Budeme moci chodit dříve do penze bez sankcí?

Tripartita se dohodla na zavedení takzvaných předdůchodů, které si však budou lidé vyplácet z vlastních peněz a z příspěvku zaměstnavatele.

Na první pohled to vypadá zajímavě: odejít do penze až o pět let dříve, než je zákonem stanovený věkový limit, a současně nebýt později škodný na výměře řádného důchodu. Řeč je o takzvaném předdůchodu, na jehož zavedení se ve čtvrtek 23. února shodla tripartita – zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Odejít do penze předčasně sice lze již nyní, ale v takovém případě mají lidé důchod vypočítaný z menší procentní výměry, a tudíž nižší, než kdyby se nechali penzionovat v řádném termínu. Taková „sankce“ nebude u předdůchodů uplatňovaná.

O zavedení předdůchodů se začalo hovořit v souvislosti s rostoucím věkem pro odchod do penze. Jako podpůrný argument zaznívalo, že některé profese nebude možné ve vyšších letech kvůli opotřebení organismu vykonávat. Nynější návrh vlády však počítá s tím, že by možnost odejít dříve na odpočinek měli mít všichni zaměstnanci – bez ohledu na vykonávanou práci. Pokud by se totiž podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka stanovil jen omezený okruh profesí, pro které bude předdůchod povolen, vystavila by se vláda nikdy nekončícímu lobbingu dalších skupin pracovníků.

Novinka jen zdánlivá

To však není jediné úskalí, které s touto „novinkou“ souvisí. Na první pohled výhodný systém pro prací znavené a opotřebované zaměstnance spočívá v tom, že předdůchod se jim bude vyplácet z jejich vlastních peněz. Ty by si měli našetřit dílem sami a dílem by jim měl přispět zaměstnavatel, který si tyto náklady bude moci až do výše 30 tisíc korun ročně (podle aktuálního návrhu) odečítat z daní. Výše příspěvků bude záležitostí kolektivního vyjednávání mezi odbory a firmami.

Minimální výše předdůchodu by se měla pohybovat na úrovni 30 procent průměrné mzdy – zhruba osm tisíc korunMinimální výše předdůchodu by se měla pohybovat na úrovni 30 procent průměrné mzdy – zhruba osm tisíc korun. Vezmeme-li období pěti let, musel by mít člověk odhadem naspořeno téměř půl milionu korun. Ty by mu pak scházely jako přilepšení k řádnému důchodu v pozdějším věku. Navíc se počítá s tím, že k vyplácení předdůchodů se využije doplňkové penzijní spoření, tedy transformované současné penzijní připojištění. To sice využívá víc než 4,5 milionu Čechů, ale průměrná výše dosud našetřených peněz činí jen něco málo přes 50 tisíc korun.

Představitelé nynějších penzijních fondů také upozorňují, že předdůchody vlastně žádnou novinku nepředstavují. Obdobná možnost využít naspořené peníze z penzijního připojištění totiž existuje již nyní a zaměstnanec si může tyto prostředky vybrat v 60 letech.

Pro koho tedy bude nový systém výhodný? Ministerstvo financí tvrdí, že z hlediska rozpočtu půjde o neutrální opatření. Stát bude pouze za lidi, kteří se rozhodnou pro předdůchod, hradit zdravotní pojištění. Nebude jim však muset vyplácet předčasný důchod, čímž ušetří. Zvýšené náklady proto ponesou především firmy, z jejichž výdělků se budou úspory zaměstnanců tvořit. Částečně škodní budou pochopitelně i sami zaměstnanci, protože tím přijdou o peníze, jež by se jim mohly hodit v pozdějším věku. Rozhodnutí ale bude na nich, do předdůchodu je nikdo nutit nebude.