Biomedicínské centrum BIOCEV chce přilákat do své rady i nobelisty

Projekt za 2,35 miliardy korun ve Vestci u Prahy se má brzy dočkat zhotovitele. Co bude potom, nastiňuje nový lodivod centra Pavel Martásek.

„Každá země dělá vědu jinak, každá má i jiný systém grantové podpory. Možná je dobré vzít si z každého trošku,“ zamýšlí se profesor Pavel Martásek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Každá země dělá vědu jinak, každá má i jiný systém grantové podpory. Možná je dobré vzít si z každého trošku,“ zamýšlí se profesor Pavel Martásek. | foto: archiv Pavla MartáskaČeská pozice
„Každá země dělá vědu jinak, každá má i jiný systém grantové podpory. Možná je dobré vzít si z každého trošku,“ zamýšlí se profesor Pavel Martásek.

Kousek za Prahou, v malé středočeské obci Vestec, má během pár let vyrůst výzkumné centrum BIOCEV. Zaměří se na vývoj léčiv, funkční genomiku či nadějné biomateriály. Projekt za 2,35 miliardy korun je zatím spíše na papíře, ale 22. března se konečně rozhodne o zhotoviteli, který centrum do prosince 2014 postaví. Aby společný projekt Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy ve vědecké konkurenci uspěl, je od ledna úkolem nového ředitele centra, profesora Pavla Martáska z 1. Lékařské fakulty UK.

„Věřím, že po roce 2014 bude BIOCEV naplňovat tři hlavní aspekty. Za prvé výchovný pro mladou generaci, aby ti, kdo tam budou pracovat, věděli, že opravdu dělají špičkový výzkum. Za druhé praktický, abychom byli schopni vyvíjet nové biomedicínské technologie a patentovali je. A za třetí chceme připravit nové biomedicínské postupy; stavět můžeme na výborné makromolekulární chemii či virologii,“ řekl ČESKÉ POZICI Martásek.

Martáska vybral mezinárodní panel takzvaných Search Committees, jež spustilo ministerstvo školství, aby pro výzkumná centra z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) našla nejlepší lodivody. Například do brněnského centra CEITEC takto přišel Američan Markus Dettenhofer, s nímž jsme rovněž přinesli rozhovor.

Melánž japonského s francouzským?

Pro nového ředitele není BIOCEV neznámou – připravoval jeden z pěti výzkumných programů, jenž se zaměřuje na vývoj léčebných a diagnostických postupů. „Jako lékař jsem se v Paříži zajímal o klonování genů, což mě mimo jiné směřovalo ke strukturální a molekulární biologii,“ říká Martásek, jenž má atestace z interního lékařství, ale i z klinické genetiky. „Takže myslím, že medicínu jsem poznal z docela široké perspektivy,“ dodává profesor.

Napsal na dvě stovky odborných studií, je držitelem dvou patentů a jeho H-index čili citovanost v oboru dosahuje vysokého čísla 41. Pozornost zaslouží Martáskovy zahraniční zkušenosti: Po revoluci působil v New York Medical College a na známé Rockefellerově univerzitě, kde se věnoval enzymologii. Dostal také grant na tříapůlletý pobyt ve Francii v INSERM a také v Institutu Jacquese Monoda (genový výzkum). Čtyři roky strávil i na univerzitě v Texasu (biochemie) a díky vládnímu stipendiu mohl pracovat v japonském Sendai i proslaveném centru Rikken se synchrotronovou laboratoří.

Co by chtěl ze zahraničních zkušeností přenést do Vestce? „Možná takovou esenci toho nejlepšího z jednotlivých přístupů. Každá země dělá vědu jinak, každá má i jiný systém grantové podpory. Možná je dobré vzít si z každého trošku. Něco z japonské preciznosti, něco z francouzské flexibility a smísit to i s okamžitým americkým reagováním, kdy vás něco napadne, tentýž den objednáte vše potřebné k experimentu a druhý den už máte materiál na stole,“ zamýšlí se Martásek.

Políčeno na vědeckou radu...

Seznam osobností, které se v radě objeví, by měl být znám asi letos v červnu, nicméně nemá jít jen o zkušené veteránySpolu s profesorem Václavem Hořejším, ředitelem Ústavu molekulární genetiky AV ČR, by rád využil svých kontaktů ve světě a do chystané mezinárodní vědecké rady centra přivedl zajímavá jména. „Určitě to chceme zkusit, u nás v krčském ústavu byli i někteří z nositelů Nobelových cen,“ říká Hořejší. Z atraktivních jmen se tak nabízejí Louis J. Ignarro nebo Ferid Murad, kteří dostali nobelovku za lékařství v roce 1998 a jsou čestnými doktory Univerzity Karlovy. Padlo i jméno Solomona H. Snydera, zahraničního člena České lékařské akademie, který v Ústavu molekulární genetiky také přednášel a u nějž se dá ocenění očekávat...

Neurovědec Snyder je jedním z vůbec nejcitovanějších vědců v biomedicíně – pro srovnání jeho H-index činí 210 a má 163 tisíc vědeckých citací! „Když se ještě nevědělo, že jsou v mozku nějaké receptory pro drogy, tak Snyder je vlastně předpověděl. Je to neuvěřitelný chlap a pro mne nedostižný vzor; vezme si laboratorní výsledky a přímo z hlavy diktuje v konečné podobě odborný článek,“ říká s obdivem Martásek.

Seznam osobností, které se objeví ve vědecké radě centra, by měl být znám asi letos v červnu, nicméně nemá jít jen o zkušené veterány, ale také o elitní vědce kolem čtyřicítky a padesátky.

Nebudou dva dělat totéž?

„Nevidím problém, proč by také někdo nemohl pracovat dva dny v Biocentru a tři dny u nás v BIOCEVu, kdyby to bylo výhodné“V BIOCEVu je pět programů, z nichž se patrně největší mediální i mezinárodní pozornosti dostává v případě funkční genomiky, jež se zabývá hledáním genů důležitých pro správnou funkci živých organismů a eventuálně i vývojem nových farmak. K hledání slouží i „myší klinika“, která byla pod vedením docenta Radislava Sedláčka integrována do mezinárodních struktur. (Podle některých hlasů, jak zaznamenala ČESKÁ POZICE, je právě tato součást klíčovým faktorem, který přinesl projektu plusové body v ministerských hodnoceních.)

Celkem má v BIOCEVu působit 54 výzkumných skupin, které budou využívat například i superrezoluční mikroskopy v hodnotě asi 50 milionů korun. Zajímavé podmínky pro práci tak mohou zlákat zpět i Čechy ze zahraničí. „Skutečně projevují zájem se vracet domů, ptají se; nyní tu máme mladého kolegu z Albert Einstein College,“ upozorňuje Hořejší, podle nějž je v přípravě i zvláštní doktorský program pro oblast biomedicíny.

A protože je BIOCEV společným dílem Akademie věd ČR a několika fakult Univerzity Karlovy, nemůže nepadnout dotaz, zda si centrum ve Vestci nebude až „kanibalisticky“ konkurovat s taktéž dvoumiliardovým Biocentrem na Albertově? „Od počátku intenzivně komunikujeme, musíme být komplementární, doplňovat se. Nevidím osobně problém, proč by také někdo nemohl pracovat dva dny v Biocentru a tři dny u nás v BIOCEVu, kdyby to bylo výhodné. Třináct kilometrů přece není velká překážka,“ říká Martásek, jenž očekává spolupráci i s brněnským centrem CEITEC.

Píše se rok 2020...

„Do konce roku 2014 musí být BIOCEV postaven, letos 22. března se budou otevírat obálky na zhotovitele,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Hořejší, jeden z duchovních otců projektu, podle nějž budou činit roční náklady na provoz asi půl miliardy. Do roku 2020 je stanoveno takzvané sledované období udržitelnosti. Jak se tehdy bude centrum profilovat?

„BIOCEV může představovat vědecko-výzkumný pojem minimálně ve středoevropském kontextu“„Myslím, že budeme špičkovou biomedicínskou institucí. Máme tu velký lidský potenciál a pokud se vize naplní, může BIOCEV představovat vědecko-výzkumný pojem minimálně ve středoevropském kontextu,“ tvrdí ředitel Martásek.

Čeká ho hodně práce, ale k tomu podotýká: „Jsem geneticky disponován k tomu, že nepotřebuji dlouho spát. Otec nepotřeboval spát dlouho, matka spávala tři čtyři hodiny, takže mně stačí čtyři pět hodin spánku denně.“ To se může hodit.

Výzkumné programy centra BIOCEV:

  1. Funkční genomika
  2. Buněčná biologie a virologie
  3. Strukturní biologie a proteinové inženýrství
  4. Biomateriály a tkáňové inženýrství
  5. Vývoj léčebných a diagnostických postupů

Počet příspěvků: 1, poslední 21.3.2013 10:56 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.