Ceska Pozice

Česká televize versus SPD aneb Lid versus Larry Flynt po česku

Předseda Rady ČT Pavel Matocha vysvětluje, proč kontrolní orgán veřejnoprávní televize byl nucen konstatovat, že v případě reprezentace SPD ve vysílání porušuje Česká televize zákon.

Pavel Matocha 26.3.2021
Petr Dvořák na zasedání nové Rady ČT | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Dvořák na zasedání nové Rady ČT | foto:  Petr Topič, MAFRA
Petr Dvořák na zasedání nové Rady ČT

Konstatování reality vyvolává u jejích popíračů často větší hysterii než její překrucování. Stejně je tomu nyní, když Rada České televize na základě dat od ČT konstatovala, že prostor věnovaný SPD v politickém zpravodajství, zejména v politických diskusních pořadech, je vzhledem k jejím volebním výsledkům (i k počtu voličů, které reprezentuje) neadekvátně nízký.

Podívejme se na grafy, na jejichž základě Radě ČT dospěla ke kritice ve Výroční zprávě o činnosti ČT za rok 2020. Je třeba se opřít o fakta a nepodléhat dojmům, kterými se někteří snaží realitu rozmazávat a zkreslovat. První graf ukazuje účast politiků v Otázkách Václava Moravce (OVM), druhý v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Česká televize, graf 1

Uvedené grafy poskytla Radě ČT Česká televize a vycházejí z výzkumu společnosti Media Tenor, proto lze data považovat za věrohodná. Stejně jako tato data nikdo nezpochybňuje, že důležitým indikátorem hodnocení je počet představitelů politických stran a hnutí pozvaných do diskusních pořadů ČT.

Otázky Václava Moravce

Z grafu vidíme, že SPD měla svého zástupce v pořadu OVM za loňský rok celkem osmkrát, KSČM 15krát a TOP 09 17krát. Přitom nemá o polovinu méně, ale naopak více zákonodárců. Poslanecký klub SPD má 19 poslanců, KSČM 15 a TOP 09 jen sedm. Započítáme-li i Senát, celkový počet zákonodárců těchto stran by byl u SPD 19, KSČM 15 a TOP 09 12. Jak je možné, že v nejdůležitějším politickém diskusním pořadu ČT se zástupci KSČM a TOP 09 vyskytují dvakrát častěji než SPD, byť má více zákonodárců?

Navíc v této statistice nelze považovat senátory za relevantní s poslanci, protože alespoň ČT je za ně nepovažuje. V politickém zpravodajství ČT v roce 2020 výrazně převažovali poslanci nad senátory – v poměru sedm ku jedné. Nezáleží na tom, komu fandíte, Rada ČT musí pískat rovinu. Každá politická strana reprezentuje své voliče, tedy významnou část aktivních českých občanů, a ČT je povinná poskytovat vyvážený prostor všem relevantním politickým subjektům.

SPD měla svého zástupce v pořadu Otázky Václava Moravce za loňský rok celkem osmkrát, KSČM 15krát a TOP 09 17krát. Jak je možné, že v nejdůležitějším politickém diskusním pořadu ČT se zástupci KSČM a TOP 09 vyskytují dvakrát častěji než SPD, byť má více zákonodárců?

Na pracovním jednání o Výroční zprávě o činnosti ČT 10. března, na němž místopředseda rady Daniel Váňa namítl neadekvátně nízký prostor pro reprezentanty SPD, zazněl a nyní i od některých politiků zaznívá protiargument, že SPD pozvání ČT odmítá. Je však falešný, pokud ČT počet odmítnutých pozvání tají a odmítá předložit i radě. Ta již v lednu uložila generálnímu řediteli Petru Dvořákovi, aby jí předložil počet pozvaných politiků do některých profilových politických pořadů včetně jejich odmítnutí, ale dosud je nedodal, ač mu na začátku března neplnění tohoto usnesení vytkla.

Politici ze všech politických stran občas pozvání odmítnou, ale nevíme, zda nějaké strany odmítají výrazně častěji. Pokud je ČT v tomto ohledu čistá a v souladu se zákonem, proč radním nepředložila statistiky, kolikrát byli zástupci politických stran pozvaní do pořadu OVM a kolikrát odmítli? Podobně falešná je námitka, že SPD sice uspěla ve volbách do Parlamentu, ale je třeba také zohlednit krajské volby a do obecních zastupitelstev, v nichž má slabší výsledky. Kodex ČT v článku 6.2 o vysílání diskusí politiků hovoří jinak a jasně:

„Časový prostor, který je dán jednotlivým politickým stranám a hnutím, musí být ve svém celku vyvážený. Vyváženost se posuzuje zejména podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie.“ Těmi jsou Poslanecká sněmovna na prvním místě a Senát na druhém. Počty zastupitelů politických stran v zastupitelstvu obce Dolní Lhota jsou při pozvání do politických diskusních pořadů irelevantní. Stačí párkrát pořad OVM vidět, aby bylo zřejmé, že se v něm řeší celostátní politika a diskutují o ní převážně ministři, poslanci a senátoři.

Nikoli méněcenní voliči

Obdobná disproporce, jak ukazuje uvedený graf, se v roce 2020 týkala i diskusního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové. A jak je vidět z následujícího grafu, platí to i jak o počtu zmínění jednotlivých subjektů v politickém zpravodajství, tak o hlavní zpravodajské relaci Události. Námitka, že Český rozhlas a komerční stanice Nova a Prima ořezávají SPD ještě více než ČT, není relevantní. Rada ČT kontroluje a posuzuje jen vysílání České televize.

Česká televize, graf 2

Na základě zákona o České televizi a Kodexu ČT, který rovněž schvaluje Poslanecká sněmovna, výroční zpráva uvádí: „Zásadním úkolem České televize jako média veřejné služby při naplňování obecného Cíle 1, jak to ukládá zákon o České televizi a Kodex ČT, je poskytovat veřejnosti všestranné, úplné a vyvážené informace. S ohledem na tyto zákonem stanovené úkoly Rada České televize dlouhodobě zjišťuje, jak velký prostor je ve vysílání věnován jednotlivým politickým subjektům (ať už z vládního nebo z opozičního tábora), jaký je jejich podíl na celkovém objemu politického zpravodajství, jaká je politická příslušnost hostů zvaných do diskusních pořadů či jakým způsobem Česká televize ve vysílání o jednotlivých subjektech referuje.“

SPD reprezentuje voliče, kteří jí dali hlas, nejsou méněcennější než ti KSČM či TOP 09. Mnozí jsou ochotní nad nespravedlností vůči SPD přimhouřit oči a někteří dokonce její mediální potlačování považují za správné. Rada ČT však nikoliv.

Na základě toho, uvedených dat a všech sledovaných indikátorů naplňování obecného Cíle 1 zaměřeného na poskytování zpravodajských a publicistických informací proto byla Rada ČT nucena konstatovat, že Česká televize splňuje příslušná ustanovení zákona s výjimkou podílu SPD na politickém zpravodajství a účasti jejích zástupců v diskusních pořadech, tedy že v případě podílu SPD zákon nerespektuje.

SPD reprezentuje voliče, kteří jí dali hlas, nejsou méněcennější než ti KSČM či TOP 09. Mnozí jsou ochotní nad nespravedlností vůči SPD přimhouřit oči a někteří dokonce její mediální potlačování považují za správné. Rada ČT však nikoliv. Radní nesmějí rozhodovat na základě svých politických preferencí, ale striktně na základě zákona.

Svoboda slova pro všechny

V této souvislosti se vybavuje film Miloše Formana Lid versus Larry Flynt natočený na základě reálných amerických událostí. Buran a nechutný magnát Larry Flynt bojuje nejen o svůj pornografický časopis Hustler, ale i o svobodu slova. Proti němu stojí „morálně lepší“, „pravda a láska“ USA sedmdesátých let, samozvaní cenzoři a nikým nevolení ochránci morálky. Štvou proti Flyntovi nejen média a „lepší společnost“, ale i FBI a soudy. V roce 1978 najatý atentátník Flynta postřelí před soudní síní v Georgii a od té doby je na invalidním vozíku.

Larry Flynt se hájil svobodou slova zaručenou prvním dodatkem Ústavy USA a bojoval nejen za sebe, ale za všechny svobodymilovné občany. Pokud nebude povolena cenzura Hustleru, pak ani politických zpráv a komentářů.

Velkou a dlouhou válku ale nakonec Flynt vyhrál. Případ „Lid versus Larry Flynt“ se dostal až k Nejvyššímu soudu USA, který jednomyslně rozhodl v jeho prospěch. Flynt se hájil svobodou slova zaručenou prvním dodatkem Ústavy USA a bojoval nejen za sebe, ale za všechny svobodymilovné občany. Pokud nebude povolena cenzura Hustleru, pak ani politických zpráv a komentářů.

Závěr je shrnut v textu distributora filmu Lid versus Larry Flynt: „Vydavatel pornografie, muž bez vzdělání, který nedokončil ani základní školu, se stal paradoxně jedním z největších bojovníků za nedělitelnost práva na svobodu slova, zaručenou prvním dodatkem Ústavy Spojených států amerických.“

Kritický přístup povinností

Je třeba zmínit i několik informací z projednávání a schvalování výroční zprávy. Výtku o neadekvátně nízké reprezentaci SPD ve vysílání ČT formuloval místopředseda Váňa na pracovním projednávání této zprávy 10. března. Závěr z jednání zněl, že ji má ještě projednat s garantem příslušné kapitoly Romanem Bradáčem, který se z vážných osobních důvodů nemohl pracovního jednání ve středu 24. března zúčastnit, a pak bude do zprávy zapracovaná.

Radní Bradáč s názorem místopředsedy Váni souhlasil a kritika byla do výroční zprávy vložená. Celá zpráva pak byla zaslaná všem členům Rady ČT a k dispozici ji měl i generální ředitel Dvořák. V době do dalšího jednání Rady ČT ve středu 24. března vznesl námitku pouze Martin Doktor, žádný jiný radní ani generální ředitel proti znění výroční zprávy nic nenamítal.

Kritika je pozitivní a nutná, poplácávání po zádech nikdy žádnou změnu nepřineslo. Kdo to s Českou televizí myslí dobře, měl by k ní být kritický, protože jen tak se může zlepšovat. V případě členů Rady ČT by pak kritický přístup měl být povinností. Jen naivní, hloupý nebo zaujatý člověk může tvrdit, že kritika České televize je totéž, co snaha o její destrukci.

Až v průběhu jednání Rady ČT ve středu 24. března, na němž měla být Výroční zpráva o činnosti ČT za rok 2020 jen formálně schválena, začal generální ředitel ČT Dvořák a několik „jeho“ radních, zejména Zdeněk Šarapatka a René Kühn, napadat Váňovu úpravu. Všichni si však uvědomovali, že na další diskuse a změny není čas, protože Rada ČT má zákonnou povinnost výroční zprávu předložit Poslanecké sněmovně do 31. března.

Pokusili se mařit jednání rady, aby nedostála své zákonné povinnosti a nemohla předložit v zákonném termínu výroční zprávu? Naštěstí většina radních to nepřipustila a většinou osmi hlasů ku pěti, které byly proti, či se zdržely, výroční zprávu schválila. Z jejího kontextu je zřejmé, že Rada ČT hodnotí loňské vysílání České televize celkově velmi pozitivně a až na jedinou výjimku konstatuje, že naplňuje zákon o ČT a další relevantní legislativní normy.

Kritika je pozitivní a nutná, poplácávání po zádech nikdy žádnou změnu nepřineslo. Kdo to s Českou televizí myslí dobře, měl by k ní být kritický, protože jen tak se může zlepšovat. V případě členů Rady ČT by pak kritický přístup měl být povinností. Jen naivní, hloupý nebo zaujatý člověk může tvrdit, že kritika České televize je totéž, co snaha o její destrukci.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.