Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Bitcoin: Zlato pro 21. století, nebo obrovské letadlo?

  8:56
Bitcoin vystřídal forex. kryptoměny spojují i štěpí světy financí a IT. Míří ale horská dráha závratných zisků a propadů a ztrát ke stabilní rezervní měně? Nebo nás čeká prasknutí větší bubliny, než byla tulipánová horečka?

Bitcoinová bublina. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

Horký den zachraňují před úmorným srpnovým sluníčkem stíny líp na pražské Letné. Mladý nenápadný kluk v šortkách a tričku se snaží u piva vysvětlit, jak funguje jakási nová technologie, která prý úplně překope finanční systém. Je rok 2011 a o pár dnů později vyjde v tištěných českých médiích pravděpodobně první článek o bitcoinu. Experti v něm prorokují, že takových projektů „bylo a je víc, ale na jejich úspěch moc nevěří“. Případně věští, že pro prosazení virtuálních peněz bude zásadní ochota běžných lidí platit s nimi za skutečné zboží a služby.

Nikdo si textu pořádně nevšimne a jeho začínající autor si kryptoměnu tehdy za nějakých deset dolarů za kus nekoupí ani jako suvenýr. Nevěří zkrátka té podivné partičce natolik, aby jim svěřil číslo platební karty. A navíc jen měsíc před tím prodělal kurz bitcoinu první minibublinku, vyskočil na trojnásobek a během pár dnů zase spadl.

Dnes má za sebou horskou dráhu, kterou mu můžou závidět i slavné tulipánové cibulky ze 17. století. A to mezi jedním a dvěma tisíci násobky ceny než před šesti lety. Všude na světě, v Evropě, v USA i v Česku, mají snad všichni mladí finančníci, investoři, ajťáci i třeba běžní studenti v mobilu alespoň jednu aplikaci na obchodování s kryptoměnami. Každý slyšel historky o známých známých, kteří vydělali tak, že už nemusejí pracovat ani jejich vnuci. Na pražských vánočních a novoročních večírcích se pokaždé najde několik skupinek donekonečna rozebírajících, kdo kam investoval či kolik kdo vydělal, nebo prodělal.

Jedou v tom prostě všichni. Skutečně nakoupit s bitcoinem se dá pořád jen málokde, někteří čeští podnikatelé ho přesto nakoupili i za desítky milionů korun a vykazují výnosy v řádech půlmilionu i milionu denně. Alespoň na papíře.

Bitcoinu (ne)věříme!

„Je to jedno obrovské letadlo. Bitcoin není ničím krytý, nic za ním není,“ odpovídá bleskově profesor Christopher Sims. Nobelista a otec základů moderní monetární politiky se na otázku, co si myslí o virtuálních měnách, nerozpakuje ani vteřinu. Jak vysvětluje, za hodnotou běžných peněz je státní rozpočet a schopnost vlády, která je vydává, vybírat daně. Ten, kdo vydal bitcoin, ať už to byl kdokoliv, nic takového nemá, a proto se cena tak strašně rychle mění. Podobně mluvil před časem i letošní nobelista Richard Thaler a podobně mluví už několik let bankéři nejen v Česku, ale i v USA, Belgii, Německu, Švýcarsku, Polsku a nejspíš i všude jinde.

„To mě překvapuje,“ reaguje trochu zaskočeně na slova nobelisty Karel Janeček. Rozcuchaný miliardář má ve svém sídle v nenápadné pražské vile na povídání o kryptoměnách a spol. svých oblíbených a pro něj hluboce symbolických 21 minut. „Vždyť minimálním fundamentem, který nikdo nemůže zpochybnit, vždy bude alespoň sběratelská hodnota, což je nějaká spodní hranice ceny. Z toho vyplývá, že bitcoin je prostředek uchování hodnoty, a navíc se dá používat i jako platební nástroj,“ uvažuje nahlas.

Sám Janeček do bitcoinu investoval nemalé peníze, a i když nechce prozradit kolik přesně, říká, že je s investicí velmi spokojen. Své peníze prý zhodnotil „mnohonásobně“, a i když musel část prodat, plánuje znovu nakupovat.

Sám Janeček do bitcoinu investoval nemalé peníze, a i když nechce prozradit kolik přesně, říká, že je s investicí velmi spokojen. Své peníze prý zhodnotil „mnohonásobně“, a i když musel část prodat, plánuje znovu nakupovat.

Dokonce prý uvažuje o vlastní kryptoměně, která by se mohla jmenovat Coin 21 nebo Eticcoin a využil by ji pro svůj projekt Hodnoty 21.

Navíc poté, co spustily termínované kontrakty na bitcoin burza Chicago Board Options Exchange (CBOE) a taktéž chicagská CME Group, zvažuje Janečkova RSJ, že by se stala tvůrcem trhu, market makerem.

Právě obchodování s futures na bitcoin mnozí viděli jako krok směrem ke stabilizaci jeho kurzu. Například jinak skeptický nobelista Robert Shiller označil sice trh s bitcoiny za „fantastickou studii zvířecích pudů“ v nás, ale domníval se, že právě derivátové nástroje by mohly pomoci je poněkud potlačit. CBOE obchodování s nimi spustila 11. prosince minulého roku a přilákala tím takový zájem, že ji na chvíli dokonce vyřadil z provozu. Po Novém roce bylo termínovaných kontraktů sázejících na pokles už přes devatenáct set a ve chvíli, kdy se první termínovaný kontrakt letošního 16. ledna uzavřel a vypořádal, bitcoin padl o více než třetinu hodnoty.

Zatímco o technologii blockchainu, která za bitcoinem stojí, se i konzervativní bankéři dnes vyjadřují jako o naději do budoucna, jakési příští velké věci. Před bitcoinem jsou ostražití. A nejen oni. „Těmto investicím by bylo přesnější říkat spekulace, protože hodnota kryptoměn je extrémně proměnlivá a není podložená žádným fundamentem,“ souhlasí částečně s kritiky i Michal Illich, investor a podnikatel, který stál za řadou známých českých internetových projektů a sám se v kryptoměnách angažuje.

Z nuly k milionu a zpět?

I ti, kdo bitcoinu věří, ale varují – díky tomu, že vývoj ceny vypadá jako horská dráha, je to jako sázet v loterii. „Kryptoměny jsou velice volatilní, a proto je investice do nich značně riziková. Během několika málo dní mohou ztratit nebo naopak nabrat hodnotu v desítkách procent,“ říká Jakub Jedlínský, makroekonom a spoluzakladatel společnosti Altlift, který obor průkopnicky vyučuje na pražské Vysoké škole ekonomické. Někteří prozíraví investoři se pak řídí jednoduchým pravidlem, které uplatňují profesionální hráči v kasinech – vybrat původní investici i s patřičným ziskem a to, co zbude, už nechat růst a padat bez bolesti. Rozhodně se ale nedoporučuje brát si hypotéku na dům, investovat do virtuálních měn a pak se bát o střechu nad hlavou.

Obrovská volatilita kurzu dnes vede také k oblibě různých alternativ i v rámci tohoto oboru. Třeba takzvaných pasivních investic, kdy různé měny odměňují investory přímo za to, že je vlastní a neobchodují. Jestli to povede ke stabilizaci celého trhu, opět nikdo neví. Původní odhady od počátků tvrdily, že s více vytěženými bitcoiny, a jak se budeme blížit jejich konečnému množství 21 milionů, bude cena růst, ale také se stabilizovat. To se rozhodně zatím nenaplňuje.

Někteří prozíraví investoři se pak řídí jednoduchým pravidlem, které uplatňují profesionální hráči v kasinech – vybrat původní investici i s patřičným ziskem a to, co zbude, už nechat růst a padat bez bolesti.

Známý analytik Chuck Jones tak například zveřejnil dva články: Proč se cena bitcoinu vyšplhá nad sto tisíc dolarů a Proč cena bitcoinu spadne pod jeden tisíc. V obou vyjmenovává zcela validní argumenty, proč se tak stane, či se stane přesný opak. Třeba síťový efekt a zájem médií i tradičních institucí, jako je třeba nechvalně proslulá investiční banka Goldman Sachs. A také právě omezené množství, což ještě zesiluje velké množství ztracených bitcoinových peněženek. Podle analýzy společnosti Chainalysis jich je tak až o čtvrtinu méně.

Kontroverzní podnikatel John McAfee pak zvýšil svůj odhad ceny do roku 2020 z poloviny na jeden milion dolarů. Kritici říkají, že může mít pravdu. Ale cena může také spadnout zpátky na nulu. A pokud bitcoinová bublina praskne, bude to ještě větší rána a problém s mnohem větším dopadem, než přinesla proslulá tulipánová horečka před čtyřmi stoletími. V dnešním propojeném světě by mohla připomínat pád dotcomové bubliny z počátku tisíciletí, která poznamenala celé IT odvětví dodnes. Jen několikanásobně silnější a s dosahem do světa financí, který se sotva vzpamatoval z vlastní finanční krize.

Pro pád bitcoinu a spol. mluví neexistující podkladové aktivum v tradičním slova smyslu, stoupající nervozita investorů nebo zásahy regulátorů. „Může se stát, že bitcoin zkrachuje. Podle mne je ale pravděpodobnost takového scénáře velmi malá,“ domnívá se miliardář Janeček. Zdůrazňuje naopak, že jde o unikátní decentralizovanou technologii, nezávislou na lokálních vládách. „Jsem přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska je to výborná investice. V horizontu deseti dvanácti let může být jeho cena deseti-, dvaceti-, klidně i padesátinásobná,“ zdůrazňuje.

Několik srovnání vývoje ceny bitcoinu a dalších kryptoměn, které jej v zásadě kopírují, naznačuje, že průběh je skutečně podobný jako u jiných bublin na trzích. Nadhodnocení je ovšem ještě větší, a o to větší může být pád. Zásadní problém s označením celé módy virtuálních peněz za bublinu, říkají zastánci, ovšem je, že žádná podobná bublina v historii nebyla tak masově předvídaná. Zkrátka, pokud ekonomové a analytici neviděli ty předchozí, proč by měli najednou vidět jasně právě tuhle?

Etická elita, nebo manipulace?

I pokud se bude obchodování s bitcoinem a spol. dál rozvíjet, zůstává řada problémů a kontroverzí. Asi hlavní je neprůhledné vlastnictví. Kromě zneužívání například pro obchodování s drogami jde o možnou manipulaci s kurzem. Například od přibližně tisícovky lidí, kteří už delší dobu podle odhadů drží většinu bitcoinové emise.

Janeček na tyto obavy odpovídá především poukazem na liberální prostředí, které si váží hodnot svobody a decentralizace a ve kterém technologie vyklíčila. „Mám takovou teorii, že kdyby se změřila etičnost vlastníků bitcoinů a udělal vážený průměr, tak bude výrazně nad průměrem zbytku světové populace,“ vysvětluje. Přesně naopak by podle studií skončili politici, právníci či manažeři velkých firem, mezi nimiž je nadprůměrný počet psychopatů.

„Mám takovou teorii, že kdyby se změřila etičnost vlastníků bitcoinů a udělal vážený průměr, tak bude výrazně nad průměrem zbytku světové populace.“

„Z toho mi vyplývá, že riziko, že by se dnes velcí vlastníci bitcoinů domluvili a manipulovali s cenou, je poměrně malé. Byli by navíc sami proti sobě, protože zisky by byly krátkodobé, dlouhodobě by to naopak měnu poškodilo. Proč by to tak úspěšní lidé dělali, vždyť ti největší jsou už teď dolaroví miliardáři,“ krčí rameny Janeček.

Jenže jak nedávno ukázali výzkumníci Neil Gandal, JT Hamrick, Tyler Moore a Tali Oberman, ne všichni mají tak čisté úmysly. Jejich článek nazvaný Cenová manipulace v bitcoinovém ekosystému ukázal, že za růstem kurzu ze 150 na 1000 dolarů stál jediný člověk. Poté, co před třemi lety zkrachovala vykradená největší BTC burza Mt. Gox, zmizelo přes 600 tisíc bitcoinů v tehdejší hodnotě 188 milionů dolarů. A jak autoři prokázali, později v roce 2013 vedly transakce s nimi právě k radikálnímu růstu hodnoty.

Bitcoin vytápí hájovnu

Ještě větší kritika se ale na bitcoin snáší jako na starou technologii, první generaci, která se dnes už přežila. „Osobně nevěřím v současný bitcoin. Náklady na jeho provoz jsou absurdně vysoké, a tomu pak odpovídají poplatky a celková pomalost systému. Bitcoin se buď musí fundamentálně změnit, nebo ho převálcují jiné kryptoměny,“ říká podnikatel Illich.

Bitcoin dnes již není reálně využitelný pro běžné transakce, především kvůli vysoké ceně poplatků, která se s růstem kurzu zvedla až na několik set korun za jednu platbu. Navíc také trvají extrémně dlouho. Naopak se ale vyplácí takzvaná těžba zbývající malé části bitcoinů.

Naráží tak na obrovské množství energie, kterou bitcoin spotřebovává a která se dnes rovná spotřebě menšího státu. Hlavní kontroverze pak spočívá v tom, že se často spotřebovávají vzácné přírodní zdroje na výrobu elektřiny, která se pak promění na teplo jen pro provoz systému bez reálného praktického využití. Většina transakcí, které pohání, jsou spekulace, ne skutečné platby. „Musíme si uvědomit, že jsme v první fázi a určitě to půjde zefektivnit. Již existují metodologie, jak onu velkou energetickou náročnost bitcoinů řádově snižovat,“ domnívá se Janeček.

Bitcoin dnes již není reálně využitelný pro běžné transakce, především kvůli vysoké ceně poplatků, která se s růstem kurzu zvedla až na několik set korun za jednu platbu. Navíc také trvají extrémně dlouho. Naopak se ale vyplácí takzvaná těžba zbývající malé části bitcoinů, tedy právě ono „topení pánu bohu do oken“ na speciálně postavených počítačích se zvláštními grafickými kartami. „Znám několik lidí, pro které to skutečně byznys je. Ale to už vyžaduje velké investice – typicky do tisícovek grafických karet, pronájmu, klimatizace, zabezpečení a zajištění co nejlevnější elektřiny,“ vypráví Illich.

Jak dodává, pokud se bude trh vyvíjet stejně dobře, bude to podle něj nadále hodně vynášet. „Ale riziko toho, že vše spadne, a pak se těžba přestane vyplácet, je nezanedbatelné,“ zdůrazňuje. Těží se navíc především další kryptoměny, na samotný bitcoin je už dnes potřeba opravdu speciální a těžko sehnatelné vybavení. „Osobně několik málo takových krabiček mám, ale je s tím potíž, protože to strašně topí a hlučí, takže se to nehodí do běžného domu. Já s tím teď přes zimu vytápím celou hájovnu, což je prima,“ dodává s úsměvem podnikatel.

Krásný nový finanční svět

Zatímco u nás se debaty točí především kolem otázek, zda jde o bublinu, či o výnosnosti těžby a většina nových investorů považuje své virtuální dobrodružství za zajímavou spekulaci, hlavně v USA je mnohem častější o něco širší pohled. Kryptoměny pro mnohé symbolizují možnost proměnit celý finanční systém zaběhnutý po stovky let a ovládaný nenasytnými finančníky. Bitcoin a spol. se mohou stát novými a nezávislými globálními penězi. „Určitě ano a z dlouhodobého hlediska by to bylo lepší než stávající systém,“ přitakává miliardář Janeček.

Další cestou pak je možnost, kterou testují například ve Švédsku, Estonsku či Velké Británii. Přechodem k národním digitálním měnám, které ale dávají centrálním bankám dokonalou kontrolu nad emisí peněz. A tím ovšem paradoxně mohou vést naopak k větší centralizaci. „Také je to možná cesta. I to by bylo lepší než stávající systém, pakliže by ho samozřejmě řídili schopní lidé. Dovedu si představit řadu národních kryptoměn, které koexistují s nadnárodním bitcoinem,“ uvažuje Janeček.

Zatímco u nás se debaty točí především kolem otázek, zda jde o bublinu, či o výnosnosti těžby a většina nových investorů považuje své virtuální dobrodružství za zajímavou spekulaci, hlavně v USA je mnohem častější o něco širší pohled. Kryptoměny pro mnohé symbolizují možnost proměnit celý finanční systém zaběhnutý po stovky let a ovládaný nenasytnými finančníky.

Další možná cesta je pak specializace jednotlivých kryptoměn, kterých je dnes na trhu už kolem 1400 a rychle jich přibývá. „Mnohé se soustředí na plnění některé z funkcí peněz, specializují se. Slibné jsou ty integrálně spojené s životaschopným projektem, který lidem ušetří práci, čas, náklady nebo starosti. Okolo nich budou existovat komunity zabezpečující poptávku, a tedy i růst ceny, zhodnocení investice,“ vysvětluje ekonom Jedlínský s tím, že takovými projekty mohou být třeba skutečně decentralizované verze služeb, jako je třeba populární Airbnb nebo Kickstarter.

„Investováním do nich dnes člověk v podstatě spekuluje na to, že se vývojářům podaří tyto projekty realizovat. Investice by tedy měla směřovat do takových měn, které jsou zaštítěny přidanou hodnotou v podobě inovační technologie,“ říká mladý ekonom.

Samotný bitcoin pak má mezi specializovanými virtuálními penězi hrát roli rezervní měny nebo komodity, jako je dnes dolar nebo zlato. „V současnosti má nejrobustnější a nejbezpečnější způsob ověřování transakcí a je první kryptoměnou s nejsilnější komunitou a největším tržním podílem. Je proto ideálním prostředkem uchování hodnoty a v budoucnu může být využíván některými centrálními bankami jako rezervní aktivum, podobně jako zlato,“ popisuje Jedlínský.

Pokud by měl srovnat hodnotu zlata na celém světě, musel by bitcoin dosáhnout ceny 460 tisíc dolarů. Aby dorovnal jen investiční a měnové zlato, by ale podle jiných výpočtů stačilo po vytěžení všech 21 milionů bitcoinů, aby přesáhl kurz hodnotu 38 tisíc za kus. To je jen přibližně trojnásobek dnešní ceny. Skeptický k tomu je ovšem třeba guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Kryptoměna se nestane ničím podobným jako zlato,“ říká přesvědčeně.

Něco jako platina

Jednu věc ale experti už v onom horkém létě před více než šesti lety roce 2011 předpovídali správně. Ve chvíli, kdy se bitcoin a spol. skutečně masově rozšířily, začali se o ně zajímat regulátoři. „Máme zájem řešit otázky zdanění příjmu vzniklého při výměně za zboží, stejně jako příjmu z obchodování s kryptoměnou,“ prohlásil předminulý týden slovenský ministr financí Peter Kažimír, který chce danit bitcoin díky speciální právní úpravě už od příštího roku. Účetní varují, že to nebude právě jednoduché a daň z výnosů z kryptoměn se ostatně platí už dnes jako klasická daň z příjmu.

Z povinnosti platit DPH vyňal virtuální peníze Evropský soudní dvůr, a jejich právní postavení se tak přirovnává k některým cenným komoditám, jako je třeba platina. K širšímu regulování kryptoměn proto nevidí důvod šéf naší centrální banky.

Z povinnosti platit DPH vyňal virtuální peníze Evropský soudní dvůr, a jejich právní postavení se tak přirovnává k některým cenným komoditám, jako je třeba platina. K širšímu regulování kryptoměn proto nevidí důvod šéf naší centrální banky. „Neuvažujeme o regulaci a budeme se tomu do poslední chvíle bránit. Pro nás je to neregulovaná komodita jako mnoho jiných a nevíme, čím by nějaká regulace prospěla,“ uvádí Rusnok. „Nejsme vývojem kryptoměn nijak ohroženi, není tím ohrožen žádný veřejný zájem, takže nevidím důvod vymýšlet nějakou regulaci,“ doplňuje guvernér. Řada finančních institucí se ovšem k virtuálním měnám staví zdrženlivě a bojí se s nimi provádět transakce právě kvůli nedostatečným pravidlům a obavám z reklamací klientů. Tady by mohla právní úprava naopak pomoci.

Mnohem větší problém ale je zneužívání k praní špinavých peněz a zločinu, čímž se ovšem státy zabývají už delší dobu. „Kryptoměny jsou regulovány už dnes a mám za to, že je to správné. Díky mezinárodní koordinaci můžeme efektivně bojovat proti lidem podílejícím se na organizovaném zločinu a financování terorismu,“ říká česká ministryně financí Alena Schillerová s tím, že už v dohledné době by měla být přijata nová směrnice EU. Ta má bránit hlavně zneužívání anonymity transakcí, krádežím a dalším podvodným jednáním. Pokud by se ovšem regulátoři otočili, mohl by to být problém. „Největším rizikem pro bitcoin by byl globální kolaps ekonomiky, nebo kdyby se proti němu nepřátelsky stavěli regulátoři či vlády,“ uvažuje Janeček. „Takové tažení proti pokroku a svobodě si dovedu představit. Bylo by to ale nebezpečné nejen pro bitcoin,“ varuje miliardář. Právě snahy o utahování šroubů až úplné zákazy v Číně a Jižní Koreji byly podle mnohých spouštěčem propadu z počátku letošního roku.

Co bude dál a jak vysoko může hodnota bitcoinu a s ním i dalších kryptoměn vystoupat, zkrátka nikdo s úplnou jistotou neví. Nikdo neví ani to, jestli zítra ráno nebude náhodou nulová. Vlastně úplně stejně, jako to nikdo nevěděl v onom krásném horkém odpoledni před šesti lety.

Autor: