Cenová kouzla s elektřinou kvůli fotovoltaice

Co stát vybere na dani ze solárních elektráren, zdanění bezplatných povolenek a z poplatků za zábor půdy, vrhne na snížení ceny elektřiny.

Povzbuzeni nálezem Ústavního soudu, který zrušil retroaktivní změny v systému stavebního spoření, začínají majitelé solárních elektráren po státu vymáhat peníze odvedené během prvních tří měsíců platnosti nové daně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Povzbuzeni nálezem Ústavního soudu, který zrušil retroaktivní změny v systému stavebního spoření, začínají majitelé solárních elektráren po státu vymáhat peníze odvedené během prvních tří měsíců platnosti nové daně. | foto: © ČTKČeská pozice
Povzbuzeni nálezem Ústavního soudu, který zrušil retroaktivní změny v systému stavebního spoření, začínají majitelé solárních elektráren po státu vymáhat peníze odvedené během prvních tří měsíců platnosti nové daně.

Na provoz obnovitelných zdrojů vláda v příštím roce opět plánuje vynaložit – stejně jako letos – 11,7 miliardy korun. Kdyby to neučinila, elektřina pro domácnosti by zejména kvůli fotovoltaice zdražila v průměru o jedenáct a pro velkoodběratele dokonce o patnáct procent.

Se zmíněnou vládní, téměř dvanáctimiliardovou dotací by elektřina pro domácnosti měla v meziročním srovnání zdražit pouze o 4,3 procenta. Podniky zaplatí navíc asi o 6,2 procenta. Vyplývá to z chystaného nařízení vlády, které připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Tomu dát, tomu vzít

Obrovský rozmach solárních elektráren nastal vloni. A v příštím roce si po státu a spotřebitelích vyžádá 22 miliard korun na nasmlouvané státní dotace na výrobu elektřiny. Celkové náklady na veškeré obnovitelné zdroje budou činit asi 32 miliard korun. Tak vysoké náklady stát není s to pokrýt ani nepopulárními opatřeními, kterými zákonodárci dodatečně zatížili výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Navzdory složitým vládním opatřením se cena za elektřinu neurčuje sečtením nákladů výrobců, ale prodejními cenami na energetických burzách, zejména německé

Přitom dodatečný 26procentní odvod z každé vyrobené kilowatthodiny velmi zatěžuje i mnohé menší výrobce, kteří si postavili těsný splátkový kalendář na státem tehdy zaručených výkupních cenách. Situaci se zdražením ceny elektřiny zásadně neřeší ani zvýšení poplatků za zábor půdy pod solárními panely, ba ani 32procentní zdanění bezplatně rozdělovaných emisních povolenek.

Vládní dotace na obnovitelné zdroje sníží poplatek za ně z předpokládaných 625 korun za megawatthodinu na 420 až 430 korun za megawatthodinu. Letos činil tento poplatek díky dotacím 370 korun za megawatthodinu. Rozhodnutí o dotacích na obnovitelné zdroje má vstoupit v platnost do konce října. Energetický regulační úřad pak do konce listopadu vydá rozhodnutí o cenách elektřiny na rok 2012.

Kdo a kde nám peče cenu

Navzdory složitým vládním opatřením se cena za elektřinu neurčuje sečtením nákladů výrobců, ale prodejními cenami na energetických burzách, zejména německé. Proto konečnou cenu elektřiny pro příští rok víc ovlivňuje zdražení silové elektřiny na trzích, které letos činí asi osm procent.

Navíc výpočet ztrát způsobených výrobou elektřiny v obnovitelných zdrojích v sobě skrývá velké nebezpečenství – zvětšování nedůvěry části veřejnosti k obnovitelným zdrojům. Přitom loňský kolaps s fotovoltaikou nelze přičítat jejímu rozvoji, který je neodvratný, protože využívá neomezený zdroj energie ve srovnání s těmi, u nichž lze dohlédnout zenitu. A navíc je rychlý. Systémy jsou tedy čím dál dokonalejší a solární články čím dál levnější, a proto se současníci nutně dožijí zlomu, kdy bude dražší energie z fosilních paliv.

Český kolaps solární energetiky způsobila neschopnost státu včas reagovat na prudké vzedmutí výstavby velkých solárních instalací s nadměrnou státní podporou, s nímž se v téže době s naprostou grácií vypořádali v Německu. U nás stačilo přijmout novelu zákona, v němž by se škrtlo omezujících pět procent meziročního snižování výkupní ceny. A připustit její razantní snížení třeba i v polovině roku.

Jenže ani mnohem krotčí návrh v roce 2009 neprošel parlamentem. V přípravě bylo mnoho projektů s nejasnými vlastníky a zřejmě je bylo třeba dokončit. Za to, jak to dopadlo, rozhodně nemůže rozvoj fotovoltaiky jako takové. Chtěl bych se dožít informace, kdo všechno ty solární veleparky vlastní. A komu v té kilowatthodině vlastně připlácíme.

Počet příspěvků: 3, poslední 2.11.2011 04:45 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.