Ceska Pozice

Bohemisté v Glasgowě: Skončí do dvou tří let?

Pedagog a publicista Jan Čulík, působící na Glasgowské univerzitě, volá po aktivnější kulturní diplomacii České republiky.

U radnice v Glasgow se už v budoucnu nemusejí scházet studenti češtiny a české kultury. foto: © ČESKÁ POZICE, Martin RychlíkČeská pozice

U radnice v Glasgow se už v budoucnu nemusejí scházet studenti češtiny a české kultury.

Kunderovy knihy i Formanovy filmy. A čeština k tomu. Nejen to mohou studovat zájemci na zahraničních univerzitách, kde jsou katedry českých studií. Jedno takové pracoviště Slovanských studií, jež na Glasgowské univerzitě funguje od roku 1950, se podle Lidových novin strachuje o svou budoucnost.

Nyní je jediným „bohemistickým“ ústavem ve Skotsku a patří mezi pouhou pětici vysokoškolských institucí, kde je možné ve Velké Británii studovat českou kulturu. Další jsou v omezené míře v Londýně, Oxfordu, Sheffieldu a Bristolu.

Za udržení bohemistiky v Glasgow bojuje pedagog Jan Čulík. „Udržování a rozvíjení českých a středoevropských kulturologických studií spojených se studiem jazyka není strategickou prioritou univerzity. Do několika málo let odcházím do důchodu. Univerzita nezajistí plný úvazek mé kolegyni Mirně Šoličové, druhé odbornici na česká studia. Druhou polovinu jejího úvazku musí financovat česká strana, anebo musí najít jiné zdroje. Pokud se to nepodaří, česká studia do dvou tří let v Glasgow skončí,“ řekl ČESKÉ POZICI Jan Čulík.

Sama Glasgowská univerzita se na financování lektorátu češtiny nepodílí, na rozdíl od většiny ostatních podporovaných institucí v zahraničí

Ministerstvo školství ČR (MŠMT) prostřednictvím Domu zahraniční spolupráce již ovšem výuku češtiny ve Skotsku částečně podporuje – více než půl milionem korun ročně přispívá na hostování lektorky Kataríny Čermákové. Sama Glasgowská univerzita se na financování lektorátu češtiny nepodílí, na rozdíl od většiny ostatních podporovaných institucí v zahraničí. Česko totiž poskytuje podobnou podporu do 25 zemí, kde v akademickém roce 2013/2014 působí na čtyři desítky češtinářů (přesně 46) – od pařížské Sorbonny přes Padovu až po Peking.

Kolik na kulturní diplomacii?

„Nejvíce lektorátů češtiny hostí Francie a Polsko (po šesti), dále Itálie a Rusko (po čtyřech); z mimoevropských zemí stojí za zmínku existence lektorátu v egyptské Káhiře, čínském Pekingu, indickém Novém Dillí či americké Nebrasce,“ řekla ČESKÉ POZICI Bohumila Potočná z tiskového odboru ministerstva školství, jež lektoráty v takzvaném Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí ročně financuje částkou asi 17,5 milionu korun. Celkově jde za rok na další vzdělávací aktivity v zahraničí včetně krajanských stipendií na vysokých školách a vysílání učitelů do škol 37,4 milionu korun.

Ohledně glasgowského případu uvedly LN svůj zdroj z ministerstva: „Rozpočty nejsou nafukovací. Je otázka, zda si můžeme dovolit financovat interní pracovníky na škole v bohatší zemi, než je naše. Chápu sice ten strategický význam, ale takových žádostí by pak byla nekonečná řada.“ Česko se navíc zavázalo, že až do roku 2014 v Glasgow hradí doktorandské stipendium Madeleine Albrightové, a to ve výši 400 tisíc korun ročně.

Zda bude pokračovat, není úplně jisté. „Vzhledem k tomu, že jde o uvolnění finančních prostředků na základě usnesení vlády do roku 2014, není v současné možné ze strany MŠMT dát žádný příslib pokračování financování doktorského studia po roce 2014,“ říká Potočná.

Podle Jana Čulíka se západní univerzity komercionalizují a ztrácejí původní akademické poslání...Podle Čulíka, jenž v roce 1996 spustil publicistický web Britské listy, se západní univerzity komercionalizují a ztrácejí původní akademické poslání. „V takovém prostředí nepřežijí menší obory bez podpory vládních úřadů domovských zemí. Argumentuji, že je to v zájmu samotných zemí, jako je ČR, aby zajistily existenci těchto studií, protože tak vznikají informovaní sympatizanti na vlivných místech, které bude ČR potřebovat v době krize. Je to dlouhodobá investice, říká se tomu kulturní diplomacie,“ doplňuje Čulík, dle něhož je Glasgow jednou z mála škol, kde se dělají středoevropská studia v celém kontextu.

Protestující Tom Stoppard a další

Plány ke zrušení výuky sedmi „menších“ jazyků (včetně polštiny, ruštiny a češtiny) na University of Glasgow vzbudily pozornost už v roce 2011. Vznikla petice, konala se demonstrace, kterou podpořil i dramatik českého původu sir Tom Stoppard.

„Je pravda, že se ekonomická krize promítla i do vysokých škol v zahraničí, které se snaží šetřit. Projevuje se to i v redukci slavistických pracovišť a v omezování výuky slovanských jazyků včetně češtiny,“ říká Milan Hrdlička, ředitel Ústavu bohemistických studií FF UK. Jeho zástupce Jiří Hasil dodává: „Podpora zahraniční bohemistky ze strany České republiky podle našeho názoru odpovídá současným ekonomickým možnostem země.“

I některé lektoráty češtiny – podporované z domova – zanikají, jiné ale naopak vznikají. Nově by měl být například otevřen lektorát českého jazyka v Madridu a Tchaj-peji.

Plnohodnotné studijní obory čeština a polština byly v Glasgow ukončeny již před třemi lety

Plnohodnotné studijní obory čeština a polština byly v Glasgow ukončeny již před třemi lety. „Ovšem v kurzech pro první a druhý ročník jsou tyto jazyky dále vyučovány, aktuálně na univerzitě studuje češtinu 32 studentů. Česká vláda bude financovat lektora i po roce 2014,“ sdělila univerzitní mluvčí Ross Bakerová.

Ministrem Štysem přislíbená pomoc

Studenti v Glasgowě vždy v prvém a druhém ročníku studují tři obory, ve dvou z nich pak pokračují v dalším studiu. „Pro česká studia je to nesmírně výhodné, neboť si jej jako třetí obor přibírali právníci, muzikologové, historici, filozofové. Na rozdíl od jiných univerzit tu tedy čeština není v ghettu, studenti mohou kombinovat všechny obory,“ říká Čulík. Dle něho na některé semináře o Havlových hrách chodilo třeba až 60 studentů. Absolventi se též dobře uplatňovali – někteří i na vlivných postech v OSN nebo v Bruselu.

Bohemistickou situaci v Glasgow zjišťoval počátkem prosince ministr školství v demisi Dalibor Štys: „Prorektor Murray Pittock vyjádřil nadšení z počtu studentů českého jazyka a projevil zájem o spolupráci ve společném studijním programu s některou z českých univerzit.“ Obě strany jsou ochotné pokračovat ve výuce.

„Ministr přislíbil krátkodobou havarijní finanční pomoc, ale nespecifikoval ji. Zdůraznil, že dlouhodoběji se bude muset problém řešit vytvořením postgraduálního joint-degree mezi Glasgowem a Univerzitou Karlovou a přislíbil pomoc při vyjednání této dohody,“ tvrdí Jan Čulík. Peníze na rozvoj společných postgraduálních studií, jež univerzita považuje za stěžejní, by tak prý mohly jít například z fondů Evropské unie.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.