ČEZ chce pustit ke svým zeleným zdrojům další majitele

Majetek za deset miliard korun přesunul ČEZ do nového fondu, Deloitte mapuje zájem investorů. Polostátní firma si chce udržet kontrolu.

Jan Žižka 20.11.2012

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Jaderný či uhelný ČEZ a obnovitelné zdroje – jde to vůbec dohromady? Nota bene v Česku, kde se stala největší energetická společnost terčem kritiky kvůli investicím do fotovoltaiky v časech kritizovaného solárního boomu? Odpověď je někde uprostřed.

ČEZ na začátku listopadu dokončil převod většiny svých obnovitelných zdrojů do nového investičního fondu – takzvaného fondu kvalifikovaných investorů. Jde o majetek za zhruba deset miliard korun, který zahrnuje 19 malých vodních elektráren, dvanáct fotovoltaických elektráren, dva větrné parky a jednu bioplynovou stanici. Celkový instalovaný výkon dosahuje kolem 200 megawattů.

Deloitte pomáhá v úvaze, jakým způsobem co nejlépe umístit aktiva na relevantním trhuDosavadní hlavička „ČEZ Obnovitelné zdroje“ tedy zmizí a nový fond bude moci lákat další investory. Pokud se ČEZ definitivně rozhodne získat nové spolumajitele, půjde podle pravidel podobných fondů o investory s minimálním vkladem jednoho milionu korun. To ale neznamená, že by se firma chtěla zbavit kontroly. „Případný vstup investorů nijak neomezí naše rozhodovací pravomoci. ČEZ si určitě ve fondu kvalifikovaných investorů ponechá majoritu,“ uvedl pro ČESKOU POZICI mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Důležitou roli nyní sehrává poradenská společnost Deloitte. Mapuje potenciální zájem právě mezi případnými investory a zjišťuje, čím by byli tito investoři specifičtí. „Deloitte nám pomáhá v úvaze, jakým způsobem co nejlépe umístit tato aktiva na relevantním trhu,“ dodává Kříž. V pozdější fázi by ČEZ asi mohl vyzvat ke spolupráci na celém projektu některou z investičních bank.

Orlík a Lipno zůstanou, kde jsou

Velké vodní elektrárny jako Orlík, Slapy nebo Lipno si ČEZ dál ponechává pod vlastní střechou, do nového fondu míří menší zdroje. Podle údajů z výroční zprávy ČEZ je největší z převáděných „malých vodních elektráren“ Práčov o výkonu necelých deseti megawattů. Mezi fotovoltaickými zdroji dominuje Ralsko (38 MW) a Ševětín (30 MW).

Celkově má jednoznačnou převahu právě fotovoltaika se 125 megawatty. Výmluvný je rok uvedení těchto elektráren do provozu – ve všech případech 2009 nebo 2010. Tedy období, které vstoupilo do historie jako doba, která Čechům prodražila elektřinu a obnovitelným zdrojům udělala hodně špatnou reklamu.

A jak vypadá další skladba zdrojů v novém fondu? Malé vodní elektrárny jsou ve srovnání s fotovoltaikou zhruba na úrovni jedné třetiny, dojmem „spíše do počtu“ pak působí větrníky s méně než deseti megawatty a jedna bioplynová stanice – Číčov o výkonu 0,5 MW.

Zametání pod koberec?

Převaha fotovoltaiky se bezpochyby stane argumentem pro skeptiky, kteří ve fondu vidí především zametání „solárních problémů“ pod koberec. Na druhou stranu může být fond i možností, jak by mohl ČEZ dál v rozvoji svého zeleného portfolia pokračovat. Není pochyb o tom, že majoritní akcionář – tedy český stát – dalšímu „zelenání“ české energetiky nakloněn není. Úkolem managementu ČEZ je především připravovat finance na stavbu dalších dvou bloků jaderné elektrárny v Temelíně. Z hlediska zahraničních investic ČEZ jsou ovšem nyní v popředí právě obnovitelné zdroje, zvláště větrníky v zemích jako Rumunsko nebo Polsko. V Česku je podobných příležitostí mnohem méně, ale z ekonomického hlediska by nedávalo smysl ani to, kdyby ČEZ své zelené pole působnosti zcela opustil.

Po převedení pod nový fond už nikdo nemůže počítat s tím, že by se stát předal v podpoře případných nových zelených elektrárenEkonomickou logiku má nový fond – alespoň podle očekávání ČEZ – i z dalších důvodů. Firma samozřejmě získá peníze za prodej minoritního podílu a také se mají snížit současné náklady na správu. Tím, jak ČEZ budoval portfolio obnovitelných zdrojů, vznikla podle mluvčího Kříže „složitá vlastnická struktura společností, kterou nyní chceme přirozeně zjednodušit“. Dosud existovala společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, kromě ní tu ale bylo dalších devět firem pro jednotlivé projekty elektráren, v nichž měl ČEZ vlastnický podíl.

Převedení pod nový fond dále přinese daňové výhody, na druhé straně už ale nikdo nemůže počítat s tím, že by se stát předal v podpoře případných nových zelených elektráren. Naopak, od roku 2014 má podle představ ministerstva průmyslu podpora obnovitelných zdrojů víceméně zmizet – alespoň pokud jde o dnes nejrozšířenější formu garantovaných výkupních cen elektřiny. Už slíbenou podporu vybudovaným zdrojům stát zrušit nemůže, maximálně může dělat to, co dosud – snažit se omezit zisky provozovatelů solární daní.

Počet příspěvků: 1, poslední 16.11.2012 09:38 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.