamovo zdravotní pojištění „zruší“. (Ve skutečnosti americký prezident takové diktátorské pravomoci nemá.) Romney však voliče současně uklidňuje: „Můj plán zdravotního pojištění zahrnuje chronické nemoci.“ Není to však pravda. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2008 Paul Krugman tento plán studoval a dospěl k závěru, že Romney v tomto ohledu „lže“. Plán by znamenal ztrátu zdravotního pojištění nejen pro osoby s chronickou nemocí, ale i pro 89 milionů Američanů – víc než třetinu osob mladších 65 let.

Romney v debatě potěšil kované konzervativce. Ujistil je, že Obamovo zdravotní pojištění „zruší“.

Když Obama na tento rozpor mezi Romneyho plánem a jeho falešným tvrzením poukáže, Romney zase jen kroutí hlavou: Kde na to ten člověk přišel? A trvá na svém: jednak odstraní federální dluh ve výši 16 bilionů dolarů, jednak sníží daně všem Američanům o 20 procent, začne pořádně zbrojit (pozor na čínské nebezpečí, nemluvě o jaderných raketách z Íránu!) a navíc zajistí zdravotní péči pro celou zemi lépe a levněji než Obama.

Voliči si přejí návrat bojovníka

Jak to všechno dokážete? A z čeho to budete platit? Měl se prezident zeptat. Pasivní Obama ale zůstává stranou a nijak nereaguje. Přenechává protivníkovi střed pole a spokojuje se s kyselým výrazem ve tváři, kterým si však příznivce nezískává. Evidentně přitom ví, že dělá chybu, ale psychologicky je už poražen a situaci není schopný zvrátit. A gong na konci utkání vítá jako spásu.

Během celé debaty Obama ani jednou nezmínil, že jeho oponent nedávno označil 47 procent Američanů za lidi druhé kategorie, od nichž hlasy nečeká. Neřekl ani slovo, jak si Romney „namastil“ kapsu ve finanční společnosti Bain Capital, že díky „kouzelnému“ účetnictví teď platí 14,1procentní daň (ostatní víc než dvakrát vyšší) a ukrývá část svého majetku v různých exotických lokalitách mimo území USA.

Obama uvítal gong na konci utkání jako spásu

Američtí voliči se budou muset rozhodnout: Hledáme prezidenta, nebo herce? To, co předvedl Mitt Romney v první debatě, bylo sice hezké, ale nemělo nic společného s realitou. Byl to herecký výkon. Je možné, že Obama byl v první debatě natolik pasivní, protože se chtěl chovat jako prezident, a nikoli jako rváč. Jeho voliči si ale přejí návrat bojovníka. V září mu 1,8 milionu Američanu darovalo na souboj o Bílý dům 181 milionů dolarů. V letošní americké kampani je to zatím nevyšší částka.