Česká ekonomika horkou fázi pandemie ustála. Průmysl se znovu zvedá

Jak se bude dařit firmám i lidem? Zprávy jsou celkově dobré a nenabourávají odhady ekonomů, že česká ekonomika letos poroste o dvě až 3,5 procenta. Nic na tom nemění ani nedávná pesimistická prognóza, kterou vydala Česká národní banka.

Ekonomika. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ekonomika. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Ekonomika.

Uplynulé dny byly nabité zprávami, jak si stojí česká ekonomika. Tedy, jak se bude dařit firmám i lidem, kteří se už těší na další rozvolňování a plánují nákupy, dovolené či sportovní a kulturní zážitky. A zprávy jsou to celkově dobré a nenabourávají odhady ekonomů, že česká ekonomika letos poroste o dvě až 3,5 procenta. Nic na tom nemění ani aktualizovaná relativně pesimistická prognóza, kterou ve čtvrtek 6. května vydala Česká národní banka (ČNB).

Naše ekonomika ustála horkou fázi pandemie dobře a jde nahoru. Zásluhu na tom má průmysl, který se vyhnul lockdownu, a podařilo se mu naučit se koexistovat s covidem. A kterému začalo po loňské hibernaci přicházet velké množství zakázek ze zahraničí a jejich objem silně roste. Bez zásluhy na slušné ekonomické výkonnosti ovšem nezůstala ani vláda – podpořila HDP vyššími výdaji státu.

Odvětví zasažená lockdownem

Poslední dubnový den vydal Český statistický úřad (ČSÚ) odhad vývoje hrubého domácího produktu (HDP) za první letošní čtvrtletí. HDP, kterým se měří výkonnost ekonomiky, se meziročně propadl o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. To je lepší výsledek, než se čekalo.
„Období leden až březen bylo od začátku pandemie první, kdy tvrdá protipandemická opatření trvala bez přerušení od začátku až do konce.

Úder inkasovala zejména odvětví zasažená lockdownem, tedy ubytování, pohostinství, doprava a obchod. Růstu ekonomiky nepřáli ani spotřebitelé, kteří omezili výdaje.

Opatření vypnula nebo dramaticky omezila kapacitu odpovídající asi 12 procentům výkonu ekonomiky. Mezikvartální propad HDP o pouhých 0,3 procenta je z tohoto pohledu výrazným pozitivním překvapením,“ komentoval takzvaný bleskový odhad ČSÚ hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Překvapivě dobrý výsledek je to proto, že v loňském čtvrtém čtvrtletí šla ekonomika meziročně dolů skoro o 4,8 procenta (i když za čtvrtletí čtvrtletně mírně posílila). Podzimní růst je převážně zásluhou toho, že se firmy v přípravě na brexit a nové ekologické normy v autoprůmyslu předzásobily polotovary a na Vánoce se na tři týdny otevřely obchody. Pokles o dvě procenta je prvním odhadem vývoje ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí, přesnější odhad ČSÚ vydá 1. června.

Navzdory tomu je jasné, že úder inkasovala zejména odvětví zasažená lockdownem, tedy ubytování, pohostinství, doprava a obchod. Růstu ekonomiky nepřáli ani spotřebitelé, kteří omezili výdaje. Například v březnu se sice maloobchodní tržby meziročně zvýšily o pět procent, ale loňský březen byl kvůli uzavření obchodů velmi nízko. A meziměsíčně v březnu klesly tržby o 1,6 procenta.

Utrácení vlády

„Již delší dobu vidíme, že lidé vytvářejí opatrnostní úspory, což ekonomice nepomáhá,“ upozorňuje Václav Franče, ekonom společnosti Deloitte. Namísto domácností ale utrácela vláda. Za první čtvrtletí to bylo 1886 miliard korun, o desetinu více než v prvním čtvrtletí 2020. Například na program Antivirus stát vydal 23 miliard, za Covid nájemné 6,6 miliardy či na nákup ochranných prostředků a vakcíny 2,8 miliardy korun.

Namísto domácností utrácela vláda. Za první čtvrtletí to bylo 1886 miliard korun, o desetinu více než v prvním čtvrtletí 2020. Například na program Antivirus stát vydal 23 miliard, za Covid nájemné 6,6 miliardy či na nákup ochranných prostředků a vakcíny 2,8 miliardy korun.

Ekonomiku podpořila i zahraniční poptávka. „Nálada v členských zemích Evropské unie je nejlepší za uplynulé téměř tři roky, výrazně se zlepšila očekávání firem v případě vývoje zaměstnanosti i investic. Optimismus průmyslových firem je díky zakázkám dokonce nejvyšší v historii a pozitivní trend nabrala i očekávání v dalších odvětvích,“ upozornil v návaznosti na čísla o HDP ekonom ČSOB Petr Dufek. Za pravdu mu vzápětí dala čerstvá čísla o vývoji průmyslové produkce a objemu nových zakázek v březnu.

Podle zprávy ČSÚ v Česku vzrostla průmyslová výroba meziročně o 14,9 procenta a ve srovnání s únorem – což je vzhledem k nízké srovnávací základně loňského prvního čtvrtletí důležitější – o 3,2 procenta. Zásadní je však růst nových zakázek. Ty meziročně stouply o 23 procent a zakázky ze zahraničí dokonce o 30,4 procenta. Vzestupný trend potvrzuje i optimismus českých firem, jež věří v růst. Je tu ovšem jedno ale: „Vidím několik výhrůžně vztyčených prstů, které nás nabádají k velké ostražitosti,“ říká Daněk.

„Prvním je raketový růst cen téměř všeho, který se musí propsat do cen polotovarů a následně finálních výrobků. Ještě větším problémem je významná koroze dodavatelsko-odběratelských řetězců, kde nejsou potvrzované nejen požadované termíny, ale ani množství. Což průmysl, a nejen český, vrací do dob před sametovou revolucí. Obehranou písničkou je již několik let nedostatek pracovních sil, navíc dobrých a kvalifikovaných. A skutečnost, že covid ještě není na lopatkách, optimismu nepřidává,“ dodal Daněk.

Nezaměstnanost

Svým dílem by k návratu ekonomiky na růstovou dráhu, jak pro další čtvrtletí očekávají bez výjimky všichni ekonomové, měli přispět i spotřebitelé. „Lidem v době pandemie výrazně narostly úspory, což by mělo podpořit ekonomický růst, jakmile se všechny obchody a služby otevřou. Bude docházet k realizaci takzvané odložené spotřeby,“ zdůrazňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Záležet bude na nezaměstnanosti, která se bude propisovat do ochoty a schopnosti domácností utrácet.

Lidem v době pandemie výrazně narostly úspory, což by mělo podpořit ekonomický růst, jakmile se všechny obchody a služby otevřou. Záležet bude na nezaměstnanosti, která se bude propisovat do ochoty a schopnosti domácností utrácet. V prvním čtvrtletí se nově přihlásilo na úřadech práce asi 73 tisíc nezaměstnaných, což nezaměstnanost postrčilo na 3,4 procenta.

V prvním čtvrtletí se nově přihlásilo na úřadech práce asi 73 tisíc nezaměstnaných, což nezaměstnanost postrčilo na 3,4 procenta.Ale dle Dufka má ekonomika nejhorší za sebou. „Vlna konsolidace, která ještě bude dobíhat ve službách, by již neměla s celkovými výsledky příliš zahýbat ani po skončení podpůrných programů Antivirus. Nezaměstnanost se proto nejspíš nepřehoupne přes čtyři procenta, kde byla před pěti lety,“ soudí Dufek. O tom i svědčí, že v dubnu se nezaměstnanost podle úřadů práce snížila ze 4,2 na 4,1 procenta.

Odhad ekonomů letošního růstu ekonomiky se pohybuje mezi dvěma a 3,5 procenta, ministerstvo financí počítá s 3,1 procenta. Ve čtvrtek 6. května zveřejnila novou prognózu ČNB. V ní odhaduje, že letos HDP vzroste jen o 1,2 procenta. Přitom v únoru počítala s 2,2 procenty. „ČNB byla ve svém hodnocení pro první kvartál 2021 mnohem pesimističtější, než pak ukázala čísla ČSÚ. Proto je její pohled na celý rok skeptický. Centrální banka může být v tomto směru jedině pozitivně překvapena,“ dodal Petr Dufek.