Boj o „sto šestku“ neskončil!

A to už se zdálo, že ministerstvo vnitra pod palbou kritiky řadí zpátečku a novelu zákona o svobodném přístupu k informacím přepracuje...

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

„Všichni mohou dočasně slavit,“ napsal v pondělí ČESKÉ POZICI předseda pirátské strany Ivan Bartoš. Radostně tak reagoval na páteční oznámení ministerstva vnitra, že přepracuje kontroverzní novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Současně však varoval, že ohledně „sto šestky“ je nutné zůstat ve střehu. A zdá se, že dobře věděl proč. Ministerstvo vnitra totiž zřejmě zařadit zpátečku tak docela nehodlá.

V e-mailu, který ČESKÁ POZICE v pondělí obdržela od vedoucího oddělení komunikace ministerstva vnitra Vladimíra Řepky, už totiž o žádném přepracování není ani slova: „V rámci přípravy nového zákona se samozřejmě bude o všech uplatněných připomínkách diskutovat,“ napsal Řepka s tím, že v případě dokumentu, který v posledních týdnech sklidil tolik kritiky, se nejednalo o konečnou podobu novely, nýbrž o materiál, jenž měl sloužit k dalším diskusím.

Zákon o svobodném přístupu k informacím upravuje podmínky, za nichž musejí státní orgány, územní samosprávné celky a další povinné subjekty poskytovat veřejnosti informace, které se vztahují k jejich působnosti. Zcela nepochybně je naprosto klíčový pro veřejnou kontrolu státní moci, i proto se úprava tohoto zákona předložená ministerstvem vnitra dočkala slušného zájmu.

Připomínky k ní zaslalo celkem 57 připomínkových míst, což jsou především ústřední orgány státní správy a další instituce. Z nich 47 uplatňuje k materiálu připomínky zásadní, tedy takové, kterými se ministerstvo bude muset závazně zabývat. Původně byl termín pro předložení novely vládě stanoven do 31. října letošního roku. Protože tento termín nebylo možné vzhledem k množství výtek splnit, požádal ministr vnitra Jan Kubice předsedu vlády Petra Nečase o prodloužení termínu do konce ledna 2013.

Vnitro: Nepochopili jste obsah

Veřejnost poslala ministerstvu celkem 40 reakcí, jak od konkrétních osob, tak občanských sdružení jako Oživení, Zelený kruh či Transparency International. Ta jsou vesměs odmítavá k novele jako celku, náměty na zlepšení návrhu se prý z jejich strany vyskytují jen občas. A to se ministerstvu vnitra zřejmě vůbec nelíbí.

 „Namísto toho, aby veřejnost uplatnila věcné argumenty, o nichž by bylo možné diskutovat, bylo vše ‚posunuto‘ do roviny proklamací a odmítání novely jako celku. Při věcném vysvětlení by se však ukázalo, že mnoho výhrad k materiálu pramení především z nepochopení jeho obsahu a z nesprávného výkladu navržených právních norem,“ podotkl v pondělním e-mailu mluvčí ministerstva vnitra Řepka.

Vyřeší to „skartovačka“

Zda má pocit, že novelu nepochopil, jsme se zeptali jednoho z jejích největších kritiků a zároveň spoluautora současného znění zákona o přístupu k informacím Oldřicha Kužílka. Ten sice chápe rozhořčení ministerstva nad plošnou kritikou, svůj odmítavý postoj se ale rozhodně přehodnotit nechystá – právě naopak.

Oldřich Kužílek: „Když máte problémů nadkritické množství, tak jakékoliv připomínkování stejně nikam nevede“„Já se samozřejmě domnívám, že jsem novelu pochopil správně. Zabývám se tím a četl jsem to velmi důkladně. Jsou tam body, u kterých to mohl autor myslet dobře, ale forma, jíž je pojal, vede k pravému opaku, beru-li v potaz praxi,“ soudí Kužílek, podle kterého má řada resortů připomínky velmi podobné těm jeho.

Koordinátor programu Otevřete jde ještě dál: „Obávám se, že pokud ministerstvo celou věc komentuje takovýmto způsobem, tedy že jde o nepochopení, tak se v lednu můžeme dočkat velmi špatného výstupu.“ Čímž Kužílek zřejmě naznačuje, že by bylo nejlepší současnou verzi novely co nejrychleji seznámit se skartovacím strojem.

„V určitém okamžiku jsem dospěl k názoru, že celá ta novela je kompletně špatně. Protože, když máte problémů nadkritické množství, tak jakékoliv připomínkování, neboli konstruktivní přístup k věci, stejně nikam nevede. Ono se to nějak takzvaně vypořádává a ve výsledku to nemůže proběhnout jinak než kompromisně. Když se setkáte s něčím, kde je sto problémů a kompromisně se dospěje k tomu, že je tam pouze padesát problémů, tak nakonec máte stále ještě zákon s padesáti problémy,“ upozorňuje Kužílek. A dodává, že právo na informace je jedním z nejklíčovějších demokratických práv, na kterém stojí celá konstrukce moderního liberálnědemokratického právního státu.

Počet příspěvků: 2, poslední 14.11.2012 08:11 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.