Česká republika jako jeden velký obvod by volby více personifikovala

„V zájmu prakticky všech stran je, aby uzavírací klauzule pro koalice byla alespoň progresivní, a nezůstala plošně jen na pěti procentech,“ říká v rozhovoru sociolog Jan Herzmann.

sociolog Jan Herzmann foto:  Jan Zátorský, MAFRA

sociolog Jan Herzmann

Sociolog Jan Herzmann v rozhovoru říká: „Většinový prvek, jenž nahrává větším, v systému přepočtu určitě zůstane, ale strany jako ČSSD či KSČM budou chtít, aby byl co nejslabší. Oproti tomu dvě opoziční koalice a hnutí ANO budou cílit na opačný výsledek. Ale vzhledem k tomu, že hřiště je celkem jasně vykolíkované, nedojde k žádným zásadním sporům.“

LIDOVÉ NOVINY: Významnou změnou je zrušení klauzule pro koalice. Bude to mít na systém velký vliv?

HERZMANN: To by velký vliv mít mohlo. Čtu to na politické rovině tak, že to zřejmě směřuje nikoliv k aditivní klauzuli (dvojčlenná koalice musí získat alespoň desetprocent, trojčlenná 15 procent a čtyř- či vícečlenná 20 procent – pozn. red.), ale spíše k progresivní uzavírací klauzuli, pravděpodobně v modelu sedm procent pro dvojčlenné koalice, devět pro tříčlenné a jedenáct pro čtyř- a vícečlenné. Strana pohybující se v průzkumech kolem pětiprocentní hranice naráží na úvahy voličů, zda ji volit, či nevolit.

Strana pohybující se v průzkumech kolem pětiprocentní hranice naráží na úvahy voličů, zda ji volit, či nevolit. Zjednodušená je představa, že to svádí k nevolení. Ale není to vždy pravda.

Zjednodušená je představa, že to svádí k nevolení. Ale není to vždy pravda. Třeba německá liberální FDP se do Bundestagu jednou dostala vyloženě díky hlasům voličů křesťanských demokratů z CDU, neboť si přáli, aby v parlamentu byla. FDP volili jako taktickou variantu. Nedá se proto automaticky říct, že kdo je okolo pěti procent, je automaticky v existenčním ohrožení.

LIDOVÉ NOVINY: Co kampaně stran? Nemohou nabádat voliče k jinému chování?

HERZMANN: To je momentálně těžké říct. Nicméně podle ohlasů z politické sféry mi zatím nepřijde, že by měla změna volebního zákona vést k zásadní změně kampaně.

LIDOVÉ NOVINY: Nemůže to trochu vrazit klín mezi už zformované koalice, které vznikly ještě kvůli minulé podobě zákona?

HERZMANN: Především si uvědomují, že by pro ně byla imageová prohra se nyní rozpadnout. Přiznaly by výslovnou účelovost svého spojení. Proto jejich rozpad není na stole. Je ale pravda, že zejména asi koalice Pirátů a STAN, jež vypadá vedle tria ODS + TOP 09 + lidovci jako silnější subjekt, si od původního znění zákona slibovala volební bonus.

Zejména asi koalice Pirátů a STAN, jež vypadá vedle tria ODS + TOP 09 + lidovci jako silnější subjekt, si od původního znění zákona slibovala volební bonus. Ten nyní nedostane, stejně jako ANO. Nyní budou podmínky pro všechny stejné. Ostatně pokud tři největší subjekty vyjdou ve volbách podobně silně, ani zvýhodnění vítěze, které skýtá volební přepočet D’Hondt, by nebyl natolik velký.

Ten nyní nedostane, stejně jako ANO. Nyní budou podmínky pro všechny stejné. Ostatně pokud tři největší subjekty vyjdou ve volbách podobně silně, ani zvýhodnění vítěze, které skýtá volební přepočet D’Hondt, by nebyl natolik velký.

LIDOVÉ NOVINY: Bereme-li hnutí ANO jako favorita voleb, nemůže zrušení bonusu pro vítěze trochu narušit vztahy mezi opozičními stranami? Ucítí, že dominance ANO může zmizet, a už se uvidí, jak sestavují vládu.

HERZMANN: Ať volby vyhraje jakákoliv strana, o post předsedy vlády si řekne. Z hlediska volebních preferencí můžeme říct, že je jedno, jaký zrovna zákon určí volební mechanismus.

LIDOVÉ NOVINY: Momentálně se zdá, že nejpřijatelnější se politikům jeví několik měsíců starý návrh lidovců, ve kterém by se mandáty rozdělovaly až zpětně, po přepočítání na celostátní úrovni.

HERZMANN: Mandáty se zpětně přidělují vždy. I v tom současném systému vycházejí přepočty na mandáty z volební účasti, nikoliv z prostého počtu obyvatel. V tomto směru pravděpodobně k žádné zásadní změně nedojde. Koalice víc řeší kroužkování. To v zákoně skoro jistě zůstane, volič by odebrání této možnosti nesl nelibě. Pro koalice to je velké téma.

Ať volby vyhraje jakákoliv strana, o post předsedy vlády si řekne. Z hlediska volebních preferencí můžeme říct, že je jedno, jaký zrovna zákon určí volební mechanismus.

Hovoří se třeba o tom, že občanských demokratů je hodně, a proto vykroužkují „odéesáky“ z nižších pozic výše, ale zase voliči lidovců jsou zvyklí kroužkovat a jsou své straně hodně oddaní. To vše svou roli v kampani jistě sehraje. Bavíme se však o rovině, která s volebním zákonem souvisí jen okrajově.

LIDOVÉ NOVINY: Strany si přejí ponechat 14 volebních obvodů v podobě krajů. Jedna z variant ministerstva vnitra je ale udělat z republiky jeden velký volební obvod, voličům by přišla dvousetjmenná plachta každé strany...

HERZMANN: Předně bychom neměli zapomenout, že jednomandátový volební obvod už máme ozkoušený z voleb do Evropského parlamentu, byť tam nejde o 200 křesel. Tuto variantu nicméně považuji za krajně nepravděpodobnou. Ve všech stranách jsou totiž poměrně silné krajské entity, které si chtějí prosadit svou. Pokud by k tomu ale došlo, budou volby ještě mnohem více o lídrovi kandidátky, jenž by stál v čele dlouhého seznamu kandidátů.

Role lídra by byla mnohem větší faktor než počet jmen na kandidátce. Řada voličů by celý seznam jmen určitě nečetla. Jméno lídra by si ale zcela jistě přečetli. Takové volby by byly mnohem více o přístupu k Andreji Babišovi či zda je Ivan Bartoš dobrá postava na premiéra a podobně. Zkrátka by se volby více personifikovaly.

LIDOVÉ NOVINY: Nedalo by se říct, že by šlo o přímou volbu premiéra?

Koalice víc řeší kroužkování. To v zákoně skoro jistě zůstane, volič by odebrání této možnosti nesl nelibě. Pro koalice to je velké téma. Hovoří se třeba o tom, že občanských demokratů je hodně, a proto vykroužkují „odéesáky“ z nižších pozic výše, ale zase voliči lidovců jsou zvyklí kroužkovat a jsou své straně hodně oddaní.

HERZMANN: Rozhodně by se to k tomu přiblížilo. Nicméně je nutné s tím pojmem zacházet opatrně, jelikož víme, že prezident nemusí sestavením vlády pověřit vítěze voleb. Ústava říká, že tím může pověřit doslova kohokoliv. Uvidíme, jak to prezident pojme, už například hovořil o nejsilnějším poslaneckém klubu. Něco na způsob přímé volby premiéra ale není pro demokracie našeho typu zcela typické, spíše to odpovídá poloprezidentským systémům.

LIDOVÉ NOVINY: Strany se nyní na novém zákoně budou potřebovat shodnout. Co by měly různě velké subjekty ve svém zájmu do zákona prosazovat?

HERZMANN: V zájmu prakticky všech stran je, aby uzavírací klauzule pro koalice byla alespoň progresivní, a nezůstala plošně jen na pěti procentech. Nahrávalo by to účelovému spojení mnoha malých subjektů, které by asi chtěly využít možnost dostat se do sněmovny, do jedné koalice. Přirozeně větší subjekty budou chtít, aby přepočet hlasů nahrával velkým, menší subjekty naopak.

Většinový prvek, jenž nahrává větším, v systému přepočtu určitě zůstane, ale strany jako ČSSD či KSČM budou chtít, aby byl co nejslabší. Oproti tomu dvě opoziční koalice a hnutí ANO budou cílit na opačný výsledek. Ale vzhledem k tomu, že hřiště je celkem jasně vykolíkované, nedojde k žádným zásadním sporům.

LIDOVÉ NOVINY: Mezi politiky zřejmě oblíbený lidovecký návrh má narovnávat rozdíly mezi kraji, hlasy z těch menších dosud neměly váhu jako ty z větších. Lze navrhnout přepočet, který by zajistil, aby se zpětně neupravovaly počty křesel v krajích?

Jednomandátový volební obvod už máme ozkoušený z voleb do Evropského parlamentu, byť tam nejde o 200 křesel. Tuto variantu nicméně považuji za krajně nepravděpodobnou. Ve všech stranách jsou totiž poměrně silné krajské entity, které si chtějí prosadit svou.

HERZMANN: Míříme do právní roviny celé debaty. Možné to je, třeba v modelech využívajících dvě skrutinia (dvě fáze přepočtu hlasů na mandáty – pozn. red.). Ve druhém skrutiniu strana, která dostane na celostátní úrovni takzvaný zbytkový mandát, jej pak umístí do příslušného kraje. Ale platí, že ve všech mně známých modelech, pokud jsou volební obvody nerovné z hlediska počtu zúčastněných voličů, to malé obvody diskriminuje. Mám pocit, že neexistuje model, jenž by to uměl zcela napravit.

LIDOVÉ NOVINY: I proto se objevila varianta zredukovat počet volebních obvodů na osm tak, aby byly podobně velké…

HERZMANN: Nevěřím, že k tomu může dojít. Opakuji, že ve všech stranách jsou poměrně silné krajské organizace. O sociálních demokratech se například říká, že jde o 14 různých ČSSD. Krajské reprezentace si chtějí ponechat vliv, koho na kandidátky postaví. Restrukturalizace na menší počet „volebních krajů“ je z politického hlediska neprůchodná. To už bych považoval za pravděpodobnější jeden volební obvod.

LIDOVÉ NOVINY: A kdybych vám oponoval, že třeba nejsilnějšímu hnutí ANO, které nemá krajské organizace oproti centru zrovna nejsilnější, by to vyhovovalo?

HERZMANN: Oponentní názor by byl namístě, kdyby o tom rozhodovala jen Poslanecká sněmovna. Ale Senát je velmi silně ovlivňován kraji, osobnosti v horní komoře mají mnohem více regionální, až lokální punc. I kdyby to ANO prosazovalo v Poslanecké sněmovně, v Senátu zákonitě narazí. Samozřejmě je ale možné všechno.

LIDOVÉ NOVINY: Tvůrci lidoveckého návrhu také tvrdí, že jejich model motivuje voliče k větší účasti. Má to tvrzení nějakou oporu?

Krajské reprezentace si chtějí ponechat vliv, koho na kandidátky postaví. Restrukturalizace na menší počet „volebních krajů“ je z politického hlediska neprůchodná. To už bych považoval za pravděpodobnější jeden volební obvod.

HERZMANN: Ne. K tomu se nedá říct víc. Když se podíváme na historii parlamentních voleb v ČR, už od prvních voleb po rozdělení Československa je volební účast diktována zcela jinými parametry než platným volebním zákon.

LIDOVÉ NOVINY: Změna volebního zákona je pro politiky obří téma, ale zajímá to řadového voliče?

HERZMANN: Je to nepravděpodobné. Drtivá většina voličů se totiž o volební zákon nezajímá. Několik let stará příhoda to demonstruje. Jel jsem před sněmovními volbami v Praze taxíkem. Mám ve zvyku dávat se s lidmi do řeči a sondovat jejich politické názory, tak jsem se zeptal taxikáře, zda půjde volit. Říkal mi, že asi půjde volit až v druhém kole. Byl to v Praze žijící taxikář, odhadem kolem čtyřiceti, nebyla to tetička z Orlických hor. Proto je z hlediska veřejného mínění přepočítací mechanismus poměrně málo podstatný.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.