ČEZ vykouzlil z hrozícího průšvihu strategii

Energetický kolos se dohodl s Evropskou komisí, že prodá elektrárnu, a vyhne se tím dalšímu šetření kvůli údajnému omezování konkurence.

Přiznání vlastní chyby je zřejmě v dnešní době považováno za znak slabosti. A skupina ČEZ se rozhodně slabá necítí. Po vzájemné dohodě ukončí šetření, které s ní od roku 2009 vedla Evropská komise (EK) kvůli domnělému omezování konkurence. Vlastní provinění neuznává a způsob odvrácení hrozícího maléru v podobě mnohamiliardové sankce dokonce prezentovala jako součást své strategie.

Podstatou takzvaného narovnání mezi ČEZ a EK je závazek, že firma prodá jednu ze svých uhelných elektráren. V úvahu připadají Počerady, Chvaletice, Tisová spolu s Mělníkem 3 nebo Dětmarovice. S výjimkou Počerad (1000 megawattů) jde o uhelné zdroje o instalovaném výkonu zhruba 800 MW. „Odprodej elektrárny je v souladu se strategií společnosti ČEZ provozovat v budoucnu pouze omezený počet modernizovaných uhelných elektráren,“ napsala firma v tiskové zprávě.

ČEZ může splnit podmínky narovnání například tím, že dokončí již nastartovaný prodej Počerad nebo Chvaletic, o něž má zájem Czech Coal miliardáře Pavla Tykače. „Výsledek šetření EK (a zvláště jeho načasování) považujeme za mírně negativní, jelikož zhoršuje pozici skupiny ČEZ v rámci probíhajících příprav na možný prodej elektráren Počerady a Chvaletice,“ okomentoval dnešní oznámení analytik Patria Finance Tomáš Sýkora.

Čím se elektrárenský kolos údajně provinil?

Evropská komise provedla v ČEZ a její dceřiné společnosti Severočeské doly v listopadu 2009 kontrolu. Firmy podezírala z protisoutěžního jednání, které mohlo mít za cíl vyloučení současných nebo potenciálních konkurentů z velkoobchodního trhu s elektřinou a zvýšení cen na velkoobchodním trhu s elektřinou v České republice.

Po předložení důkazů, jež domnělé nezákonné praktiky vyvracely, pokračovala komise v šetření jediného podezření. Týkalo se údajné blokace přenosové kapacity projektem výstavby paroplynové elektrárny Počerady, kvůli které prý neměl dostat požadovanou kapacitu projekt výstavby uhelné elektrárny společnosti Mostecká uhelná (nyní Czech Coal).

ČEZ považuje od počátku toto podezření za neopodstatněné. „Při rezervaci kapacit ČEZ postupoval vždy v souladu s platnými právními předpisy a uvedený projekt byl řádně schválen jako ekonomicky výhodný a strategicky významný a dnes je již krátce před dokončením,“ stojí si za svým firma.

Není třeba rozporovat tvrzení mluvčího ČEZ Ladislava Kříže, že ukončení dosavadního řízení EK dohodou je v oblasti evropského soutěžního práva běžnou praxí. Skutečně, zástupci Evropské komise se zpravidla nakonec skloní před mocnými energetickými giganty typu RWE, E.ON, Gaz de France či ENI a po počátečním „bububu“ akceptují jejich návrh na nápravu údajného protisoutěžního jednání. A dále již po ničem nepátrají, jako tomu bude i v případě ČEZ.

Zda se firmy opravdu dopustily protiprávního jednání, se tedy asi nakonec nedozvíme. Ani od komise samotné, ani od podezíraných provinilců. Vždyť přiznání chyby by bylo známkou slabosti.