Bude v Českém Krumlově točna, nebo obnovený park? Možná oboje.

Oblíbená letní divadelní atrakce, Otáčivé hlediště v Českém Krumlově, by mohla dostat novou podobu. Pokud bude souhlasit UNESCO.

Současné Otáčivé hlediště v Českém Krumlově má jisté maximálně tři sezóny. Podle rozhodnutí světového výboru UNESCO by nejpozději v září 2015 měla být současná konstrukce odstraněna a park před letohrádkem Bellarie obnoven. Pokud se to nestane, hrozí, že Český Krumlov přijde o status světové památky.

Odstranění hlediště, které bylo v parku instalováno poprvé před více než 50 lety a je populární nejen v Česku, ale i v blízkém zahraničí, se městu Český Krumlov vůbec nezamlouvá. Nelíbí se ani budějovické radnici, která je vlastníkem točny. A brání se i Jihočeské divadlo, jehož soubor v českokrumlovském parku celé léto hraje a příjmy z Otáčivého hlediště významně vylepšují jeho rozpočet. Petici za zachování točny na dnešním místě podepsaly tisíce lidí.

Ve čtvrtek 10. ledna se o budoucnosti točny opět jednalo na ministerstvu kultury. Všichni zainteresovaní – zástupci ministerstva, Národního památkového ústavu, starostové obou měst a ředitel divadla – nakonec odsouhlasili řešení, které prý umožňuje zachovat točnu na stejném místě a zároveň obnovit park.

Jak naplnit ambiciózní plán

Současná konstrukce z roku 1994 bude odstraněna a nové hlediště má být „skládací“ . Vždy v červnu, před začátkem letní divadelní sezóny, by se nainstalovalo a na začátku září opět složilo a odvezlo. Park a pohled na letohrádek by tedy byl po většinu roku zachován. Součástí změn má být i  přestěhování zázemí Jihočeského divadla – šatny, kostýmy, kulisy – z Bellarie mimo zámecký park. S takovým návrhem pojede na červnové zasedání UNESCO český zástupce UNESCO Michal Beneš, který na ministerstvu kultury spolupráci s mezinárodní organizací garantuje.

Otáčivé hlediště navržené věhlasným tvůrcem by mohlo krásu parku i podtrhnout a zvýšit atraktivitu zámeckého areálu

ČESKÁ POZICE se zeptala ředitele Jihočeského divadla, senátora (Starostové) a budějovického radního pro kulturu Jiřího Šestáka, zda existují i představy, jak ambiciózní plán, bude-li s ním UNESCO souhlasit, naplnit prakticky. „Město České Budějovice vypíše architektonickou soutěž na kompletní řešení nové točny. Podmínkou bude částečná nebo úplná demontovatelnost hlediště. Chceme oslovit architekty světových jmen, protože úkol i prostor jsou opravdu výjimečné,“ uvedl Šesták.

A dodal, že otáčivé hlediště navržené věhlasným tvůrcem by nakonec mohlo krásu parku i podtrhnout a zvýšit atraktivitu zámeckého areálu. Doufá, že UNESCO řešení přijme, protože precedenty podobných divadelních konstrukcí v památkových areálech existují. Jako příklad uvedl letní scénu ve Versailles pro sedm tisíc diváků.

V minulém roce již měly České Budějovice v rozpočtu vyčleněny na vypsání architektonické soutěže tři miliony korun. V tom letošním je budou muset teprve najít. A kdo realizaci stavby zaplatí? „Tuto otázku jsme zatím neřešili,“ odpověděl Šesták.

Pátá verze

Pokud se podaří nové otáčivé hlediště prosadit a postavit, bude to už jeho pátá verze. Tu vůbec první navrhl a postavil v roce 1958 český architekt a scénograf Joan Brehms. Byla dřevěná, měla kapacitu 60 diváků a poháněná byla lidskou silou. O rok později byla postavena větší s kapacitou 400 míst. Už v létě 1960 se ale začala otáčet opět nová, tentokrát do země zapuštěná konstrukce poháněná elektromotorem s kapacitou 550 diváků.

Má smysl parku za každou cenu vracet nějakou teoreticky původní podobu, když ji dávno ztratil?

Ta sloužila až do roku 1994, kdy byla zprovozněna současná točna, ze které může sledovat představení 644 lidí. Tato poslední je ovšem bezkonkurenčně ze všech nejošklivější. Nejen proto, jak vypadá, ale i svou mohutností působí vedle budovy letohrádku velmi rušivě. Nejspíš nikomu nebude líto, že ji nahradí elegantnější hlediště. Ale zrušit úplně možnost letních představení výměnou za obnovu zahrady by byla do nebe volající hloupost.

Má smysl parku za každou cenu vracet nějakou teoreticky původní podobu, když ji dávno ztratil? Nakonec i ona divadelní tradice by už mohla podléhat jakési ochraně – 55 let není úplně krátká doba. Člověku jen vrtá hlavou, jak se zařídí, aby na místě odmontované točny těch osm měsíců něco rostlo. To už však je starost architektů. Pokud ovšem UNESCO na skládací hlediště přikývne.