Ceny některých potravin mohou ještě jít nahoru

Na zdražování potravin se podle ministra zemědělství Miroslava Tomana podepsala pandemie stejně jako sucho. Jenže zatímco koronavirus překonáme, na sucho se musíme připravit, říká v rozhovoru. A dodává: „Bude záležet také na trhu okolo nás. Jestli bude velká poptávka po vepřovém mase a dalších komoditách, cena se bude zvedat i u nás“

Eliška Nová 2.7.2020
Ministr zemědělství Miroslav Toman. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr zemědělství Miroslav Toman. | foto: ČTK
Ministr zemědělství Miroslav Toman.

Česko patří ke třem zemím, kterým se za uplynulé tři roky podařilo nejvíc snížit spotřebu pesticidů. Spolu s ním ubíraly hojně na chemii Portugalsko a Irsko. Premiantství se jim ale nejspíš vymstí. Evropská komise (EK) chce snížit spotřebu pesticidů až o 50 procent. Neohlíží se však, jak jsou na tom země s chemií teď. Některé státy přitom v uplynulých letech na rozdíl od Česka a spol. používaly chemie mnohem víc. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) se snaží EK přesvědčit, že plošné snížení chemie o půlku by bylo nespravedlivé.

„Dvě třetiny všech přípravků se používají ve čtyřech zemích – ve Francii, Španělsku, Itálii a Německu. Pokud by každá země měla snížit o polovinu, bude zásadní rozdíl mezi námi, kteří už pokles máme, a těmi, u nichž použití chemie v uplynulých letech narostlo,“ říká v rozhovoru Toman, který se obává ztráty konkurenceschopnosti českých pěstitelů. Česko v roce 2014 používalo méně než dva kilogramy chemie na hektar, Francie bezmála 2,5 kilogramu. Zatímco Česko v letech 2011 až 2018 snížilo spotřebu o 28 procent, země galského kohouta ji naopak zvýšila – o 39 procent.

Česko v roce 2014 používalo méně než dva kilogramy chemie na hektar, Francie bezmála 2,5 kilogramu. Zatímco Česko v letech 2011 až 2018 snížilo spotřebu o 28 procent, země galského kohouta ji naopak zvýšila – o 39 procent.

V konkrétních hodnotách se předloni v Česku použilo 11,7 milionu kilogramů pesticidů. Nejlépe si vedlo Irsko: v roce 2014 mělo druhou nejmenší spotřebu plevelobijců a do předloňska ji snížilo o dalších 28 procent. Portugalsko je na čele žebříčku s redukcí o 43 procent, v roce 2014 ale mělo o dost horší základnu – více než tři kilogramy na hektar. O dost víc přípravků proti škůdcům i plevelu používalo v sedmiletce také Rakousko (o 53 procent) či Slovensko (o 38 procent). Má to ovšem jeden háček. Údaje o použití pesticidů za daná léta poskytlo z evropské sedmadvacítky jen 14 zemí.

„Můžeme jen spekulovat, proč je zbytek neposkytl,“ říká Toman. Ambicióznější v omezení chemie dle něho můžeme být jako Evropská unie, ne jako Česká republika. „Můžeme snižovat hnojení a pesticidy, ale snižujeme tak naši konkurenceschopnost proti západním zemím, protože naše produkce by pak mohla být nižší a dražší. Je otázka, jak by se na trhu zboží uplatnilo,“ dodává ministr. Česko proto chce, aby opatření proti pesticidům bylo přizpůsobené dle toho, jakou spotřebu mají země. Požaduje také, aby bylo jasné, na základě jakých dat se k číslům dospělo.

To, že je Česko v nejlepší trojce ve snižování chemie, je nicméně jen jedna z mála zpráv ohledně pesticidů, kterou se může chlubit. Bylo by totiž dobré pohlížet například i na množství zemědělských toxinů v potravinách. Dle analýzy Státního zdravotního ústavu až 41 procent analyzovaných vzorků potravin prodávaných v Česku obsahuje rezidua pesticidů. Až 3,6 procenta potravin jich dokonce mělo nad povolený limit. Průměr v EU je 2,4, v Německu 2,3 a v Rakousku jen 0,6 procenta.

To, že je Česko v nejlepší trojce ve snižování chemie, je nicméně jen jedna z mála zpráv ohledně pesticidů, kterou se může chlubit. Bylo by totiž dobré pohlížet například i na množství zemědělských toxinů v potravinách.

Přitom náš jižní soused v žebříčku, kterým se Česko může pochlubit, poněkud propadl. V letech 2011 až 2018 se jejich spotřeba pesticidů zvedla o 53 procent. Nyní užívá 3,1 kilogramu na hektar. Nejde jen o potraviny. Přípravky na plevel zamořují i podzemní vodu. Nezanedbatelně. V roce 2016 byl některý z limitů pro znečištění překročen u 86,8 procenta sledovaných vod. Pesticidy nebo jejich metabolity, látky vznikající reakcí s prostředím, jsou znečištěny až tři čtvrtiny českých vodovodů.

LIDOVÉ NOVINY: S ministryní financí jste se dohodli, že dostanete na boj se suchem další 1,6 miliardy. Co máte s těmi penězi v plánu?

TOMAN: Měly by jít na vodohospodářská opatření, jako je propojování vodárenských soustav, vodovody a kanalizace nebo rybníky. Už nám byla přidělena miliarda, teď by měla přibýt částka 1,6 miliardy. S propojováním vodárenských soustav jsme začali už loni, na sedm pilotních projektů šlo 700 milionů korun, přičemž ministerstvo přispělo pěti sty miliony, zbytek dopláceli provozovatelé. Jen díky tomu budeme schopní zajistit vodu pro milion lidí. Po celém Česku je nyní připraveno dalších 14 projektů, kde je vysoutěžený projekt i všechna povolení, aby se mohlo začít hned.

LIDOVÉ NOVINY: Projekty tedy zůstávají stejné, půjde na ně ale víc peněz?

TOMAN: Ano, v podstatě všechny naše výzvy trpěly nedostatkem peněz, byl velký přetlak žádostí. Ať už na ty vodovody a kanalizace, nebo na rybníky. Loni se obnovilo nebo postavilo 387 rybníků, takže v podstatě každý den přibyl v Česku jeden rybník. Teď už jich je přes čtyři stovky.

LIDOVÉ NOVINY: Peníze na boj se suchem máte, máte také představu, jak bude vypadat účet za letošní sucho?

S propojováním vodárenských soustav jsme začali už loni, na sedm pilotních projektů šlo 700 milionů korun, přičemž ministerstvo přispělo pěti sty miliony, zbytek dopláceli provozovatelé. Jen díky tomu budeme schopní zajistit vodu pro milion lidí. Po celém Česku je nyní připraveno dalších 14 projektů, kde je vysoutěžený projekt i všechna povolení, aby se mohlo začít hned.

TOMAN: Během jara sucho poškodilo některé jarní porosty zeleniny. U kořenové zeleniny, brambor nebo cibule bylo poškození mezi 20 až 30 procenty. U hrachu je ztráta výnosu na 30 procentech, u špenátu na 20 procentech. Teď se to zlepšilo díky deštivému počasí, na konečný účet je ale ještě brzy.

LIDOVÉ NOVINY: Ceny za některé potraviny šly nahoru. Je to důsledek spíše sucha, nebo spíše koronaviru?

TOMAN: Obojí. Česko je z velké části závislé na dovozech, není soběstačné a sucho zasáhlo celou Evropu. Stejně tak nedostatek pracovníků ve Španělsku a dalších zemích kvůli viru. Koronavirus podle mě Česko překoná, na co se musíme připravit, je to, aby naše krajina byla odolnější vůči suchu.

LIDOVÉ NOVINY: Budou ceny ještě růst?

TOMAN: Ceny některých potravin mohou ještě jít nahoru. U obilovin, především těch krmných, je cena stabilní, stoupnout by o mnoho neměla. Výkupní cena mléka šla dolů. Největší náraz už proběhl. Bude záležet také na trhu okolo nás. Jestli bude velká poptávka po vepřovém mase a dalších komoditách, cena se bude zvedat i u nás.

LIDOVÉ NOVINY: Jarní sucho zasáhlo i krmivo pro hospodářská zvířata. Mohlo by mít právě tohle za důsledek zdražení masa?

Během jara sucho poškodilo některé jarní porosty zeleniny. U kořenové zeleniny, brambor nebo cibule bylo poškození mezi 20 až 30 procenty. U hrachu je ztráta výnosu na 30 procentech, u špenátu na 20 procentech. Teď se to zlepšilo díky deštivému počasí, na konečný účet je ale ještě brzy.

TOMAN: Louky a pastviny na jaře neobrazily, podle oblasti byl pokles od 20 do 40 procent na jižní Moravě nebo v severních Čechách. Vyrovnaly to ale některé obiloviny. Současné počasí zemědělcům pomohlo, uvidíme, jak se to projeví s odstupem času. Problém být může, ale nemusí to mít přímou souvislost s cenou masa. Záleží na tom, zda zemědělci budou mít dostatek krmení. A to by díky tomu obilí mít měli. Záležet bude i na odbytu hovězího masa. Tím, že se zastavil vývoz, u nás může vzniknout krátkodobý přetlak a tlak na ceny nemusí být tak velký.

LIDOVÉ NOVINY: Evropa chce bojovat s klimatickou změnou prostřednictvím snížení používání chemických pesticidů a hnojiv. Proč se proti tomu stavíte?

TOMAN: Evropa navrhuje, aby se plošně snížilo používání pesticidů o 50 procent. S tím nesouhlasím, protože každý stát je na tom jinak. Podle Eurostatu je Česko ve snižování chemie od roku 2011 třetí nejlepší. Pokud by každá země měla používání pesticidů omezit o 50 procent, bude zásadní rozdíl mezi námi, kteří už pokles máme, a těmi, u kterých použití chemie v uplynulých letech narostlo.

LIDOVÉ NOVINY: Snížení o více než čtvrtinu ale není náš limit a můžeme jít dál, nebo ne?

TOMAN: Ambicióznější můžeme být jako EU, ne jako Česká republika. Vezměte si jen glyfosát, z roku na rok jeho použití v Česku kleslo o 25 procent. Všichni o tom mluví, my jsme to dokázali díky opatření, že se nesmí používat na některé plodiny před sklizní. Je to také otázka konkurenceschopnosti. Můžeme snižovat hnojení a pesticidy, ale snižujeme tak svoji konkurenceschopnost proti západním zemím, protože naše produkce by pak mohla být nižší a dražší. Je pak otázka, jak by se na trhu zboží uplatnilo.

LIDOVÉ NOVINY: V plánu má Evropa i dotace na posílení biodiverzity, na což by mohlo jít asi 20 miliard eur. Kolik z toho může získat Česko a jaké programy by díky tomu mohly vzniknout?

Problém být může, ale nemusí to mít přímou souvislost s cenou masa. Záleží na tom, zda zemědělci budou mít dostatek krmení. A to by díky tomu obilí mít měli. Záležet bude i na odbytu hovězího masa. Tím, že se zastavil vývoz, u nás může vzniknout krátkodobý přetlak a tlak na ceny nemusí být tak velký.

TOMAN: Spousta opatření už existuje. Z programu rozvoje venkova šlo v tomto období 60 procent peněz na environmentální cíle. Omezili jsme maximální výměru půdy, na které je možné pěstovat jen jednu plodinu, na 30 hektarů. Podporujeme zakládání biopásů, ošetřování travních porostů, ekologické zemědělství.

Máme medonosný úhor, kdy zemědělec vyčlení z orné půdy kus na pěstování plodin v ekologickém zájmu. Od loňska máme dotace na mechanickou likvidaci plevele namísto chemie. Připravujeme opatření Agrolesnictví pro rozšíření stromů v krajině. Všechno to bychom chtěli vsunout do nového programu, zahrnout bychom chtěli například lepší hospodaření kolem vodních toků. Kolik peněz na to dostaneme, uvidíme.

LIDOVÉ NOVINY: Jak velké procento zemědělství se vydalo ekologičtější cestou?

TOMAN: Jen loni šly na agro-environmentálně-klimatická opatření na zachování druhové pestrosti a obnovy krajiny čtyři miliardy korun. Předloni vzniklo 650 hektarů medonosných úhorů, o dotaci na ekologické zemědělství zažádaly 4,5 tisíce žadatelů na plochu 503 tisíc hektarů. Je ale důležité si uvědomit, že kdyby Evropská komise předepsala, že musíme mít 25 procent ekologického zemědělství, musí se najít také ten, kdo to bude konzumovat. Bioprodukty jsou přirozeně dražší, prodají se jich maximálně tři procenta.

LIDOVÉ NOVINY: Podpořil jste poslanecký návrh, aby v českých obchodech bylo až 85 procent tuzemského zboží. Podpořil byste jej i před pandemií koronaviru, nebo to souvisí s ní?

Můžeme snižovat hnojení a pesticidy, ale snižujeme tak svoji konkurenceschopnost proti západním zemím, protože naše produkce by pak mohla být nižší a dražší. Je pak otázka, jak by se na trhu zboží uplatnilo.

TOMAN: Minimálně deset let říkám, že podíl českých potravin v obchodech by neměl klesnout pod dvě třetiny. Myslím tím potraviny, které v našich klimatických podmínkách dokážeme produkovat. Musí se v tom ale spojit několik věcí, jako je propagace potravin, zajištění výroby, osvěta spotřebitele a dostupnost potravin. Navrhneme také, aby šly příkladem státní instituce a přednostně nakupovaly do nemocnic, škol nebo školek od lokálních a regionálních výrobců.

LIDOVÉ NOVINY: Tím se ale zase dostáváme k cenám. Nemůže to vést ke zdražení?

TOMAN: Myslím, že to nepřinese zdražení, ale pestrost ve výběru, protože v každém regionu by si řetězce mohly nasmlouvat okolní farmáře. Přinese to i čerstvost, a především lepší dopad na životní prostředí. Nepřímo i dobrý dopad na krajinu, protože když se bude pěstovat ovoce nebo zelenina, nebudou všude monokultury. Ano, biopotraviny jsou dnes dražší, ale tohle bude znamenat širší sortiment, lidé si budou moci vybírat a výrobci mezi sebou budou soutěžit nejen co do kvality, ale i ceny.

LIDOVÉ NOVINY: A nemůže to odskákat zemědělec, kterého zpracovatel bude nutit do nižší ceny?

TOMAN: Zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu v parlamentu řekl, že by byli schopní a ochotní uzavírat tří- až pětileté kontrakty. Zemědělec by měl jistotu odbytu, dodávky by se upřesňovaly například před sklizní. Musíme pro to vytvořit zemědělcům prostředí. Nemůže se stát, že vypěstují česnek, cibuli nebo brambory a řetězec řekne, že to od něho nevezme.

LIDOVÉ NOVINY: Pomůže to tedy zemědělcům, nebo zpracovatelům? Někteří namítají, že to pomůže především velkým podnikům, jako je Agrofert.

Omezili jsme maximální výměru půdy, na které je možné pěstovat jen jednu plodinu, na 30 hektarů. Podporujeme zakládání biopásů, ošetřování travních porostů, ekologické zemědělství. Máme medonosný úhor, kdy zemědělec vyčlení z orné půdy kus na pěstování plodin v ekologickém zájmu. Od loňska máme dotace na mechanickou likvidaci plevele namísto chemie. Připravujeme opatření Agrolesnictví pro rozšíření stromů v krajině.

TOMAN: Nedívejme se na české zemědělství pouze přes jednu firmu. Většinu produkce zeleniny a ovoce dělají menší a střední firmy, takže to pomůže právě těm.

LIDOVÉ NOVINY: Koronavirus se podepsal i na kůrovcové kalamitě. Jak moc ji prohloubil?

TOMAN: Přímý dopad to mělo zpočátku, kdy byla zavedena restriktivní opatření, počet pracovníků klesl, zejména ze zahraničí. Fatální dopad to ale nemělo. Pomohlo nám, že jde o práce venku. Těžba probíhala postupně a Lesům ČR se podařilo pracovníky sehnat. Loni byla v lesích v celé ČR rekordní těžba kolem 30 milionů kubíků i rekordní export dřeva, asi 15 milionů. Letos to bude obdobné.

LIDOVÉ NOVINY: Nebyl problém ani s pracemi, na které je třeba mít kvalifikaci, jako je asanace dřeva?

TOMAN: Podařilo se to nahradit brigádníky, i díky tomu, že jsme rozvolnili některé předpisy. Poměrně velký zájem veřejnosti byl o výsadbu, za což bych chtěl lidem poděkovat. Pomohlo nám současné počasí, protože loni touhle dobou už vylétly dvě a půl generace kůrovce, někde i tři, letos by to mohly být dohromady snad jen dvě.

LIDOVÉ NOVINY: Říkal jste, že letošní rok by mohl být co do těžby podobný jako loni. Markantní zhoršování tedy nečekáte?

TOMAN: To nikdo neví, ale pokud bude počasí jako teď, může se stát, že kůrovce nebude tolik a nebude ani tak vysoká těžba. Kdyby to tak bylo, mohli by se lesníci soustředit na souše, které nyní mohou nechat ladem a soustředit se na stromy, u kterých je to třeba. I to se může do těžby promítnout.

Počet příspěvků: 2, poslední 3.7.2020 01:26 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.