Blízkovýchodní paradox: Léčení Syřanů v izraelských nemocnicích

Izrael jako by měl vůči sousedním Arabům dvě tváře. První jsou ploty, kamery a každodenní šikana. Druhou péče o zraněné ve válce v Sýrii.

Jan Čuřík 9.3.2014
Izraelský zdravotní tým pečuje 11. září 2013 v medicínském centru ve městě Safed na severu Izraele po operaci o Syřana zraněného v syrské válce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Izraelský zdravotní tým pečuje 11. září 2013 v medicínském centru ve městě Safed na severu Izraele po operaci o Syřana zraněného v syrské válce. | foto: © ISIFAČeská pozice
Izraelský zdravotní tým pečuje 11. září 2013 v medicínském centru ve městě Safed na severu Izraele po operaci o Syřana zraněného v syrské válce.

Kolik lidí si ve zrychleném průběhu svých životů uvědomuje, že se stále častěji shoduje s těmi, jejichž názor na svět se jim ještě před několika lety zdál diametrálně odlišný a nepřijatelný? A naopak, kolik lidí v poslední době zažilo hlubokou osobní deziluzi z toho, že pevná spřízněnost s těmi, kdo jsou jim názorově blízcí, je ve skutečnosti jen zdánlivá?

I v syrské válce se nečekaně setkávají a prolínají skupiny a osoby, které až donedávna jak fyzicky, tak symbolicky oddělovala neprostupná hranice. Syrské povstalecké zdroje se na začátku února zmínily o osudu zraněného bojovníka z jihosyrského města Dar’á, který byl na Golanských výšinách ponechán v zemi nikoho, jež odděluje Izrael a Sýrii. Aby mohl následně být stejně jako několik stovek dalších civilistů i bojovníků před ním evakuován do izraelské vojenské polní nemocnice.

I v syrské válce se nečekaně setkávají a prolínají skupiny a osoby, které až donedávna jak fyzicky, tak symbolicky oddělovala neprostupná hranice

Muž, jehož jméno zůstalo anonymní, zemřel. Jeho tělo však bylo za několik dnů vráceno na stejné místo čistě umyté a se dvěma listy papíru. Na prvním byla arabsky napsaná kondolence, na druhém formou lékařské zprávy detailně popsaná příčinou jeho smrti.

Dopis Netanjahuovi

Skutečnost, že zranění Syřané bývají hospitalizování v izraelských nemocnicích, není neznámá ani nová. V Českém rozhlasu ji před více než třemi měsíci přímo z izraelského města Safed přiblížil jeho blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček. Izraelský deník Haaretz 30. ledna jejich celkový počet od začátku roku 2013 odhadl na sedm set. Většině z nich zachránili izraelští lékaři život v městských nemocnicích na severu Izraele.

Ti, kdo nepotřebují dlouhodobou posttraumatickou lékařskou péči, jsou převáženi do polní nemocnice izraelské armády přímo na Golanských výšinách několik kilometrů od syrsko-izraelské hranice. Ke vzniku této nemocnice loni na jaře přispěl dopis, který izraelskému premiéru Benjaminu Netanjahuovi poslal bývalý prezident, dnes 92letý Jicchak Navon a skupina armádních veteránů této země. Mimo jiné se v něm píše:

„V Sýrii probíhá krvavá válka. Izraelci, šokovaní záměrným masakrováním syrských civilistů Asadovým režimem, ji sledují a kladou si otázku: Ospravedlňuje politika nezasahování, zjevně formulovaná vládou v reakci na arabská povstání, to, že jen přihlížíme, jak se desítky tisíc lidí včetně dětí a starých osob stávají obětí bezhlavého zabíjení? Máme vzácnou příležitost k morálnímu a humánnímu gestu, které může přinést pozitivní změnu do našich budoucích vztahů se Sýrií.“

A polní nemocnice za několik týdnů skutečně začala fungovat.

Hranice mezi dobrem a zlem

Tuto nemocnici, o jejíž přesné poloze a fungování izraelská armáda v podstatě mlčí, minulý týden v rámci cesty po severním Izraeli navštívil premiér Netanjahu. Tentýž muž, který by mohl vést sebemenší PR agenturu v sebebezvýznamnější zemi na světě, a navzdory tomu by nakonec byl v tomto byznysu úspěšnější než všichni ostatní. Obklopen televizními kamerami a izraelskými zdravotníky, vtiskl své návštěvě očekávatelný rétorický rámec.

Jak už to na Blízkém východě bývá, Netanjahu promluvil o hranici mezi dobrem a zlem, a na řadu proto musela přijít i jeho idée fixe Írán

Jak už to na Blízkém východě bývá, promluvil o hranici mezi dobrem a zlem, a na řadu proto musela přijít i Netanjahuova idée fixe Írán. Tím spíše, že se jeho návštěva uskutečnila ve stejný den, kdy se ve Vídni sešli k dalšímu dílu rozhovorů o jaderném íránském programu vyjednávači Íránu a Západu.

Nevadí snad ani tolik, že část premiérových slov během návštěvy nemocnice zakrývá podstatu skutečnosti. Bomby a rakety dopadající na syrská města nedodává Írán, ale – a beze slevy – Rusko se souhlasem svého prezidenta Vladimira Putina. A až čas ukáže, zda si na začátku roku 2014 našly cestu do Tartúsu a Lattákije také zbraně ze starých skladišť v Rumunsku, Bulharsku a na Ukrajině. Pro izraelského premiéra je Írán všudypřítomný, ale třeba už několik měsíců promýšlí, jak elegantně uniknout z pasti, kterou si sám nastražil.

Dvě tváře Izraele

Zprávy o pocitech syrských pacientů v izraelských nemocnicích se pohybují na pomezí surrealismu. Tam, kde především starší lidé zřetelně pociťovali obavy, se jim naopak dostává od izraelských zdravotníků bezpříkladné péče, empatie a náklonnosti.

Zprávy o pocitech syrských pacientů v izraelských nemocnicích se pohybují na pomezí surrealismu

Netanjahuova návštěva v tomto ohledu sice nese rysy pozdního sběru politického kapitálu a izraelská armáda léčení syrských povstalců nepochybně využívá i k získávání zpravodajských informací o pohybech a výzbroji ozbrojených formací na syrském území, ale ani to nic nemění na skutečnosti, že v izraelských nemocnicích jsou hospitalizovány stovky Syřanů, kteří by jinak svým zraněním podlehli. Tento pozitivní aspekt ani příliš neznehodnocuje, že jsou po rekonvalescenci vráceni na válečnou hranici, odkud byli transportováni do bezpečí.

Kolik je podobných příběhů, jež vyvracejí jednu za druhou dosavadní železné jistoty Blízkého východu? Jako by měl Izrael vůči svému arabskému sousedství dvě tváře. Ztělesněním té první jsou ploty, kamery a každodenní šikana na Západním břehu Jordánu. Ztělesněním té druhé pak je otevření izraelských nemocnic zraněným obětem války v sousední Sýrii, v jejichž nemocnicích by některým z nich hrozilo, že zmizí a už se nikdy neobjeví.