Bývalého šéfa protikorupční policie Martince prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů

Policejní důstojník čelí dle informací ČESKÉ POZICE podezření z úniku informací, údajně požádal o uvolnění ze služebního poměru.

Bývalý ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bývalý ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec. | foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice
Bývalý ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec.

Okolo bývalého ředitele protikorupční policie je živo. Po konfliktu s vrchní pražskou žalobkyní Lenkou Bradáčovou z letošního dubna kvůli údajné výrobě „kompra“ na její osobu se případem zabýval odbor vnitřní kontroly policejního prezidia, jenž konstatoval, že Martinec postupoval nestandardně, avšak trestný čin nespáchal. Od minulého týdne se však o policejného důstojníka zajímá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která odhaluje trestnou činností příslušníků bezpečnostních sborů.

Dle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE měl údajně Martinec u sebe informace, které se týkaly právě jeho šetření, a ty dále distribuoval. Policisté na tuto skutečnost před dvěma týdny přišli a upozornili GIBS. Mluvčí inspektorů Radka Sandorová nechtěla sice konkretizovat, z jakého trestného činu je exředitel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) podezírán ani kdo GIBS podnět předal, nicméně potvrdila, že se Martincem její kolegové zabývají. K případu ČESKÉ POZICI řekla: „Podnět, který se vztahuje k osobě pana bývalého ředitele ÚOKFK Tomáše Martince, máme. Zjišťují se okolnosti a prověřujeme to.“

Skutečnost, že je Martinec prověřován v dosud nezveřejněné záležitosti GIBS, potvrdila i Ivana Ježková z oddělení komunikace a PR policejního prezidia. K detailům šetření se však nechtěla vyjádřit. Dle informací ČESKÉ POZICE byly u Martince zajištěny materiály, které se týkaly šetření odboru vnitřní kontroly policejního prezidia. Požádali jsme o vyjádření Martince, na zaslané otázky však nereagoval.

Nový průšvih

Šetření GIBS přichází v době, kdy ještě není s Martincem skončené kázeňské řízení, jež bylo zahájeno na základě jeho pochybení právě ve věci Bradáčové. Policejní prezident Martin Červíček v květnu uvedl, že Martinec jednal nestandardně, když se letos v březnu sešel s vrchní pražskou žalobkyní a oznámil jí, že se protikorupční policie chystá zahájit úkony trestního řízení proti jejímu manželovi v kauze předražených IT nákupů na ministerstvu práce a sociálních věcí. Proti výsledkům šetření se nicméně Martinec, který od počátku tvrdí, že proti Bradáčové žádné „kompro“ nepřipravoval, odvolal a kázeňské řízení s ním dosud neskončilo.

Bradáčová si stěžovala i na nestandardní postupy Martincových podřízených, a to v desítkách trestních kauz včetně případu solárního byznysu společnosti Amun.Re. Odbor vnitřní kontroly se proto zabýval i možným pochybením protikorupčních detektivů za Martincovy éry. „Prověrky jsou ukončeny, ale závěry nebyly dosud projednány na úrovni vedení Policejního prezidia ČR a příslušného státního zastupitelství. Do doby projednání se tedy jedná o neveřejný materiál,“ napsala ČESKÉ POZICI policejní mluvčí Ježková.

ČESKÁ POZICE se věnovala okolnostem odchodu Tomáše Martince z vedení protikorupční police v těchto článcích:

Rychlý odchod

Exředitel Martinec v současnosti pracuje na policejním prezidiu coby zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Na toto místo byl přesunut v polovině května poté, co oznámil rezignaci na funkci ředitele ÚOKFK v důsledku sporu s Bradáčovou. Jak zjistila ČESKÁ POZICE, Martinec si v minulých týdnech podal žádost o propuštění ze služebního poměru a nyní je v pracovní neschopnosti.

Dle našeho důvěryhodného zdroje z ministerstva vnitra, který se specializuje na zákony týkající se služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, může jít o taktický krok. Pokud totiž nebude kázeňské odvolací řízení Martince uzavřeno před jeho odchodem, musí šetření skončit. To by však znamenalo, že Martincovi zůstane nárok na výhody spojené s odchodem do civilu. Ježková z policejního prezidia k tomu uvedla: „Zákonná výpovědní lhůta je dva měsíce. Pokud není v této době kázeňské řízení pravomocně ukončeno, je zastaveno. Služební funkcionář nemusí žádosti o okamžité propuštění ze služebního poměru vyhovět. Pokud se tak stane, začíná běžet zákonná lhůta dvou měsíců.“