Český spotřebitel by na ruském embargu vydělal jen krátkodobě

Embargo vyhlášené ruským prezidentem Vladimirem Putinem jako odpověď na restrikce Evropské unie a USA se jednoznačně negativně projeví svými dopady také na české zemědělství a potravinářství, píše šéf Agrární komory České republiky Miroslav Toman.

#jedzjablka - pod tímto hashtagem najdete na Twitteru desítky snímků Poláků,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy #jedzjablka - pod tímto hashtagem najdete na Twitteru desítky snímků Poláků,... | foto: TwitterReprofoto
#jedzjablka - pod tímto hashtagem najdete na Twitteru desítky snímků Poláků,...

I když obchod s Ruskem v agrární oblasti nepatří mezi rozhodující a tvoří u potravin přibližně 2 až 3 procenta obratu zahraničního obchodu a u nápojů, kterých se naštěstí omezení netýká, kolem 6 procent, přesto není s objemem více než 2 miliardy korun bezvýznamný.

Embargo se týká několika komodit – masa a masných výrobků, drůbeže, mléka a mléčných výrobků, ryb, ovoce a zeleniny, tuků a některých potravinových přípravků. Z našeho exportu nejcitelněji zasáhne sektor mléka a mléčných výrobků, který je v současnosti v obchodní bilanci nejvýznamnější.

Co způsobí embargo

Dopady embarga a jejich důsledky lze rozdělit do několika oblastí.

  1. Jako první lze zdůraznit narušení obchodních vztahů, léta budovaných se značnými finančními i personálními náklady a paradoxně s podporou státu a Evropské komise, které začínaly přinášet právě v poslední době výsledky. Díky nim měla obchodní výměna s Ruskem trvale rostoucí trend, a co je nejdůležitější, pro nás vysoce pozitivní obchodní bilanci. Tyto investice jsou dnes v podstatě zmařeny, protože české výrobce nahradí na ruském trhu dodavatelé z jiných produkčních oblastí a bude velice obtížné se na něj znovu vrátit, minimálně to bude znamenat vynaložit tyto investice znovu. Bude skutečně pozoruhodnou ukázkou prozíravosti bruselských úředníků, až se budeme na ruský trh, již opět jako prioritní, vracet s podporou Evropské komise.
  2. Další je přímý ekonomický dopad na konkrétní firmy aktivní na ruském trhu. Tyto přímé dopady se budou pohybovat s ohledem na známý objem vývozu v dotčených komoditách, který je poměrně stabilní, v objemu asi miliardy korun ročně. Jedná se zejména o vývoz mléka a mléčných výrobků, syrovátky a sýrů. Ostatní komodity nejsou tak významné, i když obchod se rozvíjí i v oblasti masa a masných výrobků nebo potravinových přípravků. Protože přístup na ruský trh je velice složitý s ohledem na celou řadu nutných povolení a certifikací, které tyto firmy musely získat a dnes nejsou schopny tyto investice umořit, musí tyto dopady stát, respektive Evropská komise, v každém případě kompenzovat, neboť příčinou současného embarga jsou čistě politická rozhodnutí bez zohlednění jejich ekonomických dopadů na členské státy.
  3. Třetím a možná vůbec nejzávažnějším dopadem ale patrně bude narušení obchodu se zeměmi, pro které je ruský trh v agrární oblasti trhem prioritním – Německo, Nizozemsko, Dánsko, Francie nebo Polsko. V okamžiku zastavení vývozu do Ruska vzniká v EU již zmíněný značný přetlak agrární a potravinové produkce, a to zejména v bývalých zemích EU-15, který bude muset být umístěn na jiných trzích. Existuje tak reálné nebezpečí, že destinacemi, kam bude tato nadprodukce se státní podporou, ať již otevřenou nebo skrytou, umístěna, budou právě nové členské země. To by ale mělo za důsledek doslova rozvrat trhu s prudkým poklesem zemědělských cen v těchto zemích a dalším vytlačování domácích producentů z obchodních sítí.
    Ekonomické dopady jsou v takovém případě obrovské a na tento scénář musí mít vláda připravenu adekvátní odpověď v podobě zastavení dovozu dotčených komodit z těchto zemí, a to bez ohledu na existenci „společného trhu“. Smlouva o EU navíc taková opatření umožňuje a jsou pouze otázkou politické odvahy. I když by z takového scénáře na první pohled profitoval spotřebitel v podobě poklesu cen, tento profit by byl krátkodobý a byl by bohatě kompenzován následným růstem cen po rozvratu domácí produkce. Zdá se, že je tedy na čase, aby ministerstvo financí společně s ministerstvem zemědělství využily veškerých možností k tomu, aby byly znemožněny dovozy potravinářských a zemědělských výrobků za dumpingové ceny a zároveň se důsledně kontrolovala jejich kvalita a složení.

Apelování na národnostní cítění spotřebitelů je nepochybně správným krokem, ale i zde je prostor pro stát, a to zvýšenou podporou a propagací domácích potravinářských a zemědělských produktů. Zde oproti ostatním státům unie stále značně pokulháváme. Domníváme se, že u značek jako je KLASA a Regionální potravina je potřeba se zaměřit na jednoznačnou podporu a propagaci prodejních míst.

A můžeme si vzít klidně příklad ze soukromého sektoru – všechny značky, které vidíme dnes a denně v televizi, v tisku, na reklamních letácích, spotřebitel důvěrně zná. Přesto je ale potřebné, aby se s nimi setkával nejen na výrobcích, ale také jinde – v médiích, při různých soutěžích a podobně, aby se mu zkrátka neztratily z dohledu a z povědomí. A jsme přesvědčeni, že to stejné platí i u národních značek kvality.

Rozhodit záchranné sítě

Ale zpět k dalším možným dopadům embarga. Jedním z dalších dopadů může být také opačný efekt, a tím je růst světových cen zemědělské a potravinové produkce jako důsledek nákupů Ruska na světových trzích. Obchodovatelný objem, zejména v citlivých komoditách, se každým rokem snižuje a vstup nového hráče na tento volný trh by v každém případě znamenal prudký nárůst cen zejména v oblasti mléka a mléčných produktů, ale i masa nebo obilovin. Dopady na spotřebitele jsou pak nepochybné a v minulosti se podobné scénáře několikrát opakovaly, i když spíše z důvodů neúrody v hlavních produkčních oblastech.

Jedním z dalších dopadů může být také opačný efekt, a tím je růst světových cen zemědělské a potravinové produkce jako důsledek nákupů Ruska na světových trzích

Je tedy nepochybné, že současný vývoj bude mít negativní dopady pro české zemědělství i potravinářství i českou ekonomiku, jejichž rozsah ovšem není možné v tuto chvíli plně vyhodnotit. Nicméně je stejně tak nepochybné, že vláda se musí dopady a jednotlivými možnými scénáři jejich působení v ČR zabývat a přijmout v případě potřeby včas adekvátní opatření. Potřeba kompenzací ztrát způsobených embargem výrobcům je rovněž nepochybná a měla by být prioritně a důsledně řešena na evropské úrovni.

V této souvislosti se tak nabízí možnost obnovit ze strany EU intervenční nákupy, podporu skladování včetně soukromého i exportní refundace. Vzhledem k nastalé situaci a hrozícímu přetlaku potravinářských a zemědělských produktů na unijním trhu totiž není příliš vhodný čas liberalizovat Společnou zemědělskou politiku, ale vrátit se spíše k jejím záchranným sítím.

Konkrétním řešením je například také zavedení dotací na vývoz ze strany státu, tedy dotace na každý vyvezený litr mléka. Důraz by ale musel být kladen na to, aby šlo o mléko vyvezené a zpracované do finálního výrobku. Jinak by docházelo k pouhému přeprodávání syrového mléka mezi státy, čímž by se nedosáhlo požadovaného efektu, tedy skutečného vývozu mléka mimo Evropskou unii.