Čeští vědci, seznamte se s tímhle Američanem!

Zástupce americké National Science Foundation je v Česku. Pomůže kontaktům našich vědců v USA a poradí s hodnocením vědy.

„Nemyslím, že by Češi potřebovali nějak příliš pomoci, ale někdy je užitečné ukázat na konkrétní osoby, překlenout mosty,“ říká Paul J. Bellaire z National Science Foundation. foto: © ČESKÁ POZICE, Martin RychlíkČeská pozice

„Nemyslím, že by Češi potřebovali nějak příliš pomoci, ale někdy je užitečné ukázat na konkrétní osoby, překlenout mosty,“ říká Paul J. Bellaire z National Science Foundation.

Amerika o českých vědcích ví. Tuzemská pracoviště už dosáhla na granty amerických obranných agentur, vznikla česko-americká smlouva o vědecké spolupráci. Při americké ambasádě zakotvila kancelář Úřadu pro námořní výzkum (ONRG). V březnu se pak v české metropoli konala konference, která měla i konkrétní dopad. Kromě spolupráce fyziků Západočeské univerzity s US Air Force Laboratory a „řečařů“ z Vysokého učení technického v Brně přivedla do ČR i zástupce grantové National Science Foundation (NSF), jež má roční rozpočet 6,9 miliardy dolarů (134 miliard korun).

Paul J. Bellaire je programovým ředitelem sekce solární fyziky NSF v Arlingtonu. Dohlíží mimo jiné na implementaci a hodnocení projektů, které žádají o financování. „Mým úkolem je za prvé pomoci vystavět mosty a posílit vazby mezi českými a americkými výzkumníky, aby se spolupráce ještě více rozšířila, a za druhé jsem byl požádán, abych Technologické agentuře ČR (TAČR) poradil, jakým způsobem hodnotíme předkládané projekty v NSF,“ řekl ČESKÉ POZICI Bellaire, jenž do Čech zamířil již potřetí.

„Někdy je užitečné ukázat na konkrétní osoby, překlenout mosty,“ vysvětluje Paul J. Bellaire z grantové National Science Foundation, čím může českým vědcům pomoci

Prvně tu byl jako turista hned po revoluci v roce 1990, kdy ho uchvátily památky a výtečné pivo. „V roce 2002 jsem se vrátil do Prahy na vědecký workshop týkající se mého oboru, atmosférické fyziky, a dostal se i na výlet do hvězdárny v Ondřejově, neboť mi ji řada kolegů v USA doporučovala,“ říká Bellaire. Nyní bude v Česku nejdéle – celý pobyt trvá od 27. dubna do 14. června – a navštíví mnohá pracoviště v metropoli i regionech. Navíc bude mít v pražských Dejvicích v rámci sídla TAČR i svou styčnou kancelář, jejíž „otvírací doba“ bude zveřejněna na internetových stránkách agentury.

„Měl bych tu mít i úřední hodiny, takže když přijde profesor a řekne: ,Zabývám se biofotonikou, pomůžete mi najít vhodné partnery v Americe?‘, poradím mu. Nemyslím, že by Češi potřebovali ode mne příliš pomoci, spolupráci už často mají, ale někdy je užitečné ukázat na konkrétní osoby, překlenout mosty,“ doplňuje muž, jenž obdržel nejen ocenění organizace NASA, ale i plaketu Air Force Meritorius Service Medal.

Profesor Mařík: Cesta k centrům excelence

Bellaireho pozvala do Česka americká ambasáda, ale rozhodně dobře věděla o poptávce z českých institucí. Podle kybernetika Vladimíra Maříka, člena vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a předsedy výzkumné rady TAČR, je Bellaire zkušeným ředitelem velkého programu National Science Foundation a v Česku bude mít dva hlavní úkoly: jednak předá vedoucím pracovníkům agentury americké zkušenosti s přípravou, realizací a hodnocením efektivnosti výzkumných projektů, jednak má rozvíjet i vědecké vazby.

„Měl by pomoci navázat kontakty zejména s ohledem na možnosti propojování špičkových českých týmů s centry excelence NSF. Pan Bellaire je zde v podstatě na pozvání velvyslanectví jako americký vládní stážista. Při výběru stážisty velvyslanectví plně respektovalo nejaktuálnější potřeby české výzkumné komunity a koordinovalo postup s Technologickou agenturou ČR,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Mařík.

„Za podpory vládní Rady připravuje TAČR program zaměřený na systém objektivnějšího hodnocení efektivnosti aplikovaného výzkumu. Systém hodnocení by se měl týkat jak programů a jednotlivých projektů, tak jednotlivých institucí. Měl by být komplementární k projektu metodiky hodnocení institucionálního financování, který rozjíždí ministerstvo školství,“ dodává Mařík, jenž právě v tom očekává Bellaireho výraznou pomoc.

National Science Foundation byla zřízena v roce 1950 s úkolem podporovat pokrok ve vědě; ve prospěch národního zdraví, prosperity a blahobytu; a k obraně národní bezpečnosti. V roce 2010 činil rozpočet 6,9 miliardy dolarů, jež jsou mimo jiné užívány k financování asi pětiny celého amerického základního výzkumu. V řadě oborů, jako jsou matematika, informatika a společenské vědy, je NSF pro vědce hlavním zdrojem peněz.

„Přestože je NSF převážně orientována na základní výzkum, teprve v posledních letech je větší důraz kladen i na podporu center excelence aplikačního a inženýrského charakteru. Kolega Bellaire bude v Česku k dispozici všem výzkumníkům: jak na vysokých školách, tak v Akademii věd ČR i v průmyslu. Bude za nimi cestovat i do Brna, Ostravy, Olomouce, Plzně či Liberce. Přijel, aby nás poučil všechny a má k tomu dostatek informací i zkušeností,“ tvrdí Mařík, jenž vede katedru kybernetiky na pražském ČVUT.

Americká organizace má dva programy nazvané Small Business Innovative Research (SBIR) a Small Business Technology Transfer (STTR), které mají pomáhat v rozvoji start-up projektů a spin-off firem. „Jde o to, jak dostat dobré nápady z výzkumu trh. Když se pak z malé firmy stane velká, každý vyhrává – vláda, obyvatelé i zaměstnanci,“ říká Bellaire o programech, jež stimulují spolupráci univerzit s byznysem i chrání duševní vlastnictví.

Na cestě i k superlaseru ELI

Bellaire má též v plánu navštívit velké projekty placené z fondů Evropské unie: například brněnský CEITEC i přípravný tým superlaseru Extreme Light Infrastructure (ELI), jehož jedna část má vyrůst v Dolních Břežanech. „Poletím ale i do Rumunska, kde je další ze součástí ELI,“ říká Američan, jenž učil fyziku i na letecké akademii US Air Force.

Bellaire si je jist tím, že vkládat peníze do vědy se lidem vyplácí

Mají podle něho čeští vědci co nabídnout? „Žádný vědec nemůže pracovat osamoceně. Věda je mezinárodní ze své podstaty, nezná hranice. Řada těch nejlepších astrofyziků v USA se učila v jiné zemi,“ říká Bellaire. „Je mi jasné, že Česko má obzvlášť silnou tradici a reputaci v biologii a medicíně. Je to dlouhá historie: Gregor Mendel, Jan Janský... Je tu nejen paměť, ale i talent v inženýrství či průmyslu. Když jsem byl mladý, pozoroval jsem dalekohledem malou kometu, kterou objevil Luboš Kohoutek,“ vzpomíná fyzik.

O nějakých plánech za zřízení stálé pobočky NSF v Česku neví; je to mimo jeho znalost i kompetence, ale další jednání mezi českou stranou a National Science Foundation se ještě povedou. Jist si je ale tím, že vkládat peníze do vědy se lidem vyplácí. „Pokud nebudeme investovat do vědy a výzkumu, naše společnost si nejspíš neudrží současné tempo vývoje, nezlepší své technologie ani vlastní život,“ konstatuje Bellaire.