Černá listina nebezpečných látek narůstá. Už jich je 53.

Seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy navrhly členské státy EU a jejich zařazení bylo projednáno s veřejností prostřednictvím internetu.

Na evropském Seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy přibylo v červnu sedm rakovinotvorných a reprotoxických chemikálií. Už jich je třiapadesát. Látky na něj navrhly členské státy Evropské unie. Návrh na zařazení byl projednán s veřejností prostřednictvím internetu a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) je na seznam zapsala na základě jednomyslného souhlasu výboru členských států EU. ČESKOU POZICI na to upozornil odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Miroslav Šuta.

Česko bychom mezi navrhovateli nejtíživějších jedů, které nás obklopují, hledali marně. Ne, že bychom takové látky neznali a neměli odborníky, kteří by je uměli popsat, ale máme liknavé úřady. Vždyť za každou rizikovou chemickou látkou uváděnou do životního prostředí je vždy nějaký výrobce. Proč si ho rozzlobit, když obzvlášť riskantní látku místo nás navrhne jiný stát?

Odvážnější Dánové

Dánští odborníci si uvědomili rizika vyplývající z nahromadění látek podobných účinků a jako první na světě se rozhodli zakázat jejich „koktejlový efekt“. Dánská ministryně životního prostředí Karen Ellemannová ohlásila přípravu národního zákazu používání čtyř ftalátů – diethylhexyl (DEHP), dibutyl (DBP), diisobutyl (DIBP) a butylbenzyl (BBP).

Všechny uvedené ftaláty již ECHA zařadila kvůli riziku ohrožení lidské reprodukce na Seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy. Jejich „koktejl“ je riskantní zejména u výrobků pro použití v interiéru a v produktech, s nimiž spotřebitelé přicházejí do přímého kontaktu. A všude tam bude na území Dánska nemilosrdně zakázán.

Dánská ministryně Ellemannová má ovšem vyšší ambice. Chce docílit zákazu dovozu a prodeje výrobků obsahujících tyto ftaláty v celé EU.

Náhrada látek méně nebezpečnými

„Černá listina REACH zahrnuje zatím jen nepatrný zlomek ze stovek nebezpečných chemikálii, které splňují kritéria REACH pro látky vzbuzující mimořádné obavy,“ upozorňuje Šuta. „Proto Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec) vytvořil ve spolupráci s řadou odborníků a s představiteli ekologických, spotřebitelských a zdravotnických organizací vlastní návrh seznamu nebezpečných látek. A s jediným cílem: co nejdříve nahradit tyto látky bezpečnějšími alternativami,“ popisuje Šuta.

Česko bychom mezi navrhovateli nejtíživějších jedů, které nás obklopují, hledali marně

První verzi databáze nazvané SIN (Substitute It Now) představil ChemSec v roce 2008 a zahrnoval 267 nebezpečných chemických látek, které jsou běžně vyráběné nebo používané ve značných objemech a jež splňují kritéria nebezpečnosti pro proceduru autorizace dle směrnice REACH.

Význam REACH SIN si uvědomila i Evropská asociace chemického průmyslu. Vždyť zveřejnění databáze se nejspíš významně dotkne i prodejů chemické branže. Databáze SIN se setkala se zájmem u řady významných firem, jako je obchodní řetězec Carrefour, výrobce elektroniky Sony Ericsson nebo stavební firma Skanska. Některé firmy začaly dobrovolně prověřovat svá portfolia z hlediska Seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy. A začaly hledat náhradu za uveřejněné látky.

SIN dobývá svět

Na sympoziu v Haagu na jaře 2009 byl SIN představen nejen z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí, ale i ekonomických dopadů. Vliv této iniciativy přesáhl hranice EU. Databáze a metodika její přípravy byly přeloženy do řady jazyků včetně japonštiny a korejštiny. Databáze SIN byla také představena na několika konferencích v USA, kde panuje přesvědčení o potřebě reformy americké regulace chemických látek a odehrává se politická i odborná diskuse, jak by měla vypadat modernizace příslušné legislativy.

V květnu 2011 byla představena doplněná a aktualizovaná verze SIN 2.0, která nově zahrnula i takzvané endokrinní disruptory – látky narušující hormonální systém – a v současnosti uvádí 387 nebezpečných chemikálií. Význam seznamu SIN zřejmě brzy začne ovlivňovat i rozšiřování „černé listiny.“ Alespoň je o tom přesvědčen evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik.

V nedávném projevu v Helsinkách zdůraznil, že jeho cílem je urychlit práce na eliminaci nebezpečných chemikálií. Dle Potočnika by koncem roku 2012 měla „černá listina“ mít více než 130 nebezpečných látek.

Sedm drsných novinek

2-ethoxyethylacetát
Na seznam zařazen jako látka toxická pro reprodukci. Nebyla podána žádná její registrace v rámci REACH, proto pravděpodobně není vyráběna nebo dovážena do EU žádnou z firem ve vyšším množství než tuna za rok. Hlavní použití bylo v minulosti jako rozpouštědlo v nátěrových hmotách a v chemickém průmyslu, ale také jako meziprodukt při výrobě kyanoakrylátových lepidel.

Hydrazin
Na seznam zařazen kvůli schopnosti vyvolávat rakovinu. Používá se především jako meziprodukt v chemickém průmyslu, inhibitor koroze v zařízeních pro úpravu vody, v metalurgii nebo při rafinaci chemikálií. A také pro pohon v letectví, kosmonautice nebo ve vojenství.

1-methyl-2-pyrrolidon
Zařazen na seznam jako látka toxická pro reprodukci. Je používán jako rozpouštědlo v nátěrových hmotách, čisticích prostředcích, pří výrobě elektronických zařízení, v polovodičovém průmyslu, v petrochemickém a farmaceutickém průmyslu nebo při výrobě agrochemikálií.

1,2,3-trichloropropan
Na seznam zařazen jako látka karcinogenní a toxická pro reprodukci. Používá se především jako meziprodukt při výrobě chlorovaných rozpouštědel, zemědělské chemie nebo polymerů. V minulosti byl používán také jako rozpouštědlo, součást odstraňovačů barev, odlakovačů nebo odmašťovačů.

Chroman strontnatý
Na seznam zařazen jako látka karcinogenní. Používá se jako inhibitor koroze v nátěrových směsích v leteckém a kosmickém průmyslu, pro nátěry cívek z oceli a hliníku nebo automobilů.

1,2-benzendikarboxylová kyselinaa její estery (DHNUP)
Zařazeny jako látky toxické pro reprodukci. Nebyla podána žádná jejich registrace v rámci REACH, proto pravděpodobně není vyráběna nebo dovážena do EU ve vyšším množství než tuna za rok. Hlavní použití v minulosti – změkčovadla ve výrobcích z PVC, pěny, lepidla a nátěry.

1,2-benzendikarboxylová kyselina (DIHP)
Zařazen na seznam jako látka toxická pro reprodukci. Nebyla podána žádná její registrace v rámci REACH, proto pravděpodobně není vyráběna nebo dovážena do EU ve vyšším množství než tuna za rok. V minulosti byl využíván jako změkčovadlo ve výrobcích z PVC, v tmelech, nátěrech či tiskových barvách.

Počet příspěvků: 1, poslední 28.6.2011 09:29 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.