Česko riskuje. Nebude-li rychlá síť, nebudou německé zakázky.

Před našima očima probíhá takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce. Po páře, elektřině a výpočetní technice je na řadě rychlé a bezpečné sdílení velkých objemů dat. Česká republika však zatím v tomto ohledu za okolními státy zaspává.

Pokud Česko nástup digitalizace v průmyslu promešká, bude to znamenat tvrdé... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pokud Česko nástup digitalizace v průmyslu promešká, bude to znamenat tvrdé... | foto: Shutterstock
Pokud Česko nástup digitalizace v průmyslu promešká, bude to znamenat tvrdé...

Před třemi lety představilo Bavorsko ambiciózní plán, jak se stane lídrem digitální ekonomiky. Co je důležitější – plán začalo spolu s celým Německem naplňovat. Čtrnáct miliard bruselských dotací určených na rozvoj vysokorychlostního internetu je jedním z nástrojů, kterým může Česko srovnat krok se svými západními sousedy. Protože Německo je klíčový obchodní partner pro českou ekonomiku a zaspat modernizaci by se mohlo zemi hořce nevyplatit tím, že „hloupé“ české fabriky by přišly o zakázky od těch chytrých německých. Nebo minimálně o těch 14 miliard, protože hádky mezi politiky i trhem přispěly k solidnímu skluzu.

Rychlý internet není samospásný, musejí se také modernizovat podniky, posílit spolupráce byznysu s inovátory a na školách vychovávat odborníci potřebné kvalifikace. Internet ale přesto je důležitou součástí celku, protože díky němu bude třeba model součástky do německého auta putovat do výrobní linky v české továrně – a ta musí být schopná s německou mašinou komunikovat.

„Riziko hospodářských ztrát je reálné. Vysokorychlostní sítě budou v dlouhodobém horizontu hrát klíčovou roli. Nemusí se jednat jen o rozvoj průmyslu, ale hlavně o vznik nových odvětví a s nimi spojených pracovních i obchodních příležitostí,“ říká Hana Továrková, předsedkyně sekce IT a telekomunikací Hospodářské komory. A dodává, že nejde jen o ohrožení německých zakázek vzhledem k tomu, že i byznys se globalizuje.

Čas do konce roku

Proto je znepokojivé, že dotační program se čtrnácti miliardami nabral skluz. A spolu s ním hlavně dva strategické materiály. Jedním je Národní plán rozvoje sítí nové generace, bez jehož vládního schválení a bruselské notifikace vůbec není možné na miliardy v programu sáhnout. Druhým je zákon o snížení nákladů na výstavbu sítí, bez kterého je sice čerpání možné, ale těžko bude hospodárné a efektivní. Ani jedno není hotové. Zákon se poněkolikáté předělává na legislativní radě vlády, národní plán má kabinet projednat koncem června. „Musíme se se zástupci trhu dohodnout a shodnout tak, abychom ve druhé polovině roku dokument postoupili do Bruselu,“ uvádí náměstek ministerstva průmyslu Karel Novotný. Čas hraje důležitou roli – pokud nebude plán kompletně hotový do konce roku, Evropská unie si peníze na rozvoj sítí nechá.

Zpoždění začalo tím, že ministerstvo průmyslu tak dlouho nedělalo nic, až se o rozdělování dílu ze 14 miliard přihlásilo ministerstvo vnitra.

Nejde o to, že by ministerstvo průmyslu nevědělo, kde leží budoucnost hospodářství. V tomhle případě platí obměněné přísloví, že když se tři hádají, nesměje se nikdo. Zpoždění začalo tím, že ministerstvo průmyslu tak dlouho nedělalo nic, až se o rozdělování dílu ze 14 miliard přihlásilo ministerstvo vnitra. „Kdyby se do věci nedostal politický a možná i mocenský vliv na věci technologického charakteru, národní plán i zákon už by existovaly,“míní Svatoslav Novák, dosluhující prezident ICT UNIE, která sdružuje IT a ICT firmy. S tím, že bez ingerence ministerstva vnitra by byl proces mnohem dál, souhlasí i Hospodářská komora a poměrně nepřekvapivě také ministerstvo průmyslu.

Milan Chovanec (ČSSD) se nároku na správu dotací už vzdal. Musel, Evropská komise nedovolila, aby to bylo jinak. Pořád má ale ministerstvo vnitra pod sebou mít jednotné informační místo a registr pasivní infrastruktury. To jsou zjednodušeně řečeno nástroje, díky kterým budou IT a ICT firmy vědět, že se v obci zrovna kope kanalizace, a tak položí optické kabely právě tam, protože se tím ušetří za výkop.

Zástupci byznysu se snaží, aby ani tahle oblast nezůstávala pod vnitrem, protože by to byl Chovancův úřad, kdo rozhodne o sporech soukromých podnikatelů, kteří se sejdou na jednom výkopu. A protože tuší, že část zakázek, které dnes obsluhuje soukromý sektor, si převezme stát – třeba internetové připojení obecních škol nebo hasičských stanic.

Čtvrtá průmyslová revoluce

Tím zmíněným třetím, kdo se hádá, jsou zástupci IT a ICT byznysu. Malí podezírají velké, že spolknou celý dotační balík nebo že kvůli skluzu nedostane nikdo nic. Poskytovatelé wi-fi připojení se zase zlobí, že velcí operátoři najednou začnou budovat sítě v místech, kde to roky zanedbávali, protože se jim to nevyplatilo. „Stupňující se útoky zástupců trhu na ministerstvo průmyslu, že téma zanedbává, jsou v této souvislosti paradoxem, ne-li pokrytectvím,“ dodává náměstek Novotný. Teď je na představitelích byznysu, aby dokázali, že se umí dohodnout. Nedávno je na společné schůzce ministr Jan Mládek (ČSSD) požádal, aby předložili svůj ideálně jednotný návrh národního plánu.

Velká Británie od letoška zavedla, že veškeré stavební veřejné zakázky se musí dělat s pomocí takzvaného informačního modelování staveb.

Zákon, dotace i národní plán jsou součástí toho, čemu se říká čtvrtá průmyslová revoluce. Po páře, elektřině a výpočetní technice je na řadě rychlé a bezpečné sdílení množství dat. Nejde jen o tradiční průmysl. Dalším příkladem jsou tzv. chytrá města, v nichž semafory samy umí reagovat, že jede sanitka, a lampy na ulicích pozhasínají, pokud v okolí „nevidí“ člověka.

Digitalizace má být budoucností i pro stavebnictví. Například Velká Británie od letoška zavedla, že veškeré stavební veřejné zakázky se musí dělat s pomocí takzvaného informačního modelování staveb. To znamená, že se celý projekt chystá v digitální podobě a každý, kdo se na něm podílí, má okamžitý přístup k veškerým datům a komunikaci se všemi ostatními. Lze tak ušetřit spoustu peněz, protože digitální model umí „vypočítat“, jak a z čeho budovu postavit, aby byla energeticky šetrná. Díky digitálnímu modelu je možné sledovat i chování budovy poté, co je hotová – třeba obchod může pracovat s logistickou aplikací, která odbourá fronty.

Počet příspěvků: 1, poslední 6.4.2016 08:52 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.