Britský vicepremiér: Práce ve vládě na mě působí jako lobotomie

Nick Clegg přiznal, že každodenní politika ho vyčerpává, a na velké myšlenky mu proto nezbývá čas. Určitě prý není ojedinělý případ.

Britský vicepremiér Nick Clegg (45) prohlásil, že frenetická práce ve vládě v něm vyvolává pocity, „jako by procházel postupnou lobotomií“, namísto toho, aby hodně přemýšlel a přicházel s novými strategiemi, které jsou přitom tolik potřeba. Lídr Liberálních demokratů tento velmi upřímný názor pronesl 2. července na neformální recepci liberálního think tanku CentreForum a zachytil jej novinář BBC Andrew Neil.

Clegg dodal, že objevil úskalí vládního angažmá „mnoha generací politiků před ním a nepochybně i po něm“. Vstup do kabinetu ve Whitehallu prý znamená, že „přestanete dostatečně myslet a zabývat se záležitostmi střednědobého horizontu“. Najednou vás podle Clegga ovládne „naprostá neuróza a závaží každodenních vládních aktivit“. Novinář Neil si všiml, že když to zaslechl Cleggův opodál stojící stranický kolega lord David Steel, jen „obrátil oči v sloup“.

Lobotomie je operativní neurochirurgický zákrok, při kterém jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Užíval se v psychochirurgii k léčení některých závažných duševních poruch (zejména se prováděl v oblasti frontálního laloku). Později byla invazivní léčba nahrazena psychofarmaky.

Nečekané přiznání vicepremiéra Clegga přimělo konzervativního poslance Zaka Goldsmithe k souhlasu: „Nick Clegg se cítí být ,lobotomizován‘ ve vládě. Tímtéž procházejí poslanci v Parlamentu.“ Opoziční labourista Gerry Sutcliffe zase neopomněl podotknout, že „země to samozřejmě ví už dlouho a je dobré, že to Clegg nakonec sám potvrdil“.

Mluvčí vicepremiéra se poté snažil interpretovat pronesená slova tak, že Clegg se odlehčenou formou snažil upozornit na to, že „v těchto těžkých ekonomických časech musíme hodně přemýšlet“.

Poučení pro nás? Je užitečné vědět, jak se cítí vrcholný britský politik, přestože svá slova jistě pronesl v lehké nadsázce. Hlavně není důvod si myslet, že třeba čeští političtí lídři mají jiné pocity či dokonce stavy. Není pak jejich mnohdy zcela nepochopitelné jednání hnedle trochu pochopitelnější?

Předseda vlády, ministři, poslanci – všichni jsou v neustálém stresu z každodenní politiky a na nějaký „big picture“ už mozek politika prostě nemá kapacitu. Proto všichni hned zapomenou na předvolební sliby, proto hledí jen k dalším volbám. Ale je to přirozené, je to lidské. Děkujeme, Nicku, že to konečně máme potvrzeno i z druhé strany, přímo od vás politiků.