Česko se zapojí do studie, která zkoumá léčbu nakažených koronavirem

Ve světě běží projekty, jež hledají lék na nový typ koronaviru. Jedním z nich je studie Solidarity Trial Světové zdravotnické organizace. Jejím cílem je zmapovat možnosti léčby přípravky remdesivir a acalabrutinib. V Česku se do výzkumu zapojila Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně za podpory výzkumné infrastruktury CZECRIN.

Nemocnice hledá také dárce tzv. rekonvalescentní plazmy, která se používá při... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nemocnice hledá také dárce tzv. rekonvalescentní plazmy, která se používá při... | foto:  Petr Topič, MAFRA
Nemocnice hledá také dárce tzv. rekonvalescentní plazmy, která se používá při...

Nový typ koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19, je pro lékaře i vědce nadále velkou neznámou. I proto ve světě běží mnoho projektů, jež hledají co nejúčinnější lék. Jedním z nich je studie Solidarity Trial Světové zdravotnické organizace (WHO). Jejím cílem je zmapovat možnosti léčby pacientů s koronavirem léčivými přípravky remdesivir a acalabrutinib. Do výzkumu se zapojila i Česká republika.

„Studie Solidarity je vedle práce na vývoji vakcíny proti covidu-19 jednou z cest, jak aktivně bojovat proti tomuto onemocnění. Spolupráce s WHO je v tomto ohledu velmi důležitá,“ uvedl dnes už bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Výzkumem na území republiky resort pověřil Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně za podpory výzkumné infrastruktury CZECRIN, jež v Česku provádí klinické studie, a to včetně těch mezinárodních.

Zpoždění

S přípravou výzkumného projektu, do nějž mnozí odborníci vkládají naděje, začala WHO už letos v březnu, první čeští pacienti se měli zapojit během v září. Nastalo však zpoždění. „Studie dosud nebyla v Česku zahájena, důvodem je zásadní změna protokolu klinické studie, která byla navržena ze strany WHO a jež vyžaduje opětovné schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv a etickými komisemi,“ vysvětlila mluvčí brněnské lékařské fakulty Andrea Francúzová.

S přípravou výzkumného projektu, do nějž mnozí odborníci vkládají naděje, začala Světová zdravotnická organizace už letos v březnu, první čeští pacienti se měli zapojit během v září. Nastalo však zpoždění. „Studie dosud nebyla v Česku zahájena, důvodem je zásadní změna protokolu klinické studie, která byla navržena ze strany WHO a jež vyžaduje opětovné schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv a etickými komisemi.

Změnilo se například, že studie nově zkoumá dva léčivé přípravky, původně měla v hledáčku tři. WHO vyškrtla z výzkumu přípravek Interferon beta 1a, přesný důvod zatím neuvedla. Do výzkumu se zapojí pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a také Thomayerova nemocnice v Praze. „Z naší strany byla podepsána smlouva o provedení studie,“ potvrdil Petr Sulek, mluvčí Thomayerovy nemocnice. Zpočátku se má podle plánů ministerstva zdravotnictví zapojit do výzkumu 20 covidových pacientů.

Přesný termín startu zatím není znám, a proto dosud není ani jasné, kdy bude výsledek. Mezinárodní studie v jednom ze svých ramen mapuje možnosti léčby pomocí remdesiviru, tedy antivirotika, jež bylo původně vyvinuto k léčbě infekcí způsobených viry ebola a marburg. Experimentální lék vyvinul tým americké společnosti Gilead Sciences pod vedením Čecha Tomáše Cihláře, za což ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy I. stupně.

Jde dosud o nejznámější léčivý přípravek, který se v souvislosti s koronavirovou pandemií dostal do povědomí lidí. Ostatně, když lékaři v pražské Všeobecné fakultní nemocnici podávali na konci března remdesivir prvnímu českému pacientovi, sledovala to celá republika. Třiapadesátiletý muž tehdy ležel v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče, lék mu však pomohl zachránit život.

Podmínečná registrace remdesiviru

Léčivý přípravek se podává v několika infuzích pacientům s těžkým průběhem nemoci, kteří jsou připojení na umělou plicní ventilaci. Evropská komise vydala v červenci rozhodnutí o podmínečné registraci remdesiviru na území Evropské unie, následně podepsala se společností Gilead smlouvu na zajištění léku. Na jejím základě mají členské státy EU a Spojené království k dispozici dávky remdesiviru k léčbě přibližně 30 tisíc pacientů se závažnými příznaky onemocnění covid-19.

Evropská komise vydala v červenci rozhodnutí o podmínečné registraci remdesiviru na území Evropské unie, následně podepsala se společností Gilead smlouvu na zajištění léku. Na jejím základě mají členské státy EU a Spojené království k dispozici dávky remdesiviru k léčbě přibližně 30 tisíc pacientů se závažnými příznaky onemocnění covid-19.

Remdesivir je v Česku nadále velmi vzácným zbožím. „Ani jej u nás v nemocnici nemáme na skladě, o lék musíme vždy požádat Fakultní nemocnici Královské Vinohrady,“ přiblížil Sulek z Thomayerovy nemocnice. Vinohradská nemocnice je jedním z centrálních pracovišť pro výdej antivirotika ostatním tuzemským zdravotnickým zařízením. „Musíme doložit, že nám tu leží pacienti, jejichž stav podání léku skutečně vyžaduje,“ dodal Sulek.

Mezinárodní studie zkoumá také lék acalabrutinib, který se používá při léčbě lymfomu z plášťových buněk, což je nádorové onemocnění. Postihuje většinou lymfatické uzliny, často však „řádí“ i mimo uzlinové lokalizace. Lék mohou užívat jen dospělí. Acalabrutinib blokuje působení určitých enzymů v těle a měl by zabraňovat šíření rakovinných buněk. Takovou léčbu však lékaři nasazují až poté, co jiné terapie selžou.

V Česku není tento lék v léčbě covidových pacientů příliš využíván, nemocným ve vážném stavu lékaři podávají zejména remdesivir, krevní plazmu lidí, kteří se z covidu již vyléčili, či kortikoidy. Kupříkladu v Thomayerově nemocnici dostalo remdesivir zatím 378 pacientů, ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 21 lidí. „Naši doktoři léčí covid nejčastěji kortikoidy u všech, kteří potřebují kyslík,“ řekla její mluvčí Dana Lipovská.

Čím se bojuje proti koronaviru

  • Remdesivir, antivirotikum, jež bylo původně vyvinuto k léčbě infekcí způsobených viry ebola a marburg.
  • Krevní plazma od dárců, kteří již nemoc prodělali a mají v krvi potřebné protilátky. Lékaři v těchto dnech žádají vyléčené, aby plazmu přišli darovat, v nemocnicích akutně chybí.
  • Kortikoidy, synteticky vyráběné chemické látky. Mají široké využití například při zánětech či alergických reakcích.
  • Interferon beta-1a, který se v současné době využívá především při dlouhodobé léčbě roztroušené sklerózy.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Magdaléna Langová

Další autorovy články