Brusel rozhodl: Nejvýkonnější superlaser světa ELI vznikne v Česku

Unijní výzkumný projekt Extreme Light Infrastructure (ELI) vyroste v Česku. Poznatky z optiky a fotoniky mají pomoci i hi-tech průmyslu.

Superlaser ELI by měl navázat na práci českých fyziků v projektu PALS. foto: © Fyzikální ústav AV ČRČeská pozice

Superlaser ELI by měl navázat na práci českých fyziků v projektu PALS.

Podle dvou důvěryhodných zdrojů ČESKÉ POZICE Evropská komise již rozhodla o zbudování nejvýkonnějšího laseru světa Extreme Light Infrastructure (ELI) za 6,7 miliardy korun, který by měl po roce 2015 psát nové kapitoly evropské vědy. Rozhodnutí o přidělení dotace do Česka by mělo přijít do jednoho dne. „Ano, bude to zřejmě již do pátku,“ řekl ČESKÉ POZICI zdroj z Evropské komise, který si nepřál být jmenován. Schválení ELI vázlo dlouhé měsíce v Bruselu na odboru DG Competition kvůli údajné nepovolené veřejné podpoře. Před dvěma měsíci však byl projekt „odblokován“ a přiklepnutí se stalo formalitou.

ELI je vlajkovou lodí nových výzkumných projektů v Česku.Superlaser, o jehož centrálu usilovalo pět států, by měl vyrůst v Dolních Břežanech u Prahy. Po bruselském schválení má následovat rozhodnutí českého ministerstva školství o financování projektu ELI Beamlines, jenž je placen z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).

„ELI je vlajkovou lodí tohoto operačního programu a má nebývalý význam nejen pro oblast vědy, ale pro celou ČR. Je jediným projektem celoevropského významu ze zhruba čtyřiceti nejvýznamnějších výzkumných center v Evropě (ESFRI), který bude na našem území. Pro Česko jde o historickou příležitost, kdy první velká výzkumná infrastruktura EU zamíří do nové členské země,“ říká ředitel OP VaVpI Jan Kříž.

Kromě základního výzkumu by ELI mělo přispět i k rozvoji hi-tech průmyslu v ČR.ELI má po roce 2015 přinášet zásadní poznatky pro fyziku, optiku, fotoniku či nanovědy. Kromě nejzákladnějšího výzkumu by mělo nabízet i prostor pro aplikace a spolupráci s hi-tech průmyslem.

Rýsují se i šance pro medicínu (léčba a diagnostika rakoviny), molekulární chemii či farmacii. První laser takzvané exawattové třídy ELI mít stokrát větší výkon než dosavadní nejsilnější lasery a umožní v záblescích „osvětlit“ tajemství hmoty.

„Nesporně dojde ke skokovému posílení a rozvoji laserové fyziky, materiálového výzkumu, molekulární biologie nebo lékařské diagnostiky,“ dodává profesor Vlastimil Růžička, exnáměstek MŠMT, jenž je od 1. listopadu náměstkem ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR odpovědným za projekty ELI a navazujícího centra HiLASE a vládním zmocněncem pro zbudování laseru v Česku.

Celé konsorcium přípravné fáze projektu ELI tvoří čtyřicet vědeckých institucí ze třinácti evropských zemí, tři pilíře (výzkumné segmenty) komplexu budou zbudovány v signatářských zemích konsorcia ELI Delivery, a to v ČR, Maďarsku a Rumunsku.

Získání výjimečné výzkumné centrály do Českání nebylo snadné a vyžadovalo velký diplomatický i vědecký lobbing –  o ELI měla mimořádný zájem Francie; umístění laseru v novém centru za Paříží bylo dle informací ČESKÉ POZICE i jedním z přání francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Tři pilíře superlaseru

  • Česko (ELI Beamlines Facility): vývoj nové generace sekundárních zdrojů pro výzkum a mezioborové aplikace ve fyzice, medicíně, biologii a materiálových vědách.
  • Maďarsko (Attoseconds Facility): fyzika ultrakrátkých optických pulsů v řádu attosekund (triliontin sekundy).
  • Rumunsko (Photonuclear Facility): specializace na fotonukleární fyziku.

Lasery a fotonika jsou klíčovými obory 21. století.O vědecké připravenosti Čechů nelze pochybovat. Již více než deset let funguje v Praze jeden z nejvýkonnějších laserových systémů v Evropě (PALS), který od roku 2003 v rámci sítě Laserlab-Europe nabízí stejný druh služeb, jaký bude obstarávat i ELI. „PALS byl navíc díky svým specifikacím i vynikajícímu managementu výjimečně úspěšný v lákání uživatelů ze všech částí Evropy. Krok k ELI je sice obrovský, ale pro vědce zvládnutelný. A Češi v tom nebudou sami,“ sdělil reportétovi ČESKÉ POZICE Wolfgang Sandner, koordinátor sítě laserových center Laserlab Europe a ředitel berlínského Max Born Institutu, který se zabývá nelineární optikou a spektroskopií.

Dle Sandnera jsou právě lasery a fotonika klíčovými technologiemi. Jsou nenahraditelné ve vědě, průmyslu, komunikacích, biologii i medicíně, protože zasahují do výzev 21. století, jako jsou zdraví, klimatické změny nebo obnovitelné energie.

Počet příspěvků: 2, poslední 8.4.2011 05:08 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.