Cestování v Česku v době (po)virové. Začíná světová soutěž o turisty

V čem se po koronavirové pandemii změní styl cestování? Jak by měl pomoct stát? Co jsme dosud jako země nedokázali „prodat“, v čem se poučit ve světě a v čem má Česko výhody proti jiným zemím – ať pro cizince cestující k nám, nebo pro české turisty? Nad těmito otázkami se zamýšlí Zdeněk Kukal.

Zdeněk Kukal 17.5.2020
Je na čase změnit 27 let „budování“ naší státní identity. Pro cestování i sport... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Je na čase změnit 27 let „budování“ naší státní identity. Pro cestování i sport... | foto: Koláž: Vladimír Filip, Alena Sosnová
Je na čase změnit 27 let „budování“ naší státní identity. Pro cestování i sport...

Cestovní ruch patří mezi obory, které se změní nejvíc. Lidé zchudnou, cestovat budou méně a levněji. Na oblibě získají cesty individuální a rodinné na úkor organizovaných, hromadných. Lidé pojedou častěji tam, kam se dostanou po zemi; lety totiž zdraží a na letištích lze čekat větší obstrukce. Ani přechod hranic po zemi nebude jednoduchý jako dřív, příprava cesty – včetně potvrzení o „bezinfekčnosti“ – zabere víc času a peněz.

Do ciziny nepojedeme stejně často, a když se už někam dál vypravíme, zůstaneme v jednom státě delší dobu než dosud, tedy konec stylu „jestliže je úterý, musíme být v Belgii“. Totéž platí pro cesty cizinců do Česka. U nás převáží cestování „malých forem“ – rodinné hotýlky, malé penziony a priváty na úkor velkých hotelů a resortů, venkov namísto velkých měst. Na vzestupu bude pohyb v krajině na kole a pěšky, v létě vodní turistika a plavání v přírodě, v rybnících a přehradních nádržích, v zimě běžky a backcountry (bude-li sníh).

Velkou budoucnost má selská turistika, jež propojí lidi z měst a menší sedláky podle hesla „zpátky ke kořenům“ – může být hybridem cestovního ruchu a sezónní zemědělské práce placené naturáliemi. Pro trvalý život na venkově se pravděpodobně rozhodne víc aktivních Čechů z měst; dosud tomu bylo naopak. Po omezení centralizovaného, „válcovacího“ turismu volali ve světě občané Benátek a Dubrovníku, ale i u nás Prahy a Českého Krumlova. Teď se jejich tužby plní. Podobně jako přání Gretičky, aby se méně létalo.

Jako přírodní park

Lidem se nebude tolik chtít do uzavřených prostor vnitřních sportovišť, posiloven a bazénů. Raději budou trávit volné dny v otevřené krajině na čerstvém vzduchu sami nebo s blízkými, než si prohlížet památky v chumlu za průvodcem se vztyčeným deštníkem a uvnitř budov, jakkoliv historicky anebo kulturně významných. „Must-see“ lokality si prohlédneme 3D na internetu – v karanténě jsme se to naučili. Právě teď se rozehrává ostrá světová soutěž o turisty doby (po)virové. Proč v ní může být naše vlast mezi prvními?

Jedinečná je volná prostupnost české krajiny, lesů, luk, polí. S malou nadsázkou lze říct, že většina české krajiny je přírodním parkem, který by v mnoha zemích bez problému získal statut parku národního.

Jedinečná je volná prostupnost české krajiny, lesů, luk, polí. Minimum plotů, ohrad, nepřístupných území; pro nás samozřejmost, pro mnohé cizince ráj. S výjimkou přírodních rezervací platí: jdi, kudy chceš. Unikátní je i líbeznost, reliéf je „uživatelsky přívětivý“ pro pohyb širokého spektra turistů a jejich různou výkonnost. Více než 80 procent území Česka je krajinně zajímavých a různorodých, přitom nejde o rozeklané velehory, které by byly přístupné jen někde a někomu.

S malou nadsázkou lze říct, že většina české krajiny je přírodním parkem, který by v mnoha zemích bez problému získal statut parku národního. Byť jsme si za komunismu dost měst poškodili, některá zničili a poté za kapitalismu krajinu zaneřádili sklady i příměstskými satelity, počtem zajímavých historických sídel i drobných památek v krajině Česko pořád vyniká. Máme nejlepší systém značených turistických cest na světě, skvělé turistické mapy a výborné odborníky, kteří je připravují.

Síť turistických značených cest

Stačí pak pořádný, znalý pohled turisty do mapy, aby si postup naplánoval sám: ať pěšky po značených cestách i jinudy, na horském kole po lesních a polních cestách nebo na kole silničním po jedinečně husté síti malých „okresek“. Síť turistických značených cest a silniček umožní u nás nepřeberně variant volného průstupu krajinou desítky kilometrů bez kontaktu se silnějším provozem aut – jako nikde na světě. I síť železnic je u nás jedinečně hustá. Vlaky nejsou nejrychlejší, což při turistice nevadí. Skoro všechny vezmou kolo.

Síť turistických značených cest a silniček umožní u nás nepřeberně variant volného průstupu krajinou desítky kilometrů bez kontaktu se silnějším provozem aut – jako nikde na světě

Z mapy lze samostatně usoudit, která cesta bude zajímavá reliéfem, krajinně i památkami. Interaktivní mapová aplikace v mobilu je zároveň podrobným průvodcem po službách a zajímavostech, které na cestě lze zažít – kde sníst pravý selský domácí oběd nebo chleba se sádlem, kde se vykoupat a kde přespat. Aplikace pomůže i s plánováním trasy nebo okruhu, zohlední charakter cesty pro pěšáka, jezdce MTB či silničního cyklistu.

Pěší trasy jsou v Česku značeny výborně, u cyklotras je třeba důsledněji odlišovat cyklostezky (zpravidla podél silnic) a cyklotrasy po (malých) silnicích a po cestách v jemném a ostřejším terénu (MTB). Dále se musejí stavět cyklostezky podél silnic, zejména tam, kde se frekventované silnici vyhnout nelze.

Role státu

Mnoho v mapách používaných údajů je dnes veřejně přístupných, turistické a cykloturistické trasy to ale nejsou. Stát by měl založit jejich registr a tyto trasy dávat k dispozici firmám i institucím pro tvorbu map a aplikací pro ně. Kdo čerpá dotace na tvorbu a údržbu tras, měl by povinnost jejich průběh do registru odevzdávat. Stát by měl dát jedné celostátní elektronické mapě punc oficiality.

Otázkou je, zda má stát vybrat exkluzívního mapového partnera pro takovou „národní turistickou mapovou aplikaci“ na určitou dobu, nebo stimulovat volný trh – ať tak nebo tak, je třeba to udělat rychle – máme šanci být s takovou komplexní službou první na světě

Otázkou je, zda má vybrat exkluzívního mapového partnera pro takovou „národní turistickou mapovou aplikaci“ na určitou dobu, nebo stimulovat volný trh – ať tak nebo tak, je třeba to udělat rychle – máme šanci být s takovou komplexní službou první na světě. Mapový obraz je mezinárodně srozumitelný, slovní obsah může být v několika jazykových variantách.

Stát musí podpořit, respektive nedeptat administrativou malé a rodinné firmy na venkově – ty jsou u nás Popelkou. Kromě zázemí pro měkký turismus bude dalším efektem obroda zanedbávaných malých českých sídel. V Chorvatsku malá pohostinství, která využívají většinou své domácí výrobky, prakticky nemusejí platit daně a jsou osvobozena i od místního vynálezu, který jsme u nás přejali jako elektronickou evidenci tržeb (EET).

Stačí se projít nebo projet po rakouském venkově a uvidíme, kolik místně specifických lákadel rodinné a malé podniky pro turisty nabízejí. Češi jsou podnikaví a vynalézaví, ke startu potřebují od státu především záruku jednoduchých pravidel, která se nezmění s novými politiky ve vládě.

Česko, anglicky Czechia

Česká státní agentura pro destinační marketing CzechTourism dlouhodobě selhává v samém základu – v našem jménu a značce pro svět. Proto nás mnohdy neumí pojmenovat, tedy nás ani nenajde. Klon anglického politického jména naší země Czech Republic, který agentura nyní tlačí do všech zemí světa bez ohledu na jejich národní jazyky, při cestování nefunguje. „Land of Stories“, jež dle exministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové stála miliardu, je zapomenuta beze stopy, stejně jako dřívější infantilní „Czech Republike“.

Oficiální krátké jméno Česka v angličtině je Czechia; právě pro neformální použití ve světě se na něm česká vláda usnesla a svět ho prostřednictvím Organizace spojených národů přijal. Tak už sem s ním. Analogicky má být Česko překládáno do jazyků důležitých zemí, ze kterých turisty chceme.

Svět náš český zlozvyk „republikování“ nechápe, většina států totiž republiky jsou a žádná slušná a tradiční země to do světa nekřičí. Plánovaná webová adresa visitczechrepublic.com je marketingový nonsens. Současnou „karanténní“ kampaní „Cheers from Czech“ (ve spolupráci s národním podnikem Budvar) se CzechTourism usvědčuje z nefunkčnosti republiky. Použil však jazykový nesmysl a naši vlast uráží „na zdraví z češtiny“ nebo „na zdraví z české“.

Oficiální krátké jméno Česka v angličtině je Czechia; právě pro neformální použití ve světě se na něm česká vláda usnesla a svět ho prostřednictvím Organizace spojených národů přijal. Tak už sem s ním. Analogicky má být Česko překládáno do jazyků důležitých zemí, ze kterých turisty chceme.

Nelákejme je však na pivo a pár vybraných měst a památek, co „musí nutně vidět“, tedy na konkrétní cíle. Jakmile bude národní turistická mapová aplikace připravena, cílů v ní budou tisíce. CzechTourism by se měl soustředit na vysvětlení jedinečnosti Česka jako celku (proč přijet zrovna k nám), a především na představení nového způsobu cestování – chytrou kampaní pro samostatné a svobodné lidi se zdůrazněním vlastní cesty pro každého.

Počet příspěvků: 3, poslední 18.5.2020 12:15 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.