Bradley Manning a opravdu slepá justice

Znamená 35letý trest pro whistleblowera, že je americká vojenská justice slepá vůči zločinům spáchaným na civilním obyvatelstvu?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto Reuters, wikipediaČeská pozice

Americký vojenský soud ve středu odpoledne poslal vojína Bradleyho Manninga na 35 let do vězení. Manning serveru Juliana Assange WikiLeaks v letech 2009 a 2010 předal na 700 tisíc utajovaných dokumentů, které postahoval z armádních počítačů během své vojenské služby. Jako motiv přitom uvedl, že chtěl poukázat na americké válečné zločiny a nečestnou diplomacii. Vyzrazením podle žaloby nejen zkompromitoval americkou diplomacii, ale přímo ohrozil životy amerických vojáků na bojištích v Iráku a Afghánistánu.

V této souvislosti je zajímavý seznam, který koncem července zveřejnil na svém blogu režisér Michael Moore, který za svůj film Bowling for Columbine obdržel v roce 2003 Oskara. Moore v úvodu svého textu kvituje, že soudkyně vojenského soudu plukovnice Denise Lindová při čtení rozsudku uvedla, že se Manning neprovinil napomáháním nepříteli. „Je to dobrá zpráva, pomáhal totiž nám, Američanům. A my přece nejsme nepřítel,“ konstatuje režisér. Zároveň ale upozorňuje na skutečnost, že délka trestu pro pětadvacetiletého mladíka prozradí ledacos o prioritách americké armády. Následuje výpočet trestů, ke kterým byli odsouzeni jiní vojíni, kteří sloužili v Iráku. Při pohledu na něj se člověk neubrání pocitu, že se k americkému vojenskému soudu nechodí pro spravedlnost, ale pouze pro rozsudek:

  • Důtka a pokuta. Nejvyšší zpravodajský důstojník ve věznici Abú Ghrajb plukovník Thomas Pappas dostal důtku a pokutu osm tisíc dolarů. Pappas se podle obžaloby provinil tím, že dovolil během výslechů vězňů použít psy, což je v rozporu s Ženevskýmiá konvencemi i nařízením americké vlády. Plukovník byl rovněž uznán vinným ze zanedbání služebních povinností, když se nepřesvědčil, zda jsou lidé, kteří pro něj pracují, adekvátně vyškolení. Navíc nezajistil dohled při výsleších. Během jeho služby byl v roce 2004 umučen irácký vězeň Manadal al-Džamadi. Když Pappas stál nad bezvládným tělem vězně, dle očitých svědků poznamenal: „Za tohle mě nedostanou.“ Měl pravdu.
  • Šest měsíců. Desátnice Sabrina Harmanová dostala za týrání zajatců v irácké káznici Abú Ghrajb trest šesti měsíců vězení. Sedmadvacetiletá rezervistka z města Lorton ve státě Virginie se objevila na fotografiích, které zveřejnil americký tisk a které ukazovaly mučení iráckých vězňů americkými vojáky. Harmanová byla mimo jiné obviněna z toho, že přinutila vězně stát na bedně s dráty v ruce a vyhrožovala mu, že pokud spadne, bude usmrcen elektrickým proudem.
  • Osm měsíců. Příslušník americké vojenské rozvědky Armin Cruz byl odsouzen k osmi měsícům za špatné zacházení s vězni a za spiknutí za účelem jejich zneužívání. Cruz přiznal, že v Abú Ghrajbu nutil tři nahé zajatce, aby se před ním po sobě plazili a předstírali pohlavní styk. Čtyřiadvacetiletý voják, který pracoval jako analytik vojenské výzvědné služby,  je při činu zachycen na fotografiích.
  • Dvacet let s podmínečným propuštěním po sedmi. Poddůstojník Michael Leahy Jr. byl odsouzen na doživotí za zabití čtyř iráckých vězňů kulkami do hlavy. Jeho trest byl později zmírněn na dvacet let s možným podmínečným propuštěním po sedmi.
  • Osm měsíců. Na osm měsíců byl do vězení odsouzen americký voják Steven Ribordy, který přihlížel zabití čtyř iráckých vězňů. Pomáhal jedno z těl obětí hodit do kanálu. Vinu přiznal a nízký trest dostal výměnou za to, že bude svědčit proti svým spolubojovníkům z jednotky.
  • Sedm měsíců. Americký vojenský soudce vyměřil koncem roku 2008 příslušníkovi speciálních jednotek Belmoru Ramosovi sedmiměsíční trest. Ramos se přiznal ke spoluvině na vraždě čtyř Iráčanů na jaře roku 2007. Souhlasil prý s tím, aby byli Iráčané zabiti, při samotné akci však pouze držel stráž. Hrozilo mu doživotí, pomohlo mu ale to, že vypovídal proti spolupachatelům.
  • Ani den. Četař americké námořní pěchoty Frank Wuterich, pod jehož vedením bylo v listopadu 2005 zabito v iráckém městě Hadísa 24 civilistů, dosáhl před vojenským soudem dohody s obžalobou a přiznal se k zanedbání povinnosti. Původně mu hrozily tři měsíce vězení, nakonec za mřížemi nestrávil ani den. Ostatně stejně jako sedm dalších vojáků, kteří se na masakru podíleli.
  • Několik měsíců. Seržant Lawrence G. Hutchins III. byl velitelem osmičlenné skupiny, která v roce 2006 podnikla akci proti vzbouřencům v irácké Hamdaníji. Čtyřčlenný tým vnikl do domu otce jedenácti dětí, dvaapadesátiletého invalidy Hašíma Ibrahíma Awada. Vyvlekli ho ven a zatáhli do příkopu. Hutchins ho zastřeli třemi ranami do hlavy. Vojáci pak na mrtvé tělo naaranžovali pušku a lopatu, aby to vypadalo, že šlo o vzbouřence, který se u silnice pokoušel nastražit nálož. Hutchins byl původně odsouzen k patnácti letům vězení, nakonec mu byl trest po pár měsících odpuštěn.
  • Méně než 17 měsíců. Desátníci americké námořní pěchoty Jerry Shumate a Tyler Jackson byli oba odsouzeni k 21 měsícům vězení za účast na únosu a následném zabití Hašíma Ibrahíma Awada v irácké Hamdaníji. Jejich trest byl později snížen o několik měsíců.
  • Pár měsíců. Desátník americké námořní pěchoty Robert Pennington byl za stejný incident odsouzen k osmi letům vězení. Nakonec si odseděl pouhých pár měsíců, než mu byl jeho trest odpuštěn.

Nikdo zatím nebyl potrestán za smrt pěti iráckých dětí, čtyř žen a dvou mužů v roce 2006. Přitom depeše, které paradoxně pomohl zveřejnit Mannig, naznačují, že americké jednotky popravily jedenáct civilistů včetně sedmdesátileté ženy a pětiměsíčního kojence a poté místo činu bombardovaly, aby zničily důkazy. Součástí odtajněného materiálu je i e-mail zaměstnance Organizace spojených národů, ve kterém se mimo jiné píše, že se jednalo o jasnou popravu. Když web Wikileaks dokumenty zveřejnil, bylo pobouření mezi Iráčany natolik velké, že tamní vláda vydala prohlášení, že již nemůže americkým jednotkám garantovat imunitu, a donutila tak prezidenta Obamu přehodnotit plány, které počítaly s tím, že několik tisíc amerických vojáků v Iráku zůstane natrvalo.

Michael Moore odhaduje, že Bradley Manning nakonec stráví ve vězení víc času než všichni výše jmenovaní dohromady, a své zamyšlení končí slovy: „Namísto toho, abychom prosili o odpuštění za zločiny, které Manning odhalil, jen znovu potvrdíme světu, jací opravdu jsme.“

Počet příspěvků: 3, poslední 2.10.2013 11:16 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.