Česká republika v mnoha potravinách není, a ani nemůže být soběstačná

Češi nemají v mnoha komoditách příliš na výběr, bez dovozu se Česko neobejde. V novele zákona o potravinách požadovanému podílu tuzemské produkce minimálně 55 procent a po letech až 73 procent nemají šanci vyhovět nejen dodavatelé mrkve nebo cibule, ale ani třeba vepřového, jež se z poloviny dováží. Klimatické podmínky nikdo nezmění.

Nákup. Ilustrační foto. foto: Shutterstock

Nákup. Ilustrační foto.

Poněkud vodnatá salátová okurka nebo zelená rajčata z dovozu? A že ta domácí jsou kvalitnější? Češi nemají v mnoha komoditách příliš na výběr, bez dovozu se Česko neobejde. A poslanci nedávno schválený návrh kvót na povinný podíl místních dodavatelů v řetězcích na tom těžko něco změní. Nejmarkantnější je to u čerstvé zeleniny, u které je Česko soběstačné jen z 35,5 procenta, ale některé položky, jako je česnek, jsou na tom ještě hůře. Klimatické podmínky nikdo nezmění.

V novele zákona o potravinách požadovanému podílu tuzemské produkce minimálně 55 procent a po letech až 73 procent nemají šanci vyhovět nejen dodavatelé mrkve nebo cibule, ale ani třeba vepřového, které se z poloviny dováží. Bilance obchodu se zeleninou je pro tuzemské pěstitele a dodavatele chabá.

Podle nejnovějších údajů takzvané Zelené zprávy 2019 ministerstva zemědělství se u nás předloni vyprodukovalo 283,5 tisíce tun čerstvé zeleniny, ale 587,6 tisíce tun se dovezlo. Export je spíš symbolický. U brambor je bilance příznivější – naši zemědělci vypěstovali více než 713,3 tisíce tun a dovézt bylo třeba „jen“ 196 tisíc tun.

Podpora státu

Návrh kvót budou muset ještě projednat senátoři a už nyní mají odborníci jasno, že podobná regulace je nesmysl. „Je to celé o sezonnosti. Počasí neporučíme, dvě nebo tři úrody tu nikdo neudělá. A narážíme i na nedostatečné možnosti skladování. U brambor nebo cibule by se o splnění kvót dalo uvažovat, u mnoha dalších položek je to ale iluze,“ komentuje situaci agrární analytik Petr Havel. Ale i kdyby – kvóty dle něho nemají šanci.

Česko se totiž zavázalo dodržovat princip volného pohybu zboží v Evropské unii, jenž takové omezení nedovoluje. Vlastní vysvětlení mají i zelináři. „Naši pěstitelé byli po vstupu do EU dlouhodobě vystaveni nerovným podmínkám, podpora státu byla spíše symbolická. Proto v letech po našem vstupu do EU klesla soběstačnost ze 40 až na pouhých 26 procent v roce 2010. Aktuální podpora státu je dostatečná pro zachování současné produkce,“ uvedla Alice Kouřilová ze Zelinářské unie Čech a Moravy.

K tomu, aby česká soběstačnost viditelněji vzrostla, by dle ní bylo třeba, aby pěstitelé mohli víc investovat do moderních skladů, závlahových systémů a skleníků. A aby stát podpořil zpracovatele zeleniny či lepší zapojení sezonních pracovníků včetně zahraničních, bez nichž se Češi neobejdou.

K tomu, aby česká soběstačnost viditelněji vzrostla, by dle ní bylo třeba, aby pěstitelé mohli víc investovat do moderních skladů, závlahových systémů a skleníků. A aby stát podpořil zpracovatele zeleniny či lepší zapojení sezonních pracovníků včetně zahraničních, bez nichž se Češi neobejdou. „My s tou soběstačností u řady potravin na tom nejsme tak mizerně. Akorát naše surovina se ve velkém vyváží a pak se dovážejí hotové produkty, což vypadá, že jsme hodně nesoběstační,“ reaguje Tomáš Maier z České zemědělské univerzity Praha.

To se týká například vepřového masa. Při naplnění jeho spotřeby je Česko soběstačné téměř z 51 procent. Domácí produkci na úrovni 222,6 tisíce tun v roce 2019 bylo třeba doplnit 276,6 tisíce tun z dovozu. Živých prasat se ale (v korunách) vyvezlo z Česka asi pětkrát víc, než dovezlo.

„Zpracovatelé u nás čím dál víc dovážejí z venku, v podstatě především kvůli nižší ceně. Když exportně orientovaným zemím, jako je Německo nebo Španělsko, někde klesne odběr, nebojí se nabízet maso za každou cenu jinam. Výrazně pod cenou. Proto se leckdy u nás stane, že máte na krámu panenku třeba za 80 korun. Což je naprosto nesmyslná cena způsobená tím, že Německo nutně potřebuje uplatnit své přebytky,“ vysvětluje Jan Stibal, předseda Svazu chovatelů prasat.

Nepotřebnost kvót

Producenti vepřového by podle něho neměli problém dodávky navýšit o zhruba 15 až 20 procent, pokud by byla jistota většího odběru. „Kvóty nejsou ideální řešení, ale nevím, jak jinak by toho bylo možné dosáhnout,“ říká Stibal. Kvóty kritizuje největší tuzemský dodavatel mléčných výrobků českobudějovická Madeta. V samotném mléce je Česko vyloženě přebytkové, vyrobí se mnohem víc, než se v obchodech prodá. Slabší situace je v případě másla, u kterého je Česko soběstačné z 65 procent.

„Připadá mi, že už blbneme z covidu. Česká republika kvóty nepotřebuje, podíl našich výrobků se i bez nich každý rok postupně navyšuje. A malí farmáři ten povinný podíl příliš nezachrání,“ vyjádřil se majitel Madety Milan Teplý. Návrh poslanců SPD, který jejich kolegové zejména z řad hnutí ANO pomohli protlačit sněmovnou, počítá procenta z celkové hmotnosti, nikoliv podle položek. Podíl, který by měl letos činit 55 procent a po šesti letech 73 procent, nemusí splňovat každá komodita.

Česká republika kvóty nepotřebuje, podíl našich výrobků se i bez nich každý rok postupně navyšuje. A malí farmáři ten povinný podíl příliš nezachrání. Premiér Andrej Babiš je přesvědčen, že kvóty jsou v rozporu s právem EU.

Teoreticky by se obchodníci mohli zásobit třeba metráky mléka z tuzemských zdrojů a kvótu si vylepšit. Jenže podíl by se podle návrhu měl počítat jen z prodaného množství. Prodejci by tedy museli zřetelněji než dosud označovat, které nabízené potraviny jsou z čistě domácích zdrojů a které z ciziny. A doufat, že zákazníci budou při výběru preferovat ty domácí před leckdy levnějším dovozem. Za nedodržení minimálního limitu mají hrozit pokuty od tří do 50 milionů korun, podle prodejní plochy.

Kontrolovat by to měl podle autorů návrhu kvót Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten má v pravomoci posuzovat například regulérnost akvizic a fúzí obchodních společností nebo nezákonné kartelové dohody, ovšem s kontrolou faktur maloobchodních řetězců a výkazů z jejich pokladen žádné zkušenosti nemá.

„Vhodnější by pro tuto roli byly orgány, které už nyní kontroly v maloobchodních prodejnách provádějí. Kromě toho lze předpokládat, že plnění této kontrolní role by si vyžádalo podstatné navýšení stavu zaměstnanců, a to nejméně o desítky, možná i o stovky pracovníků,“ vyjádřil se mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Premiér Andrej Babiš (ANO) je ale přesvědčen, že kvóty jsou v rozporu s právem EU.