Čeká nás vlna španělské chřipky?

Výnosy desetiletých státních dluhopisů Španělska se v uplynulém týdnu vyšplhaly k úrovni 5,5 procenta.

Evropská dluhová krize pokračuje. Její nejviditelnější příznaky se jen přesunuly z Peloponéského na Pyrenejský poloostrov. Čtvrtá největší ekonomika eurozóny, kde žije přes 45 milionů obyvatel, nezažívá právě nejlepší časy. Hospodářský boom Španělska, který vypukl po zavedení eura, se v posledních letech proměnil v těžké procitnutí. Pokles cen nemovitostí, ohrožený bankovní sektor a vysoká nezaměstnanost kolem 25 procent jsou nejviditelnějšími rysy. Fiskální úspory, které nová vláda hodlá uskutečnit, jsou navíc pro tamní občany obtížně stravitelné, což se projevilo i ve čtvrteční generální stávce.

Kromě toho neustále hrozí nebezpečí, že Španělsko definitivně ztratí důvěru finančních trhů a nezbude mu nic jiného, než požádat o finanční pomoc. V takovém případě by se během dvou let stalo již čtvrtou evropskou zemí, která tak musela učinit.

O tom, že tato varianta není nereálná, svědčí mimo jiné rostoucí výnosy desetiletých státních dluhopisů. V uplynulém týdnu se dostaly k úrovni 5,5 procenta a od začátku března se drží v rostoucím trendu. Na dluhopisový trh sice může mít pozitivní vliv rozšíření kapacit evropských záchranných fondů na 800 miliard eur, které bylo v pátek dohodnuto na zasedání ministrů financí eurozóny v Kodani, nelze na to však spoléhat. V případě pokračujícího nárůstu výnosů se tak nejpravděpodobnější variantou jeví další zapojení Evropské centrální banky do odkupu tamních státních dluhopisů.

Českého občana může těšit, že náš západní soused se s takovými problémy (zatím) nepotýká, a je naopak tahounem evropského hospodářství. To ostatně potvrdila i příznivá makrodata z tohoto týdne. Březnová míra nezaměstnanosti v Německu poklesla na 6,7 procenta, což je nejnižší úroveň od sjednocení země. Hodnota pečlivě sledovaného indikátoru německé ekonomiky – indexu Ifo – dokonce nepatrně vzrostla.

Koruna přerušila posilování

Posilování české měny bylo v uplynulém týdnu přerušeno. Vůči euru sice nejdříve posilovala a podařilo se jí návrat k hladině 24,55 koruny, to však bylo z její strany vše. Ve středu se karta obrátila a koruna zamířila k úrovni 24,80 Kč. Další oslabení české měny zhruba k hranici 25 korun nelze v příštím týdnu vyloučit. Vůči dolaru se ve středu koruna sice dostala na letošní maximum, avšak ve druhé polovině týdne se vrátila zpět nad hladinu 18,50 Kč.

Na domácí scéně poutalo pozornost čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky. Bankovní rada diskutovala především o problému inflace. Z proinflačních rizik byl zmíněn především růst cen pohonných hmot a potravin. Inflaci naopak brzdí silnější kurz koruny a slabé poptávkově inflační tlaky z domácí ekonomiky. Úrokové sazby tak byly podle předpokladů ponechány beze změny, přičemž šest členů rady hlasovalo pro zachování sazeb a jeden člen pro zvýšení o 0,25 procentního bodu. Hlavní úroková sazba je na rekordně nízké úrovni 0,75 procenta od května 2010.

Z ekonomických dat poutaly pozornost výsledky konjunkturálního průzkumu. Celková důvěra v domácí ekonomiku v březnu vzrostla jen marginálně ze 1,6 na 1,7 bodu. Celkový index táhnou dolů spotřebitelé, u nichž se prohloubily obavy ze zhoršení celkové i jejich vlastní ekonomické situace.

Počet příspěvků: 1, poslední 31.3.2012 12:56 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.