České podnikatelské perspektivy nad Stalinovým bunkrem v Samaře

Zapomeňme na teze, že budeme z Česka do Ruska vozit především fyzické zboží. Z ruské strany je zájem o investice, technologie či know-how.

Petr Havel 21.10.2012
Podle Petra Havla se mise ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) do Samary povedla. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Podle Petra Havla se mise ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) do Samary povedla. | foto: © ČTKČeská pozice
Podle Petra Havla se mise ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) do Samary povedla.

Samara, město starší generaci známé spíše pod názvem Kujbyšev, byla dlouho pro svět uzavřeným místem. Mimo jiné proto, že se tam nacházel tajný Stalinův bunkr nebo že se v něm vyráběly rakety. Po pádu Sovětského svazu ale izolační bariéry padly a dnes je Samarská oblast regionem s ambicí dynamického rozvoje, také v oblasti zemědělství. Poloha oblasti je kromě toho docela strategická, je vlastně uprostřed evropské části Ruska, což umožňuje využít Samaru jako most k expanzi do jiných ruských regionů.

I proto se podnikatelská mise organizovaná společně ministerstvem zemědělství a Komorou pro hospodářské styky se SNS (Společenstvím nezávislých států) pod vedením ministra Petra Bendla rozhodla minulý týden vyrazit právě tam (a zpátky to vzala přes Moskvu). Na rozdíl od řady akcí obdobného charakteru se přitom na základě výsledků jednání, předběžných i přímo na místě uzavřených kontraktů a „deklarací o spolupráci“ v budoucnosti zdá, že se prostor pro česko-ruský byznys tentokrát skutečně pootevřel. Ovšem pokud bude účelně využit.

Akcent na zemědělství nejen v Samaře

To ale mimo jiné znamená zapomenout na teze, že budeme z České republiky do Samary a obecně do Ruska vozit především fyzické zboží, snad až na výjimky, které nejsou na území Ruska dostatečně dostupné. Ukazuje se to například v oblasti skotu a produkce masa, kde je pozice Rusů jasná, když říkají: „My nepotřebujeme vaše maso, to si budeme u nás vyrábět sami, potřebujeme ale plemenný a genetický materiál, kterým bychom zvýšili svou efektivitu a konkurenceschopnost.“

Potenciál Samarské oblasti si již uvědomili zejména podnikatelé z Německa, kteří jsou v Rusku velmi aktivní

A podobné je to vlastně ve všem – z ruské strany je zájem o technologie, investice, know-how, téměř ale ne o přímé dovozy. Velký zájem je také o zakládání společných podniků, což je jedna z forem zmiňovaných investic. Na tyto účely je speciálně v Samarské oblasti vytvořen systém různých investičních pobídek. Pokud někdo v tomto regionu realizuje nějaký projekt, dostane k ruce speciálního kurátora, jehož rolí je obstarat potřebný styk s příslušnými úřady, což se zdá praktické.

Samarská oblast má přitom dosud málo využívaný zemědělský potenciál, jenž je však díky tamní kvalitní půdě značný. Problémem je ale nedostatek vláhy, a proto se rýsují možnosti společných projektů v oblasti zavodňování, a vzhledem k tomu, že oblastí protéká největší evropská řeka Volha, neměl by to být nepřekonatelný problém. Tak či onak se akcent na zemědělství v předchozích pěti letech jak v Samaře, tak v celém Rusku obecně podstatně zvýšil, což je znát i na federální i místní finanční podpoře.

To si již uvědomili zejména podnikatelé z Německa, kteří jsou v Rusku velmi aktivní. Bendlova mise stejně jako předtím podnikatelské mise ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby proto přišly za pět minut dvanáct, ne-li ještě později.

Co je třeba k úspěchu

Orientace ČR poté, co ne zcela podle svých představ uspěla v rámci EU směrem na východ, je určitě nanejvýš potřebná. K tomu ale, aby se mohla v praxi naplnit, nestačí jen vlastní podnikatelské mise. Určitě aktivnější by měla být, zejména v agropotravinářské oblasti, Česká exportní banka (ČEB) nebo Exportní garanční pojišťovací společnost (EGAP). Současně by však měly tyto subjekty i více využívat agropotravinářské subjekty.

Alespoň částečně by se měla změnit vízová politika a s ní spojená zdlouhavá administrativa, neboť za současné situace využívají Rusové spíše jiné evropské země než ČR, například právě Německo. Nebude-li totiž vládní strategie hledání nových odbytišť pro tuzemské výrobky v neevropských teritoriích podpořená doprovodnými bankovními, vízovými a obecně diplomatickými kroky, bude byznysový zisk z podnikatelských misí mnohem nižší, než by mohl být.

Určitě aktivnější by měla být Česká exportní banka nebo Exportní garanční pojišťovací společnost

Že je přitom jednání na nejvyšších úrovních praktickým přínosem, dokázala i Bendlova mise. Čeští vyjednavači mimo jiné dohodli ukončení zákazu exportu českých lihovin, což se v praxi týká 32 výrobců z ČR. Stejně byl předběžně odblokován zákaz exportu skotu a plemenného materiálu. Kromě toho přijede v příštím roce do ČR skupina expertů z Ruska certifikovat naše výrobce masných produktů.

Vše nasvědčuje tomu, že se nějaká podoba ruské delegace objeví v příštím roce na agrosalónu Země živitelka. Přímo na místě pak podepsala společnost Mitas (výrobce pneumatik) strategický kontrakt s klíčovým automobilovým výrobcem Kamaz, ve hře jsou české investice do likvidace odpadu prostřednictvím bioplynových stanic. Konečný účet mise je ale mnohem širší. 

Samozřejmě, nelze propadat nekritickému optimismu. Faktem ale je, že „takhle nějak by se to mělo dělat“.

Počet příspěvků: 1, poslední 17.10.2012 02:35 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.