Brusel představil plán pomoci koronavirem zasaženým ekonomikám

Do fondu na oživení ekonomiky, jenž má pomoci nejpostiženějším, především unijnímu jihu, chce bruselská exekutiva nalít 750 miliard eur (více než 20 bilionů korun) – 500 miliard mají představovat nevratné granty, zbytek by státy mohly využít jako půjčky. Evropská komise si půjčí na finančních trzích proti zárukám z unijního rozpočtu.

Ursula von der Leyenová hovořila o tom, co by jako šéfka EK do budoucna chtěla... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ursula von der Leyenová hovořila o tom, co by jako šéfka EK do budoucna chtěla... | foto: AP Photo/Jean-Francois Badias
Ursula von der Leyenová hovořila o tom, co by jako šéfka EK do budoucna chtěla...

Nejobjemnější rozpočet v historii evropské integrace má zachránit pandemií poničenou sedmadvacítku. Jenže obnova Evropy bude na dluh. Evropská komise (EK) si totiž půjčí na finančních trzích proti zárukám z unijního rozpočtu, což ponese i větší odvody členů do bruselské pokladny. A to není řadě z nich po chuti, Česko nevyjímaje. Do fondu na oživení ekonomiky, který má pomoci nejpostiženějším, především unijnímu jihu, chce bruselská exekutiva nalít 750 miliard eur (více než 20 bilionů korun). Na 500 miliard z toho mají představovat nevratné granty, zbytek by státy mohly využít jako půjčky.

„Poprvé v historii EU navrhuje Evropská komise, aby se členské státy zadlužily na další generace,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Částka 750 miliard eur, o kterou EK navrhuje rozpočet navýšit, je dle něho obrovská, dosahuje téměř tří čtvrtin celého současného sedmiletého rozpočtu. „Nevíme přesně, jaký bude splátkový kalendář, jen že tuto sumu všechny členské státy budou splácet 30 let po roce 2027. Celkový objem rozpočtu navržený komisí je podle mého názoru příliš velký,“ dodal s tím, že bude usilovat o dosavadní podíl toku financí do slabších ekonomik a bojovat za přísun eur na kohezi.

Opustit předsudky

Podle předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové je třeba opustit předsudky, překonat odpor a pokročit kupředu, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání Evropská unie dlouhodobě usiluje. „Jsou to společné investice do naší budoucnosti,“ zdůraznila, když v Bruselu seznamovala europarlament se svým ambiciózním návrhem. Ten se může změnit v realitu, jen pokud jej jednomyslně schválí čelní představitelé členských států. Utkat by se měli na summitu 19. června. Očekávají se tvrdá vyjednávání. Předseda Evropské rady Charles Michel by chtěl dohodu do prázdnin.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je třeba opustit předsudky, překonat odpor a pokročit kupředu, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání Evropská unie dlouhodobě usiluje

Zelenou musí dát návrhu i europarlament, přičemž signalizoval pozitivní naladění. EU kromě tlaku na vzkříšení z pandemie tlačí i čas – nový sedmiletý rozpočet má platit už od 1. ledna 2021. Evropská komise počítá s částkou 1,13 bilionu eur, což zhruba odpovídá návrhu, který v únoru neprošel. Počítá se, že jej nově „nakrmí“ i příjmy z ekologických a digitálních daní. Členské státy si dle EK budou moci vybrat, zda budou do společné kasy posílat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, sumy ze zvažované digitální daně, či z dalších poplatků.

„Žádné dodatečné nové příjmy evropského rozpočtu neexistují, všechny prostředky v něm jsou peníze členských států. I ty, které si EK navíc půjčí, musejí členské státy vrátit buď přímo, nebo o ně budou sníženy příjmy členských států z příštího víceletého finančního rámce,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Sám navrhuje, aby si EU na obnovu ekonomiky vypůjčila jen tolik, kolik bude třeba na zalátání díry, již způsobí recese vyvolaná pandemií.

I podle europoslance a ekonoma Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou otazníky kolem modelu splácení dluhu nejslabším místem předloženého návrhu. Dle něho to však není důvod pro jeho smetení ze stolu. „Doufám, že naše země tento plán podpoří. Je pro nás důležité, aby se evropská ekonomika postavila na nohy. Stojíme na vývozu,“ uvedl a podtrhl, že návrh nadále počítá s premiérem prosazovanou kohezí a zohledňuje hodnoty solidarity a spolupráce.

Rezervovaný postoj „šetrné čtyřky“

Rezervovaně se k navrženému zadlužování staví zejména státy „šetrné čtyřky“, tedy Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, jež volají po rozdělování krizových fondů výhradně půjčkami. I proto jako kompromis vůči nim EK ponechala v návrhu slevy z plateb, z nichž v minulosti profitovala zejména tato skupina čistých plátců a o jejichž zrušení v únoru usilovala většina ostatních zemí.

Rezervovaně se k navrženému zadlužování staví zejména státy „šetrné čtyřky“, tedy Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, jež volají po rozdělování krizových fondů výhradně půjčkami

Naopak po chuti bude předložený návrh Itálii a Španělsku, zemím nejpostiženějším pandemií covid-19, které mají z fondu obnovy těžit nejvíc – připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci. Fond má být jednorázový, půjčky a granty se rozdělí jen v rozpočtovém období 2021 až 2027, po splacení závazků věřitelům zanikne.

Pomyslnými vyjednavači by mohly být Francie a Německo; oba státy zdůrazňují, že fond má sloužit jen na podporu ekonomiky, ne na společné splácení dluhů z minulosti. Dánsko už trochu nalomily. A za přisypání miliard do koheze, což EK v návrhu slibuje, by se podle zdrojů LN daly přesvědčit nakonec i Česko, Polsko a Maďarsko. Shoda na podobě víceletého unijního rozpočtu musí být při jeho schvalování jednomyslná.