Čerpání dotací EU, chovný rybník pro českého byrokrata

Formální plnění povinností při udělování evropských dotací často překroutí původně bohulibý záměr do absurdních karikatur.

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Finanční prostředky Evropské unie mají sloužit k vyrovnávání ekonomických a sociálních rozdílů mezi jednotlivými členskými státy. Celkový objem, který EU vyčlenila pro projekty v České republice činí asi 750 miliard korun pro období 2007 až 2013. Vedle přínosu v ekonomické a sociální oblasti bych v souvislosti s tématem našeho protikorupčního seriálu vyzvedl ještě jeden faktor – Evropská unie umožňuje čerpání těchto prostředků pouze za předpokladu:

  • jejich řádného administrování,
  • dodržování předepsaných postupů,
  • transparentnosti,
  • prokázání udržitelnosti,
  • hospodárnosti,
  • účelnosti i efektivnosti každého výdaje.

Takto kostrbaté větě lze rozumět i tak, že evropští byrokrati přispívají ke zlepšení práce byrokratů tuzemských. Podívejme se, jak se toto úsilí daří.

Pozastavené certifikace a chybějící předpisy

Ministerstvo financí, jako platební a certifikační orgán pozastavilo tzv. certifikaci pěti operačním programům a přerušilo certifikaci jednoho regionálního operačního programu. Na základě zjištění, která vyplynula z kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu, auditů Ministerstva financí, auditů Evropské komise a činnosti Policie ČR, nebylo ujištěno o funkčnosti řídících a kontrolních systémů.

NKÚ opakovaně upozorňuje na nedostatky v oblasti veřejnoprávní kontroly, na potřebu novelizace zákona o finanční kontrole (např. KA 09/09 – delegace výkonu předběžné veřejnoprávní kontroly na jiné subjekty). NKÚ rovněž dlouhodobě identifikuje nedostatečně nastavený řídící a kontrolní systém, nejsou správně nastaveny monitorovací identifikátory, které nejsou ani kontrolovány a tím nelze prokázat splnění cílů projektů (např. 09/26 Peněžní prostředky určené v rámci regionálních operačních programů na projekty dopravní infrastruktury).

Chybějí i další předpisy, například postup pro hlášení nesrovnalostí řídícímu orgánu, chybí hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti a nelze tak prokázat zásadu řádného finančního řízení.

V právních předpisech bohužel není stanoveno, jakou formou má být dotace poskytnuta a jaké jsou základní obsahové náležitosti tohoto úkonu

Vážným problémem je, že v právních předpisech není stanoveno, jakou formou má být dotace poskytnuta a jaké jsou základní obsahové náležitosti tohoto úkonu. V důsledku tohoto legislativního nedostatku dochází k situacím, kdy zjevně veřejnoprávní vztahy jsou upraveny soukromoprávní smlouvou.

Indikátor systémových poruch

Pozastavení certifikací je účinný nástroj pro zajištění spolupráce řídících orgánů na odstranění zjištěných nedostatků a zajištění funkčnosti řídících a kontrolních systémů operačních programů.

Důsledkem však je, že se ztíží naplnění tzv. pravidla n+3, které určuje časový limit pro čerpání prostředků. Může dojít k automatickému zrušení závazku a Česká republika přijde o část prostředků, které byly přislíbeny. Jako nejohroženější jsou hodnoceny Operační program Věda a výzkum pro inovace a Operační program Životní prostředí.

Je dobře, že je těmto otázkám věnována pozornost i ze strany médií, i když dochází k nepřesnému informování o důsledcích pozastavení certifikace, která sama o sobě neznamená zastavení plateb příjemcům nebo zastavení plateb Evropskou komisí.

NKÚ dosud zkontroloval dva z pěti operačních programů, které mají v současné době pozastavenou certifikaci. Zbylé tři operační programy s pozastavenou certifikací hodnotíme jako rizikové a navrhujeme zahájení kontroly.

Každá nehospodárnost je indikátorem vážných systémových poruch. Pokud odhlédneme od kriminálního jednání, podvodů, korupce, defraudací apod., je nehospodárnost projevem absence koncepční, metodické, řídící a kontrolní činnosti. Formální plnění povinností často překroutí původně bohulibý záměr do absurdních karikatur.

Pochváleny budiž rybníky

Např. kontrolou 10/12 Peněžní prostředky poskytované na zlepšování stavu přírody a krajiny bylo zjištěno, že finanční prostředky věnované obnově a výstavbě vodních nádrží jsou čerpány tak, že „obnovená nebo vytvořená volná vodní plocha“ byla v součtu realizovaných projektů překročena více než šestkrát a „objem nádrže“ byl překročen více než desetinásobně. Existence rybníků je jistě významným prvkem přírody a krajiny. Nicméně jejich vysoká podpora je na úkor dalších opatření, takže ve stejné době bylo podélně revitalizováno jen 37 procent zamýšlených vodních toků, jen čtyři procenta mokřadů a rybích přechodů dokonce jen jedno procento.

Přeloženo, z prostředků na zlepšování přírody a krajiny jsme zaplatili ukojení rybářské vášně a hospodářské využití rybníků. I přesto, že se ve studii dočteme, že degradaci mnoha negativně hodnocených nádrží způsobil chov ryb…

Myslíte si, že lze rybník pořídit jen v rámci programu Obnova a výstavba vodních nádrží?

Myslíte si, že lze rybník pořídit jen v rámci programu Obnova a výstavba vodních nádrží? Podívejte se třeba na Výstavbu tůní, meandrů a mokřadů. Tůně podpořené programem nemají litorální (mělkovodní) pásmo, okolí je oseto kulturní travní směsí. Břehy jsou koseny až k vodní hladině sekačkou, plochy navazující na tůně jsou osázeny naprosto nevhodnými stromy a jedna ze dvou tůní je prokazatelně využívána jako - rybník.

A co taková Malá vodní nádrž s mokřadní plochou? V rozporu se záměrem byl zbudován přítok nádrže k odvodnění sportovního hřiště. Stav vodní hladiny byl vyšší v celé nádrži a především v části mokřadní. Břehy byly pravidelně vysekávány až k hladině vody a bylo zjištěno rybochovné využití nádrže. Důsledkem je nedostatečný rozvoj a výskyt mokřadních rostlin a nedostatečná plocha litorálního pásma.

No, kdyby se bruselští byrokrati začali učit od těch českých…

Předešlé díly seriálu Protikorupční příručka:

Počet příspěvků: 1, poslední 26.4.2011 02:24 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.