Bude se příčit dobrým mravům, nevydá-li sněmovna Víta Bártu policii?

Premiér Petr Nečas požádal nepřímo poslance ODS, aby nepodpořili policejní žádost o zbavení imunity předsedy poslaneckého klubu VV.

Podle premiéra Petra Nečase je kauza předsedy poslaneckého klubu Věcí veřejných Víta Bárty politická. Navíc by dle něho bylo nebezpečným precedentem dovolit, aby do dění uvnitř politických stran zasahovala policie. foto: ©ČTKČeská pozice

Podle premiéra Petra Nečase je kauza předsedy poslaneckého klubu Věcí veřejných Víta Bárty politická. Navíc by dle něho bylo nebezpečným precedentem dovolit, aby do dění uvnitř politických stran zasahovala policie.

Část poslaneckého klubu ODS zvažuje, že nepodpoří policejní žádost o zbavení imunity Víta Bárty, předsedy poslaneckého klubu Věcí veřejných (VV). Poslance ODS o to měl nepřímo požádat šéf jejich strany a premiér Petr Nečas. „Řekl, že podle jeho názoru jde o politickou kauzu a že by byl nebezpečný precedens dovolit, aby do dění uvnitř politických stran zasahovala policie,“ prozradil deníku Hospodářské noviny (HN) pod rouškou anonymity jeden z členů grémia ODS a potvrdily jim to další dva zdroje z téže strany.

Nečas reagoval kličkou. Vzkázal dotyčnému listu, že „o záležitosti pana Bárty se teprve bude na poslaneckém klubu ODS jednat“. Žádné dementi, které by určitě následovalo, kdyby HN uveřejnily báchorku.

Politická kauza

O politickou kauzu v Bártově případě nicméně jde. Policie ho chce stíhat kvůli podezření z uplácení jeho bývalých stranických kolegů Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky, jejichž loajalitu si měl zajišťovat statisícovými obnosy. O Bártovo, ale i Škárkovo vydání požádala policie Poslaneckou sněmovnu v červnu.

Zatímco Škárka o vydání sám požádal, Bárta se mu brání. A s výjimkou TOP 09, jejíž klub už oznámil, že bude hlasovat pro jeho vydání, si shání podporu poslanců ODS, ČSSD a jedná i s komunisty. Má proč. Hraje totiž o svou politickou budoucnost. Nedávno se přitom nechal zvolit předsedou poslaneckého klubu VV, aby měl legitimaci pro účast na zasedáních K9 a jiných koaličních grémií.

Pro četné občany-voliče má Bártova kauza i významnou morálně etickou stránku

Bárta by měl rád vše pod kontrolou ve vládní koalici i ve vlastní „straně“, jejímž je vládcem, byť formálním předsedou je Radek John. Těžko si však představit, že by mohl zůstat předsedou poslaneckého klubu VV a být Nečasovi a Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) přijatelným partnerem, kdyby ho sněmovna vydala k trestnímu stíhání. Nejspíš by vzápětí padla vláda, anžto „véčka“ by z ní Bárta stáhl už jen kvůli osobní satisfakci. Chce-li tedy Nečas dovládnout se svým křehkým kabinetem až do roku 2014, musí se Bártovu vydání snažit zabránit. Pragmatické, leč páchne to!

Skutek utek’

Pro četné občany-voliče má totiž Bártova kauza i významnou morálně etickou stránku. Například si vzpomenou, že Bárta ve volebním programu VV sliboval omezit poslaneckou a senátorskou imunitu jen na projevy zákonodárců v Parlamentu. Skutek utek’ a Bárta má být nyní stíhán nikoli kvůli projevům, nýbrž úplatkům, jimž říká přátelské půjčky. Třeba má pravdu a Kočí a Škárka ho podrazili. O tom však může rozhodnout jen soud, pakliže by až k němu případné Bártovo trestní stíhání přes státní zastupitelství dospělo.

Když Bárta na jaře rezignoval na funkci ministra dopravy, jsa v podezření, že donedávna jeho bezpečnostní agentura ABL „šmírovala“ kdekoho a že VV jí měly dohazovat státní zakázky, projevil úmysl všechny pochybnosti vyvrátit a očistit se. Teď by k tomu měl příležitost, kdyby požádal sněmovnu, aby ho vydala policii ke stíhání a nechal o sobě rozhodnout soud. Ještě na to má čas! Mandátový a imunitní výbor se sejde 25. srpna a na základě znalosti policejního spisu vydá sněmovně nezávazné doporučení, jež pak bude o Bártově vydání hlasovat na přelomu srpna a září.

Pokud si však Bárta sežene ve sněmovně pro sebe podporu a bude-li mu v tom dokonce nápomocen premiér Nečas, načež vydán nebude, jeho stíhání ve věci úplatků bude navždy vyloučeno. Tak to je v Ústavě, neboť koaliční většina prosadila ve sněmovně loni v prosinci zamítnutí návrhu na omezení imunity jen na dobu výkonu mandátu.

Poslanecká kolegialita

Máme-li brát za bernou minci usnesení TOP 09 a prohlášení prvního místopředsedy ČSSD Michala Haška, poslanci těchto dvou stran budou hlasovat pro Bártovo vydání. Jejich teoretický součet je devadesát sedm. Připočteme-li hlasy Škárky a Kočí, jsme na devětadevadesáti. Při stoprocentní účasti na schůzi sněmovny začínající koncem srpna, což je však iluze, by k Bártovu vydání chyběly dva hlasy. Ty by hravě dodala část klubu ODS v čele s Petrem Tluchořem, jenž má na „véčka“ a Bártu „pifku“ a se svými věrnými činívá pravý opak toho, oč usiluje Petr Nečas, který ho „sundal“ z funkce šéfa poslanců ODS.

Z usnesení TOP 09 a prohlášení prvního místopředsedy ČSSD Michala Haška vyplývá, že poslanci těchto dvou stran budou hlasovat pro Bártovo vydání

Všechny tyto počty jsou však suchou teorií, zatímco „zelený je strom života“! Ve sněmovně totiž funguje i taková kolegialita, že jednou nevydám já tebe a příště ty mě, budu-li to potřebovat. A také v ní rezonují obavy, že by do dění v politických stranách mohla začít zasahovat policie, kdyby se jí to vydáním Bárty precedenčně dovolilo. Kdo ví, nač by narazila a co by se dostalo na světlo boží?

Ti, kdo s Bártovým vydáním váhají, přispěchali se sofistikovaným argumentem. Například právní expert ODS, poslanec Marek Benda, dumá: „Nevím, zda to, když měl Jaroslav Škárka za peníze zrušit buňku Věcí veřejných v Plzni, je věc obecného zájmu.“ To je však podmínka, aby Bártovy obálky s penězi mohly být kvalifikovány jako úplatek. Co je a není obecný zájem však jednoznačné není a do budoucna to asi bude muset upřesnit Ústavní soud.

Neplatné právní úkony

Troufale ho předběhněme následující úvahou. Článek 5 Ústavy praví, že „politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku politických stran respektujících demokratické principy“. A Listina práv, jež je součástí ústavního pořádku, v článku 20 občanům zaručuje právo zakládat politické strany a hnutí a sdružovat se v nich. Není však tomu tak, že politické strany patří občanům a je nejen jejich věcí, ale i v zájmu obecném, aby fungovaly na základě demokratických principů?

Přenesme se teď do Parlamentu v ruce se Slovníkem českého práva. Ten praví, že právní úkony jsou neplatné, příčí-li se dobrým mravům. Inu jakpak se to asi má s právními úkony poslanců strany, pokud v ní k „dobrým mravům“ náleží loajalita kupovaná naditými obálkami, a nikoli vzešlá z demokratických mechanismů?