Ceska Pozice

Česko podle pirátů. Co říkáte myšlenkám jejich programu?

Českou pirátskou stranu už nezajímá jen kyberporostor. Chce zakotvit v mainstreamu, uspět ve volbách a časem „restartovat systém“.

foto: © Pirátská strana, Česká poziceČeská pozice

Česká pirátská strana má jasno – chce zakotvit ve společenském mainstreamu. Aby to dokázala, je nezbytně nutné zbavit ji nálepky, že jediné vody, které piráty zajímají, jsou složené z nul a jedniček. Mladé politiky již nezajímá pouze dění v kyberprostoru, což chtějí veřejnosti demonstrovat novým programem, který zveřejní v příštích měsících.

Místopředseda strany Mikuláš Ferjenčík ČESKÉ POZICE krátce po programové konferenci Piratecon, která si o uplynulém víkendu měla posvítit především na daňovou a sociální politiku, exkluzivně představil první komponenty nového politického kursu.

„Donedávna jsme vlastně ani nepřemýšleli o tom, co v našem stávajícím programu chybí, co se tam musí doplnit, abychom obsáhli velkou část problémů, jež občany České republiky sužují. Cílem však nebylo hned něco schvalovat, ale především otevřít diskuzi o důležitých společenských tématech,“ sdělil  Ferjenčík ČESKÉ POZICI při zeleném čaji a misce jablečných vloček v kavárně Louvre.

Kalbou ku programu

Plavba, jež by měla v příštích měsících a letech vyvrcholit především ukořistěním nových voličů a volebními úspěchy, začala – jak si to tradiční pirátské zvyky žádají – pořádnou „kalbou“. Neformální konferenci totiž předcházel pirátský hudební festival Vyosení. V suterénu dnes již legendárního klubu Chapeau Rouge vystoupil například písničkář Jan Burian, jenž razí heslo „kopírování zachraňuje hudbu“, proslulá punková formace NVÚ, samotný předseda pirátů Ivan Bartoš s kapelou Nohama napřed či „skáčkový“ útvar Moury z roury.    

Již v sobotu v devět hodin ráno se však čajovna Šamanka v pražské Hálkově ulici proměnila v epicentrum pirátské mozkové bouře. Téměř šedesát účastníků si lámalo hlavu nad tím, jak navázat na úspěch berlínských kolegů, kteří ve spolkových zemských volbách získali 15 křesel v tamním sněmu. A to není zrovna jednoduchý úkol. Piráti sami píší na svém webu: „Internet je naše moře.“ Na pevnině se však hraje podle úplně jiných pravidel. První programové krůčky piráti tudíž činili, jak ostatně přiznává i Ferjenčík, s největší mírou obecnosti.  

Coby fundament nového programu poslouží komponenty s názvy Ohnisko a Demokratické minimum.

S tímto základem, nebo chcete-li kompasem, se piráti mohli směle pustit do řešení závaznějších témat. Diskutovala se například nezaměstnatelnost podstatného procenta lidí z důvodů informační revoluce, finanční systém, který směřuje k zhroucení, či bankovní monopol a dluhové otroctví společnosti.

„Trh je efektivní způsob pro výměnu zboží a služeb, rozhodně ho nechceme zrušit. Podstatné ovšem je, že i ti, kteří na trhu neuspějí, jsou lidé, mají právo důstojně žít, a pokud neuvidí perspektivu na slušný život, vezmou ji těm, kteří doteď na trhu ,vítězili‘,“ varuje Mikuláš Ferjenčík.

Ideály místo požadavků

Jak píše jeden z místopředsedů strany Ivo Vašíček v navrhovaném Východisku hospodářského programu, piráti se chtějí přiblížit ideálnímu uspořádání společnosti, ve kterém systém přerozdělování musí natolik motivovat k práci, že ji vykonává přesně tolik lidí, kolik je zapotřebí k vytvoření zdrojů pro všechny. „Cílem společnosti by přece měla být ,plná nezaměstnanost‘. Cíl na plnou zaměstnanost nám přijede poněkud absurdní,“ míní s lišáckým úsměvem Ferjenčík. Pracující musejí být spokojení a ostatní netrpět nedůstojnou nouzí a mít mnoho příležitostí svou situaci změnit. Současný stav se podle Vašíčka od ideálu stále více vzdaluje. Lidé žijící z kapitálových výnosů se na financování sociálního systému vůbec nepodílejí, celý je financován formou zdanění práce.

„Samozřejmě je nutné pracovat s uměním možného. Tyto věci udávají směr, spíš než aby z nich vyplývaly nějaké okamžité požadavky. Jsme přesvědčeni, že jako hnutí, které se snaží posunout společnost někam dál a ovlivňovat její hodnoty, musíme k věcem přistupovat s většího nadhledu, a ne říkat, jestli daň má být patnáct či sedmnáct procent,“ věří Ferjenčík. Konkrétní a především realizovatelné návrhy změny společnosti strana teprve připravuje. Kompletní program by měl být hotov nejpozději na přelomu února a března 2012. Lví podíl práce se piráti chystají odvést přes Vánoce. V čem mají jasno už dnes:   

Víc peněz za práci

Budou usilovat o snížení zdanění práce. Nelíbí se jim totiž, že současné nastavení práci jako zdroj příjmu diskriminuje. „Když je člověk dobrý sázkař, tak platí nižší daně než člověk, který je dobrý zaměstnanec či živnostník,“ míní Ferjenčík, jenž v této změně navíc vidí cestu k větší konkurenceschopnosti České republiky na globálním trhu. Daň z práce je dle pirátů nezbytně nutné odlišit od daně z příjmu, poněvadž, jak říká Ferjenčík, „je rozdíl mezi chozením do práce a inkasováním úroků z vkladů“.

Peníze pro všechny

Dalším z „vylepšováků“ je zavedení základního příjmu. Jde o pravidelnou peněžní dávku vyplácenou ve stejné výši všem občanům státu. Reálně základní nepodmíněný příjem funguje čtvrt století na Aljašce, kde je financován ze zdanění těžby nerostných surovin. Piráti si od tohoto systému slibují, že zabrání stigmatizaci nezaměstnaných a zároveň uvolní ruce zaměstnancům, kteří nebudou nuceni brát pracovní místa za každou cenu.

Pro společnost je prý výhodné mít skupinu lidí, která není na ničem závislá a může se realizovat v oblastech, jež ji baví. „Jeden člověk, který za pár tisíc měsíčně a dobrý pocit analyzuje všechny zakázky na pražském magistrátu, ušetří společnosti klidně miliardu ročně. Pro stát je přínosné, aby ne všichni museli pracovat. Lidi, kteří mají čas dělat věci z lásky a nadšení, demokracie prostě potřebuje,“ komentuje požadavek Ferjenčík, jehož srdce pro pirátskou vlajku bilo již od samého založení strany v červnu 2009.

Konce bankovního monopolu

To, že piráti již nějakou dobu bojují s nahrávacím průmyslem, dnes asi už nikoho nepřekvapí. Ve svém novém programu si děti digitální éry chtějí posvítit i na svět financí, konkrétně „bankovní monopol“, který prý jen stěží ustojí tlak technologického rozvoje. Piráti se budou do detailu zabývat digitálními měnami, tedy oblastí, kterou ostatní partaje zatím ignorují. Podle  Ferjenčíka je to věc, jež může ledacos obrátit vzhůru nohama, například daňovou politiku. Pirát míní, že je co nejdříve třeba začít hledat způsoby financování státu v éře elektronických měn. V opačném případě by jejich zavedení a následná popularizace mohla jít ruku v ruce s kolapsem sátu.

„Skutečnost, že se o tom dnes na politické úrovni zatím ani neuvažuje, považujeme za obrovské selhání. Existují maximálně úvahy, že by se to zakázalo, realitu ale zakázat nejde,“ upozorňuje Ferjenčík, který věří, že elektronický Bitcoin je jen první vlašťovkou a lze očekávat, že se s nejrůznějšími digitálními měnami již brzy roztrhne pytel.

Školství jako investice státu

Posledním tématem, kterému se piráti během své konference věnovali ve větším rozsahu, bylo školství. Pirátský konsenzus směřuje k tomu, že přístup ke vzdělání pro ně bude mít podobnou prioritu jako přístup k informacím. „Nelíbí se nám, že se o vzdělání začíná přemýšlet jako o zboží,“ míní Ferjenčík s tím, že piráti se s největší pravděpodobností vysloví proti školnému. Důvod je prostý: „Investice do vzdělání – i když byly nehospodárné – vždy přinášely ekonomický růst. Ve chvíli, kdy se státu vyplatí, aby občané byli vzdělaní, je absurdní, aby je (školným) odrazoval od toho, aby se vzdělávali.“

Celý program, který bude mimo jiné zahrnovat i legalizaci konopí, požadavek po větší transparentnosti organizací placených z veřejných rozpočtů, služební zákon, jež stanoví požadavky na vzdělání a odbornost úředníků či volně dostupnou aplikaci platných zákonů, by měl pirátům zvýšit preference především v roce 2014. Coby vítr v plachtách by českou posádku pirátského korábu měl dopravit až do Evropského parlamentu v Bruselu. Ten však bude pouhou mezizastávkou. Konec cesty prý leží ještě o něco dál. Piráti se totiž v Šamance shodli, že je na čase „restartovat systém a postoupit na další úroveň“. Tedy něco jako revoluce? Zajisté si však uvědomují, že tak zásadní změna společnosti bude o něco složitější, než restart jejich notebooků, na nichž pilují svůj program.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.