Byznys v Maďarsku? Konečně nějaké informace!

Vzkaz z Česko – maďarského obchodního fóra: Podnikatelé chtějí obchod bez předsudků, právní jistotu a lidi se sociální inteligencí.

Kdo chce uspět na maďarském trhu, musí navázat dlouhodobé osobní vztahy s dodavateli, udělat dobrý dojem, najít si k sobě rodilého mluvčího, příliš nespoléhat na e-maily a především: usilovat o morální kredit (ilustrační foto). foto: © ReutersČeská pozice

Kdo chce uspět na maďarském trhu, musí navázat dlouhodobé osobní vztahy s dodavateli, udělat dobrý dojem, najít si k sobě rodilého mluvčího, příliš nespoléhat na e-maily a především: usilovat o morální kredit (ilustrační foto).

V prostorách maďarské ambasády v Praze se v polovině června 2012 odehrálo první Česko – maďarské obchodní fórum. Pořadateli spolu s velvyslanectvím Maďarska byly dvě privátní společnosti, obě podnikající v daňovém a právním poradenství: za Maďarsko Instant Business Kft a za Českou republiku Schaffer & Partner. ČESKÁ POZICE, která byla mediálním partnerem fóra, přináší informace o jeho obsahu v následujícím článku.

„Byznys je umění, o to větší umění je to v dobách krize,“ zazněla jediná ingerence politika, chargé d‘affaires velvyslanectví Maďarska v Praze Istvána Buczkó, aby poté předal slovo lidem z praxe. V následujících třech hodinách se střídala témata právo, daně a případové studie.

Maďarské smluvní právo nečiní rozdíl mezi občanskoprávními a obchodními smlouvamiStejně jako v České republice tvoří i v Maďarsku 80 procent regulací legislativa Evropské unie a je jasné, že bez analýzy zbytku, bez znalosti prostředí a systému by se mohla investice stát hazardem. Podle Adama Illése ze společnosti Instant Business je třeba například vědět, že maďarské smluvní právo nečiní rozdíl mezi občanskoprávními a obchodními smlouvami, pro povolování byznysu platí stejné předpisy pro zahraniční i domácí subjekty s výjimkou oborů doprava, telekomunikace, finanční služby a reality. Maďarským právem se pak vždy řídí koupě a prodej nemovitostí. Poslední skutečnost je podstatná proto, že investice do maďarských realit byly opakovaně zmiňovány jako příležitost v souvislosti s tamější realitní krizí.

Rozdílné pojetí se zdá být u tří potenciálních událostí v historii podnikatelského subjektu dnešní doby: zápisu do obchodního rejstříku, platební neschopnosti a státní dotace. Podle Adama Illése je řízení před rejstříkovým soudem vedeno elektronicky a při splnění podmínek, uhrazení poplatku 6000 korun a vkladu 43 500 korun může být v Maďarsku firma typu s. r. o. registrována už za hodinu. Také v případě platební neschopnosti je návrh podáván elektronicky za poplatek tři procenta z výše pohledávky, platební rozkaz vydává notář do tří dnů a pokud dlužník nepodá odpor, má účinky pravomocného rozsudku.

Třetí případ takřka zautomatizovaného rozhodování přináší zástupce firmy Ravak László Vajányi, který již v zemi podniká: „V Maďarsku velmi dobře fungují dotace, mají pravidla, jsou proto plánovatelé a systém funguje téměř automaticky.“

Spolu s jednotnou sazbou daně 16 procent, hodinovou mzdou 7,6 eura (průměr EU je 24 eur) a novým zákoníkem práce platným od 1. července 2012, jenž uvolňuje trh práce, je pro podnikatele přitažlivým také tento způsob rozhodování.

Nakonec rozhoduje – morálka

Podobně jako Česká republika je i Maďarsko ekonomika závislá na vývozu. Podle Domonkose Laknera z Maďarské obchodní a investiční kanceláře si každý investor nejprve otevře mapu. V případě Maďarska zjistí „excelentní přístup na trhy“, dostupnost každého města systémem dálnic a dopravní síť, do které patří vodní cesta Dunaj. Fakt, že největším investorem v Maďarsku je Německo (například Audi investovala čtyři miliardy eur, Mercedes 850 milionů eur), nepřekvapí. Na druhém místě je Nizozemsko. V tomto případě nejde o květiny nebo rajská jablka, ale o zámořské investice z Jižní a Severní Ameriky nebo Číny přes prostředníka v Nizozemsku.

Číňany označuje Lakner za „tvrdé strategické investory, se kterými se Maďaři seznamují, přičemž doufají ve více čínského kapitálu“. Co podle Laknera láká investory do Maďarska? „Náš daňový a právní systém, systém státních dotací, kvalifikovaná pracovní síla a kultura,“ říká. „Měkké faktory nakonec často rozhodují, protože investor tam bude jeden dva roky žít. A Budapešť je skvělé místo,“ dodává.

Dovozce potravin a nápojů Petr Lapšanský, který strávil 140 dní ježděním po Maďarsku a hledáním zajímavých produktů, upřesňuje: „Maďarsko má vyspělé školství, Maďaři jsou kritičtější i důkladnější. Díky spjatosti s půdou vykazují mnohem vyšší houževnatost a cílevědomost než lidé v České republice. Důrazně říkám: Opusťme předsudky! Gastronomie je na neskutečně vyšší úrovni než v ČR. V Maďarsku se pracuje,“ argumentuje muž, kterému vadí, že maďarská husí játra vynikající kvality jsou vyvážena do Francie, tam jsou přebalena a jako francouzská jsou dovezena do ČR.

Kdo chce na maďarský trh, musí navázat dlouhodobé osobní vztahy s dodavateli, udělat dobrý dojem, najít si k sobě rodilého mluvčího, vytvářet gastronomické události, příliš nespoléhat na e-maily a především: usilovat o morální kredit. V pragmatickém světě obchodu je prohlášení o morálce neobvyklé, přesto za něj účastníci Česko-maďarského fóra později děkují.

Expanze do Maďarska

Expanze do Maďarska je název případové studie zástupce příbramské rodinné firmy Ravak, dnes významného středoevropského výrobce koupelen. Do Maďarska se firma rozhodla expandovat v roce 1999 v souvislosti s tamějším realitním boomem. Důvody shrnuje zástupce firmy László Vajányi: blízkost trhu, úroveň kupní síly, pasivita konkurence. Firma začala cenovým průzkumem a zjistila, že v Maďarsku jsou ceny až o 15 procent nižší. „Realizovat investici vyšlo o 16 procent níže, než by to stálo v České republice,“ vykládá Vajányi, když zdůrazňuje důležitost cenového průzkumu.

Mimořádnou pozornost věnuje managementu a náboru lidí. Opět podtrhuje osobní kontakt. A jaké jsou plány firmy v krizi stavebnictví, doprovázenou v Maďarsku prasklou realitní bublinou? Zatímco v roce 2003 bylo v Maďarsku vydáno 59 tisíc stavebních povolení, v roce 2011 jich bylo pouze 12 tisíc. Firma Ravak vidí příležitost jinde: „Nyní počítáme s rekonstrukcemi,“ vysvětluje Vajányi.

Poté navazuje na přednášku o daních a upozorňuje: „V Maďarsku existuje dalších 50 druhů daní. Významné je například rozhodnutí o umístění sídla, protože takzvaná průmyslová daň se liší obec od obce, rozhodují o ní místní samosprávy.“ Pak dává doporučení fakturovat v českých korunách vzhledem k výkyvům eura. Za rozhodující označuje i výběr právní a účetní firmy. Ravak si pro tyto služby vybral spolupořadatele akce, společnost Schaffer & Partner.

„Ve spolupráci s našimi maďarskými kolegy můžeme klientům nabídnout nejen prvotřídní právní a daňový servis, ale i vyhledání vhodných obchodních partnerů, což nepochybně výrazně usnadňuje expanzi na maďarský trh,“ říká k tomu Aleš Eppinger, partner advokátní kanceláře Schaffer & Partner Legal a hlavní organizátor obchodního fóra.

Pro úplnost na závěr pokládáme otázku jednomu z účastníků, řediteli logistické společnosti Kalmanu Barthovi: Jaký pro vás měly dnešní informace význam? Toto je odpověď: „Obrovský. Zajímám se o Maďarsko dva roky a stále nic. A najednou informace. Takže říkám: Konečně!“