Český hospodářský růst, který trval více než šest let, je minulostí

V letošním prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt Česka podle odhadu Českého statistického úřadu oproti předchozímu čtvrtletí snížil o 3,6 procenta a stejnému období loni o 2,2 procenta. Podobně těžké rány inkasovalo tuzemské hospodářství v roce 2009. Ekonomika začala oslabovat už loni, koronavirová pandemie byla poslední kapkou.

Česká ekonomika. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká ekonomika. | foto: Jiří Benák, MAFRALidovky.cz
Česká ekonomika.

Koronavirus napáchal na českém hospodářství velké škody, což potvrdili poprvé i statistici. Podle zveřejněného odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP) za úvodní čtvrtletí roku se výkonnost ekonomiky oproti předchozímu čtvrtletí propadla o 3,6 procenta. Naposledy na tom byla takhle špatně v roce 2009, kdy se svět zmítal v hospodářské krizi.

Meziročně propad obnášel 2,2 procenta, podobně jako u Německa, na jehož výkonech je česká ekonomika do značné míry závislá. Zato v Maďarsku či Polsku hospodářství meziročně rostlo. Ekonomové ale odůvodňují slabší tuzemský výsledek tím, že Česko zavedlo opatření proti šíření koronaviru dříve než některé ostatní státy. Dno by mělo přijít ve druhém čtvrtletí.

Propad zahraničního obchodu

Hospodářský růst, trvající více než šest let, je minulostí. V letošním prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt Česka (HDP) podle zveřejněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) oproti předchozímu čtvrtletí snížil o 3,6 procenta a oproti stejnému období vloni o 2,2 procenta. Podobně těžké rány inkasovalo tuzemské hospodářství naposledy v roce 2009. „Oslabování ekonomiky začalo už loni, koronavirová pandemie byla poslední kapkou,“ řekl šéf ČSÚ Marek Rojíček.

Z hlediska poptávky, která je pohonem průmyslové výroby, doplatily naše podniky především na propad zahraničního obchodu zabrzděného pandemií. Dále také na to, že firmy uložily své investiční plány a rozšiřování či modernizaci výrobních kapacit k ledu

Dobře vidět to bylo na průmyslové produkci, která má pro Česko zásadní význam. Na HDP se podílí asi 30 procenty, což je ve srovnání s ostatními evropskými ekonomikami hodně. Průmyslová produkce směřovala k cyklickému útlumu dle Rojíčka už loni a v lednu a únoru v podstatě stagnovala.

„Během března však v reakci na opatření proti šíření koronaviru omezila řada podniků výrobu a někdy ji prakticky zastavila. Produkce v automobilovém průmyslu proto klesla o více než čtvrtinu a nejbližší subdodavatelská odvětví se propadla o desetinu,“ popsal Rojíček vývoj v odvětví výroby automobilů, které v Česku podle odhadů generuje až desetinu celkového ekonomického výkonu.

Z hlediska poptávky, která je pohonem průmyslové výroby, doplatily naše podniky především na propad zahraničního obchodu zabrzděného pandemií. Dále také na to, že firmy uložily své investiční plány a rozšiřování či modernizaci výrobních kapacit k ledu. Některá průmyslová odvětví však naopak mírně posílila, například výroba potravin, farmaceutik či papírenská výroba. To je důsledkem toho, že se Češi – stejně jako lidé v ostatních zemích – po vyhlášení karantény předzásobovali trvanlivými potravinami, léky i třeba toaletním papírem.

Načasování protipandemických opatření

Česko dopadlo z hlediska svých výsledků za první letošní čtvrtletí ve srovnání s jinými zeměmi o něco hůře. Německo, náš hlavní obchodní a hospodářský partner, zaznamenal pokles o 2,2 procenta mezičtvrtletně a o 2,3 procenta meziročně. Ze zemí bývalého sovětského bloku na tom byly lépe Maďarsko a Polsko, které podle údajů Eurostatu dokonce meziročně rostly o dvě, respektive 1,6 procenta. Analytici se ovšem shodují, že rozdíly jsou důsledkem načasování protipandemických opatření v jednotlivých zemích.

Česko dopadlo z hlediska svých výsledků za první letošní čtvrtletí ve srovnání s jinými zeměmi o něco hůře. Analytici se ovšem shodují, že rozdíly jsou důsledkem načasování protipandemických opatření v jednotlivých zemích.

„Česko v tomto srovnání doplatilo na to, že naše vláda zavedla opatření, jež zabrzdila ekonomiku, dříve než ostatní země. Například Maďarsko s nimi začalo až na konci března,“ hodnotí analytik Komerční banky Martin Gürtler. Dalším důvodem je podle něho naše vysoká závislost na zahraničním obchodu a velmi slabá zahraniční poptávka. Hlavní propad ovšem teprve přijde. Ekonomové se shodují, že nejhorším obdobím, kdy se patrně podíváme na dno, bude právě probíhající druhé čtvrtletí.

„Propad ekonomiky v samotném březnu byl kolem 15 procent, v posledních dvou týdnech pak musel činit kolem 30 procent. Vzhledem k tomu, že duben byl zasáhnut téměř celý a květen se navrací k normálu také velmi pomalu, je patrné, že pokles tuzemské ekonomiky v druhém čtvrtletí bude dvouciferný,“ uvažuje Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Šéfekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek odhaduje, že ve druhém čtvrtletí skončí ekonomika meziročním poklesem o 15 až 17 procent. Pro celý letošní rok odhaduje pokles o jedenáct procent.

Komerční banka je pro letošek optimističtější a čeká „jen“ 6,5procentní pokles. Česká národní banka podle své zprávy o inflaci vidí další vývoj ve třech variantách. V té nejpesimističtější, v níž na sklonku roku počítá s příchodem druhé vlny koronaviru, odhaduje pokles pro letošní rok na 13,5 procenta. Ve svém základním scénáři počítá s poklesem o osm procent.

Počet příspěvků: 1, poslední 25.5.2020 01:06 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.