Česká stopa v OffshoreLeaks: Nitky mezinárodní sítě vedou i k Tykačovi

ČESKÁ POZICE objevila tři aktéry celosvětové struktury nastrčených jednatelů, kteří figurují v příběhu kolem společnosti Petrcíle.

Adam Junek 22.10.2013

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Jako rozbuška zapůsobila letos na jaře unikátní data o gigantickém systému daňových podvodů a zakrývání skutečných vlastníků po celém světě. Zveřejnilo je ve spolupráci s předními světovými deníky Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ). V kauze, pro niž se vžilo jméno OffshoreLeaks, figuruje na 120 tisíc „kastlíkových“ firem a mezi více než 130 tisíci jmény se to hemží politiky i celebritami.

Mezinárodní tým jeho pátrání ve více než 2,5 milionech dokumentů o daňových rájích až do Česka nezavedlo. První, kdo rozkryl některé české stopy v OffshoreLeaks, byl počátkem říjnadeník Insider. Nyní ČESKÁ POZICE při mapování pozadí neprůhledných či přinejmenším podivných transakcí, jež provázely privatizační příběh ostravské Nové huti, objevila další napojení Česka do mezinárodního skandálu.

Připomeňte si kauzu OffshoreLeaks:

O některé detaily privatizace Nové Huti Ostrava jsme se začali zajímat ze zdánlivě mimoběžného důvodu – v souvislosti s faktem, že současný prezidentský kancléř Vratislav Mynář dosud nepožádal o bezpečnostní prověrku. Jeho účast v operacích kolem Nové Huti může být jedním ze závažných důvodů, proč by mohl mít Národní bezpečnostní úřad problém kancléři bezpečnostní prověrku udělit. Na toto téma jsme publikovali článek Trable s kancléřovou prověrkou? Stínem Mynářovy minulosti je kauza Petrcíle.

Pro pořádek stručně připomeňme jádro příběhu. V devadesátých letech založili manažeři státní Nové huti společnost Petrcíle a vláda Václava Klause jim prodala jedno procento hutní společnosti s opcí na dalších 14 procent, když se firmě bude finančně dařit. Nedařilo, a vláda Miloše Zemana smlouvu jednostranně vypověděla. Manažeři svou firmu prodali a v prvních letech nového tisíciletí ji ovládl kontroverzní opavský podnikatel Radim Masný, jenž se státem vedl a vyhrál arbitráž o náhradu škody za zrušení smlouvy s Petrcílí ve výši dvou miliard korun. Při ovládnutí Petrcíle tehdy Masnému asistoval současný prezidentský kancléř Vratislav Mynář.

Stát arbitrážní verdikt napadl u soudu. Masný v roce 2005 odprodal Petrcíle i firmy, které ji papírově ovládaly, kyperské společnosti Zuglite Investments, za níž stál finančník Pavel Tykač. V roce 2008 nakonec padl verdikt, podle nějž musí stát Petrcíli původně slíbených 14 procent akcií Nové huti odprodat za tržní cenu odpovídající době privatizace. (Mezitím se většinovým vlastníkem Nové Huti v roce 2003 stal Arcelor Mittal.) Petrcíle, k níž se pak přihlásila i firma z impéria miliardáře Petra Kellnera, tak podíl v Nové huti získala za 850 milionů. Obratem jej prodala Arceloru za bezmála sedm miliard. O zisk se podělili Tykač s Kellnerem.

Jméno Andrewa Moray Stuarta se objevuje minimálně ve 297 firmách v několika státech

Odchod směr Seychely

Jak je to ale se stopami vedoucími k OffshoreLeaks. Petrcíle byla definitivně vymazána z obchodního rejstříku v roce 2010, její pohrobci však žijí dále. Firmy Českomoravská železárenská a Chata Kopřivná, přes něž Petrcíli ovládal Radim Masný, jsou stále „funkční“, ač v likvidaci. Pro napojení do OffshoreLeaks je důležitá Chata Kopřivná, která držela 70 procent Petrcíle a 100 procent Českomoravské železárenské, která ovládala zbylých 30 procent v Petrcíli.

V červenci 2005 se jako jediný vlastník Chaty Kopřivná vykazovala již zmíněná kyperská firma Zuglite. Z účetní závěrky téhož roku se ale ukazuje, že nejpozději v prosinci už byla jediným majitelem Chaty Kopřivná firma Vivek Management Limited se sídlem na Seychelských ostrovech. A ta je jím dodnes. Vzhledem k tomu, že v Chatě Kopřivná nadále figurují lidé napojení na Pavla Tykače, lze předpokládat, že i tato offshorová struktura je s ním spojená.

A právě firma Vivek, respektive její zástupce, je dle zjištění ČESKÉ POZICE spojnicí do mezinárodní kauzy OffshoreLeaks. Poslední notářský zápis vztahující se k Chatě Kopřivná dostupný v obchodním rejstříku z ledna 2012 totiž mimo jiné uvádí, že „Vivek zastoupený Andrew Moray Stuartem zmocňuje k právním úkonům advokáta Karla Tománka“.

Andrew Moray Stuart je přitom jedním z „hrdinů“ kauzy OffshoreLeaks. Figuruje na seznamu, který sestavil ve spolupráci s ICIJ britský deník The Guardian. Obsahuje jména 28 „nejvytíženějších“ jednatelů kryjících skutečné vlastníky a jejich transakce. Tato hrstka tak zvaných „sham directorů“ zvládla působit ve více než 21 tisících společnostech po celém světě. Konkrétně jméno Andrewa Moray Stuarta se dle analýzy ICIJ objevuje minimálně ve 297 firmách ve čtyřech státech.

Jak jsme zjistili, tento muž (respektive jeho zákazníci, kteří si přejí být utajeni) má v Česku aktivit vícero. Na tomto místě se patří připomenout základní pravidlo, které v podnikání „krycích“ ředitelů platí. Firmy, v nichž figurují, mohou, ale nemusejí mít stejného vlastníka. Krycí ředitelé své jméno propůjčují v principu komukoliv, kdo si je zaplatí.

Příběh s reminiscencí IPB

Andrew Moray Stuart papírově zastupuje společnost Caldershot Finance. Nebude nezajímavé si připomenout, co o ní bylo již zveřejněno. Podle obchodního rejstříku figuruje v českém obchodním rejstříku pouze v jednom případě,napsal deník Insider. Od letošního února je zapsána jako nový vlastník společnosti IPB Real Investment.

Jak již název napovídá, jde o firmu ze soustavy zkrachovalé Investiční a poštovní banky. Pátrání po její historii přivedlo ČESKOU POZICI jen ke dvěma zajímavým informacím z minulosti.

V půli roku 2006 byly pohledávky za IPB Real Investment a také stoprocentní podíl v ní prodány z rukou České konsolidační agentury (kde řada pohledávek po pádu IPB skončila) za 5,15 milionu korun společnosti EBIA Real. Vzhledem k tomu, že firma neměla už žádná podstatná aktiva, převyšovala nabízená suma dle tehdejších vyjádření zástupců konsolidační agentury tržní ocenění podstatným způsobem.

IPB Real Investment pod sebou držela řadu realitních investic padlé IPB. Patřil mězi ně třeba Burzovní palác nebo některé budovy na Václavském náměstí, pomocí jejichž prodeje konsolidační agentura umazávala dluhy, které převzala. Pozoruhodný byl přitom zejména příběh budovy Centrotexu u stanice metra Pražského povstání. Na počátku roku byla ohlášena dražba této budovy. Vzhledem k vyvolávací ceně půl miliardy korun šlo tehdy o rekordní transakci. O budovu ale projevilo zájem ministerstvo vnitra, veřejný prodej byl zrušen a komplikovaným zápočtem pohledávek mezi ministerstvem a ČKA se budova dostala do majetku vnitra.

Společnost Caldershot Finance působí na českém trhu jako vlastník, ale též jako věřitel domáhající se pohledávek českých dlužníků

Caldershot Finance dále v Česku figuruje v několika případech jako věřitel domáhající se pohledávek českých dlužníků. Minimálně v jednom případě šlo o pohledávku Všeobecné zdravotní pojišťovny, napsal deník Insider. Tu ovšem Caldershot opět získala přes Českou konsolidační agenturu, kam VZP v roce 2005 některé své nedobytné pohledávky vyvedla.

A nakonec britská firma vystupuje jako 100procentní vlastník společnosti Relax Sport Centrum Zbraslav. Centrum se začalo stavět v roce 2003, dokončeno však není dodnes. Společnosti se navíc nakupily dluhy u banky, a ty podle zbraslavské radnice v roce 2010 odkoupila Caldershot Finance. S radnicí přitom jedná šéf IPB Real Investment Miroslav Čermák.

Muž s 1,5 tisícem firem

Když jsme zjistili, že služeb aktérů kauzy OffshoreLeaks tedy využívá i společnost Vivek Management, která dosud udržuje pohrobky kauzy Petrcíle při životě, zapátrali jsme v minulosti a nalezli další stopy. A to z doby spředtím, než se objevil zmíněný Andrew Moray Stuart. V materiálech z roku 2006 ji zastupuje jako jednající ředitel další offshorová struktura Globus Management, za niž pak jedná Jesse Grant Hester. A ten patří v žebříčku sestaveného deníkem The Guardian ke špičce, s více než 1500 firmami, v nichž figuruje, mu náleží třetí příčka mezi 28 nejaktivnějšími „sham directory“.

Protože Hester v rámci udržovacích prací v Chatě Kopřivná stejně jako později Stuart zplnomocňoval k úkonům advokáta Karla Tománka, lze předpokládat, že jeho následné nahrazení Andrew Moray Stuartem bylo provedeno stále stejným vlastníkem.

Jesse Grant Hester patří k esům žebříčku sestaveného deníkem The Guardian. Náleží mu třetí příčka mezi 28 nejaktivnějšími „sham directory“.

Hester je v Česku vůbec aktivní. A znovu připomínáme, že jeho nominace může, ale rozhodně nemusí propojovat i skutečné majitele firem, v nichž Hester působí. Zakrývá svým jménem majitele britské společnosti Akont Holding & Company Limited, která je matkou tuzemské přední poradenské společnosti Akont. Hester působí, či působil, coby jednatel také v šesti dceřiných společnostech Akontu a v osmi dalších českých firmách, jejichž aktivity se točí kolem offshorového byznysu, popsal jeho český byznys deník Aktuálně.cz.

Začalo to před Tykačem

Pro pořádek dodejme, že s „hrdiny“ OffshoreLeaks se společnosti kolem kauzy Petrcíle neseznámily až v době, kdy se do případu vložil Pavel Tykač. Poprvé se pod roušku offshore tajemství uchýlila společnost Českomoravská železárenská už v roce 2000, tedy v době, kdy byla výlučným vlastníkem Petrcíle. Tehdejší vlastníci zakryli svou identitu přes firmu Central European Consultants se sídlem ve Velké Británii. Za ni podle dobových dokumentů vystupoval další aktér spletité sítě tak, jak ji pospalo konsorcium investigativních novinářů – Michael Patrick Dwen. Ten se sice do žebříčku listu The Guardian neprobojoval, na stránkách ICIJ jej ale lze dohledat v desítkách firem po celém světě.

Mimochodem právě v době, kdy byly akcie Českomoravské železárenské ukryty v Británii (podle rejstříku byla Central European Consultants majitelem až do roku 2004) se podařilo Radimu Masnému Petrcíle ovládnout.

Zbývá odpovědět na otázku, proč skutečný vlastník pohrobků z privatizační kauzy stále udržuje tyto firmy při životě a proč je ukrývá za velmi zprofanovanými aktéry. „Takto uspané firmy, jako v případě společností zbylých po kauze Petrcíle, se udržují kvůli soudním či arbitrážním sporům. Buď běžícím, nebo těm co hodláte v souvislosti s nějakou historickou událostí navázanou na takovouto firmu jako vlastník zahájit,“ popsal zdroj dobře obeznámený s praktikami v offshore byznysu. A to odpovídá i na otázku, proč jsou použiti bílí koně. Nějaké vlekoucí se spory s podivnou historií by při aktuálním podnikání třeba v jiných oborech překážely.

Počet příspěvků: 1, poslední 20.10.2013 10:14 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.