Ceska Pozice

Česko by mělo od roku 2038 opustit výrobu elektřiny z uhlí

Uhelná komise, 19 zástupců průmyslu a ekologů, navrhla rok 2038 jako limit pro konec doby uhelné v Česku. V současnosti se u nás uhlí podílí na produkci elektřiny nejvíc ze všech energetických zdrojů. Zatím není jasné, jaké dopady tento krok přinese. Česko sází především na to, že by největší část uhelného výpadku mělo zacelit jádro.

Miroslav Petr 22.12.2020
Poslední vytěžený vozík uhlí na Důl Lazy v Orlové na Karvinsku | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Poslední vytěžený vozík uhlí na Důl Lazy v Orlové na Karvinsku | foto: Alexandr Satinský, MAFRA
Poslední vytěžený vozík uhlí na Důl Lazy v Orlové na Karvinsku

Uhelná komise, 19 zástupců průmyslu a ekologů, vládě doporučí, aby Česko opustilo výrobu elektřiny z uhlí od roku 2038. Z variant, které se nabízely, jde o střední cestu. Nebude to snadný ani levný úkol. V současnosti se u nás uhlí podílí na produkci elektřiny nejvíc ze všech zdrojů. Má i zásadní vliv na provoz tepláren.

„Pokud se podíváme na kapacity, finanční zdroje a závazky vůči EU k rokům 2030 a 2050, rok 2038 je pro nás možný i technologicky a časově,“ uvedl ministr průmyslu a jeden z předsedů komise Karel Havlíček (za ANO). Zatím není jasné, jaké dopady krok přinese. Česko sází především na to, že by největší část uhelného výpadku mělo zacelit jádro, jež se na produkci elektřiny podílí 35 procenty.

To je silný motiv pro výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, přestože odborníci varují, že celkové náklady pravděpodobně dosáhnou mnohem vyšší částky než dnes odhadovaných 160 miliard korun. „Máme ještě určitý, byť nevelký potenciál pro další rozšíření obnovitelných zdrojů. Výstavba bloku v Dukovanech je žádoucí, ale počítat je třeba i s prodloužením životnosti současných jaderných zdrojů,“ soudí expert a analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Souhlas zástupců průmyslu, nesouhlas ekologů

Komisí navržený rok 2038 jako limit pro konec doby uhelné v Česku je přijatelný termín i podle analytika Gavora. Mimo jiné i proto, že ve stejný rok se už rozhodlo skoncovat s uhelnou energetikou také sousední, ekonomicky propojené Německo. A jak se shodují kromě Gavora i někteří další odborníci, mohlo by se Česko za určitých podmínek zbavit závislosti na uhlí i dříve. Pokud by se podařilo s předstihem zajistit podmínky útlumu, tedy náhradu jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti.

Česko má v porovnání s Německem i některými zeměmi Evropy odlišnou „startovací pozici“, pokud jde o aktuální podíl zdrojů na výrobě elektřiny. U uhlí loni u nás šlo o podíl 42 procent (průměr Evropské unie dle Eurostatu činí 15 procent), u jaderných elektráren 35 procent (v EU 25 procent), u spalování plynu sedm (22) procent. V případě obnovitelných zdrojů energie, které mohou při náhradě uhlí hrát také podstatnou roli, zaostáváme vůči průměru EU v podílu na celkové výrobě elektřiny poměrem 14 versus 34 procent.

Větším posílením vlivu zdrojů, jako jsou vodní, větrné či solární elektrárny, jde nemalá část Evropy. Česko preferuje jadernou energetiku. Uhelnou komisí odhlasovaný návrh termínu konce uhlí v roce 2038 vyhovuje především zástupcům průmyslu. Ekologové označili rok 2038 za „absurdně pozdní“.

Větším posílením vlivu zdrojů, jako jsou vodní, větrné či solární elektrárny, jde nemalá část Evropy. Česko preferuje jadernou energetiku. Uhelnou komisí odhlasovaný návrh termínu konce uhlí v roce 2038 vyhovuje především zástupcům průmyslu. „Jsme spokojeni s odhlasovaným usnesením. Jsou v něm totiž podmínky útlumu, na kterých jsme trvali,“ uvedl Daniel Beneš ze Svazu průmyslu a dopravy ČR a šéf společnosti ČEZ. ČEZ mimo jiné vlastní hnědouhelné Severočeské doly a provozuje obě jaderné elektrárny u nás.

Přijatelnými podmínkami útlumu uhlí myslí Beneš bezpečnost provozu přenosové soustavy a energetickou soběstačnost, včasnou dostavbu nových jaderných zdrojů i transformaci teplárenství. Odhlasovaný rok 2038 označili ekologové za „absurdně pozdní“.Podle člena uhelné komise Jana Rovenského z organizace Greenpeace nebyly při jednání vyhodnoceny dopady na dotčené regiony, zaměstnance uhelného průmyslu, životní prostředí nebo na veřejné rozpočty a teplárenství.

Podle náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Jakuba Unucky je však součástí usnesení uhelné komise i závazek investovat do tří uhelných krajů – Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského – v nejbližších letech téměř sto miliard korun jako pomoc s následky ukončení těžby.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.