Česká státní správa se díky covidu-19 výrazně posunula do online světa

Kvůli frustraci z covidových omezení se u nás rozjela digitální revoluce. Covid nastavil úplně jiná pravidla – bez online řešení se nedalo obejít, co šlo vyřídit na dálku, muselo se to tak udělat. Vedle chytré karantény vznikla v rekordním čase třeba i aplikace pro ošetřovné pro živnostníky, aby se nemuselo stát ve frontě na úřadech.

V polovině prosince si pražský Vrchní soud poprvé v historii úspěšně vyzkoušel... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V polovině prosince si pražský Vrchní soud poprvé v historii úspěšně vyzkoušel... | foto: Vrchní soud Praha
V polovině prosince si pražský Vrchní soud poprvé v historii úspěšně vyzkoušel...

Neblahým, ale výkonným urychlovačem technologického vývoje byla odjakživa válka. Z pohledu digitalizace se jím v roce 2020 stal stejně neblahý, ale výkonný koronavirus. Doposud nic nenakoplo přesun života, byrokracie, výroby a práce do online světa, jako to svedla vynucená karanténní opatření kvůli covidu. V České republice se IT, byť škobrtavě, pohnulo ve státní správě o kus dopředu.

Trvalo roky a zabralo dlouhé diskuse, než se prosadil elektronický recept, funguje třetí rok, nebo od letošního roku spuštěný lékový záznam, díky němuž farmaceut či doktor vidí, co pacient bere, a co by mu proto neměl předepisovat kvůli nežádoucím interakcím. Lékárníci namítali, že je zahltí práce s počítačem, doktoři se bránili s odkazy na administrativu, že jim nezbude čas na klienty, a nad tím vším se řešila nepřipravenost elektronické platformy a disputace o ochraně osobních údajů. Přišel covid – a vše šlo ráz na ráz.

Chytrá karanténa a vzdělávání

Projekt trasování a chytré karantény se zrodil z dobrovolného srazu ajťáků a zapojení armádních expertů rychlostí, jež je v Česku nevídaná. Má-li vzniknout nový elektronický systém, nejdřív se vleče veřejná zakázka, pak ji poražený napadne u antimonopolního úřadu, ten ji zruší, vše začne nanovo a nakonec nezbývá čas, takže smlouvu dostane z ruky někdo, kdo už je ve státní správě zaháčkovaný. Covid však nastavil úplně jiná pravidla – bez online řešení se nedalo obejít, co šlo vyřídit na dálku, muselo se to tak udělat.

Chytrá karanténa může být natolik efektivní, nakolik ji budou hygienici využívat a potenciálně nakažení projeví ochotu k součinnosti. Technologicky se ale ukázalo, že to jde, když se chce. Analogický převrat se odehrál i ve vzdělávání.

Vedle chytré karantény vznikla v rekordním čase třeba i aplikace pro ošetřovné pro živnostníky, aby se nemuselo pochodovat ve frontě na úřadech, bleskově se zavedly e-žádanky na testy PCR a pak i antigenní, aby měl stát k dispozici data o vývoji nákazy na jednom místě. Podobná platforma funguje i pro kapacity ve zdravotnických zařízeních, ať už lůžkové, či přístrojové. Nenápadně a skoro přehlédnutě kvůli frustraci z covidových omezení se rozjela digitální revoluce.Jako každá jiná se potýká s lidským prvkem.

Chytrá karanténa může být natolik efektivní, nakolik ji budou hygienici využívat a potenciálně nakažení projeví ochotu k součinnosti. Technologicky se ale ukázalo, že to jde, když se chce. Analogický převrat se odehrál i ve vzdělávání, do loňského jara měla většina škol pár zastaralých počítačů v učebně, skoro nikdo je ale nevyužíval k alternativním formám výuky. Nutnost přesunout děti domů, ale neodstřihnout je od rozvoje vyvolala investice do vybavení, na něž přispělo z rozpočtu i ministerstvo školství.

Nebylo to ideální, dálková výuka nemůže nahradit osobní kontakt pedagogů s dětmi a žáků mezi sebou, ale narýsovaly se další možnosti, z nichž některé už ve výuce zůstanou, třeba v běžném použití tabletů, v umění najít si odpověď na internetu, než se ji biflovat zpaměti, a ušetřené síly raději vložit do chápání souvislostí, do cizelování analytického myšlení. Mimo jiné se řada učitelů vzdělala v práci s počítačem. Některé vysoké školy spustily pár oborů v dálkové formě, trend se zatím projevuje spíš v zahraničí.

Byznys a výroba

Nejrozsáhlejší rozmach zažila digitalizace v oblasti byznysu a výroby. Doposud především papírová vize Průmyslu 4.0, kde těžkou, rutinní nebo mechanickou práci přebírají po lidech sofistikované stroje, se stala mnohde realitou. Vysoké školy a akademická pracoviště zdokonalovaly výrobní postupy, firmy se učily jejich know how využít, výroba na 3D tiskárně se z veletržní atrakce změnila na relativně běžný postup.

Oblast byznysu v rychlejší adaptaci na nový svět v nulách a jedničkách odrazovala finanční rizika, strach z něčeho, co neznali, často taky odpor odborářských organizací. To vše zapadlo, když koronavirus zastavil stroje, a u koho to bylo možné, toho poslal pracovat z domova.

V oborovém časopise Svět průmyslu uvedl obchodní ředitel divize Robotics společnosti KUKA Michael Otto, že významně stoupla poptávka strojírenských či automatizačních firem po komplexním digitálním faceliftu a po průmyslových robotech. Oblast byznysu v rychlejší adaptaci na nový svět v nulách a jedničkách odrazovala finanční rizika, strach z něčeho, co neznali, často taky odpor odborářských organizací. To vše zapadlo, když koronavirus zastavil stroje, a u koho to bylo možné, toho poslal pracovat z domova.

Plno firem kancelářského typu, třeba banky či poradenské služby, zachovaly rozsáhlejší home office i přes léto, kdy to nebylo nutné. Ušetří se za provoz, energie či papíry do tiskáren, řada zaměstnanců je spokojenější, protože mohou flexibilněji nakládat se svým časem, být víc s rodinou. Má to i úskalí, jež bude muset do blízkého budoucna ošetřit legislativa.

Není třeba nastaveno, jak je to s pracovními úrazy, když se kancelář ocitne v obýváku, nikde se nezakotvuje nárok na příspěvek na energie či vybavení, které zaměstnanec hradí doma ze svého, ale při práci. Měkkým místem, na něž upozorňují odbory, také je, že se tak stírá hranice mezi soukromím a zaměstnáním, mizí právo být offline a vytváří se představa, že člověk je v práci pořád. Též se mohou dostat do nevýhodného a diskriminačního postavení lidé a firmy, kteří nevládnou dostatečně rychlým připojením či technikou.

Obchod

V neposlední řadě prošel kvůli covidu jednoznačnou změnou obchod. Řada segmentů úpěla a chřadla, ale internetový prodej se nadechl k mohutnému rozkvětu. I ti, kdo zatím nevěděli, kde se jim v útrobách internetu skrývá bankovnictví na dálku, nebo si jakživ nepořídili tričko bez vyzkoušení, se do dálkového nakupování pustili. Nic jim nezbývalo, v době jarního i zimního lockdownu by se třeba k oblečení či obuvi jinak nedostali. Mimořádně dobrý rok zažily za pandemie doručovací služby s potravinami a hotovým jídlem.

Internetový prodej se nadechl k mohutnému rozkvětu. I ti, kdo zatím nevěděli, kde se jim v útrobách internetu skrývá bankovnictví na dálku, nebo si jakživ nepořídili tričko bez vyzkoušení, se do dálkového nakupování pustili.

Neznamená to, že zákazníci si už nikdy osobně nedojdou pro rohlíky či boty, ale zrodily se návyky, jež zcela neodeznějí. Dle průzkumu softwarové firmy SAS se od začátku do konce září objevilo v digitálním světě 15 procent lidí, již předtím nic po internetu nepořizovali či nezařizovali. Další data ukázala, že v tomto prostředí se zákazníci stávají emancipovanější. Dostanou-li špatnou šunku v krámu u svého domu, zase tam půjdou, neboť se nebudou chtít trmácet do vedlejší čtvrti – ve vyhledávači si však obstarají jiného uzenáře obratem.

„V digitálním světě je pro spotřebitele snazší změnit dodavatele potravin či oblečení, ale také svou banku, pojišťovnu, poskytovatele energie nebo telefonního operátora, tedy společnosti, které se spoléhají na dlouhodobé vztahy se svými zákazníky,“ okomentoval výsledky průzkumu Petr Šlajchrt ze SAS Institute ČR. Díky tomu by se mělo tříbit konkurenční prostředí.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.