Bidzina Ivanišvili: Miliardářský nápadník gruzínského trůnu

Vůdce opozičního uskupení Gruzínský sen překazil prezidentovi Michailu Saakašvilimu jeho premiérské plány.

Gábor Stier 8.10.2012

Bidzina Ivanišvili se svou koalicí Gruzínský sen vyhrál parlamentní volby v Gruzii. foto: © ReutersČeská pozice

Gruzínský prezident Michail Saakašvili v úterý uznal porážku svého Sjednoceného národního hnutí (UNM) v pondělních parlamentních volbách. V televizním projevu k národu oznámil, že UNM odchází do opozice. Z vítězství se raduje opoziční koalice Gruzínský sen. Jejího vůdce Bidzinu Ivanišviliho přestavuje z Tbilisi dopisovatel ČESKÉ POZICE Gábor Stier.

Volby v Gruzii doprovázelo neobvyklé očekávání. Především proto, že Saakašvili, jenž příští rok podle gruzínské ústavy už nemůže kandidovat na další prezidentské období, by si rád přesedl do premiérského křesla, v souladu s čímž v budoucnu, respektive přesně za rok, se zvětší role parlamentu. Tato změna zásadně zvýšila důležitost současného hlasování, nemluvě o tom, že poprvé po devíti letech měla vládnoucí strana skutečného soupeře.

Saakašviliho jeho nový vyzyvatel zaskočil. A navzdory tomu, že prezident Ivanišviliho, který dlouho financoval jeho reformy, dobře zná. Obchodník, který zbohatl v době ruského divokého kapitalismu, kdy také získal ruské občanství, však nezapomněl na svou vlast a za uplynulých deset let do Gruzie investoval téměř dvě miliardy dolarů. Vítězové takzvané růžové revoluce by bez této podpory nedokázali uživit ani sami sebe, natož aby se mohli pustit do nějakých reforem.

Bidzina Ivanišvili (56)

Nejbohatší Gruzínec, známý ze svého ruského působení také jako Boris Ivanišvili (v roce 2011 se vrátil ke jménu Bidzina). Podle Forbesu je třetím nejbohatším politikem na světě. Jeho jmění se odhaduje na 6,4 miliardy dolarů, což představuje polovinu gruzínského HDP. Vlastní rozsáhlé sídlo v Tbilisi v hodnotě asi 50 milionů dolarů.

Narodil se 18. února 1956. Pochází z pěti dětí z chudé gruzínské vesnice. Studoval techniku a ekonomiku na Gruzínské státní univerzitě. Podnikat začínal spolu s ruským obchodníkem Vitalijem Malkinem, který je nyní také v politice. Prodávali počítače a telefony. Nejvíc peněz vydělal v bankovnictví a převážně v Rusku. Je ženatý a má čtyři děti.

Ivanišvili zalepoval díry v rozpočtu a z velké části financoval například boj proti korupci považovaný za největší úspěch Saakašviliho. A mezitím nechal státu dobročinně postavit pět set škol, šest set kostelů a jednu vojenskou základnu. Obyvatelé jeho rodného města Čorvila mohou v jím vybudované nemocnici zdarma využívat tu nejlepší lékařskou péči.

Z paláce nad Tbilisi, odkud se věnoval rozmnožování své sbírky uměleckých předmětů, rekonstrukci divadel v hlavním městě či financování nezaměstnaných herců, učitelů či univerzitních profesorů, se přitom Ivanišvili díval čím dál víc kriticky na působení samotného Saakašviliho, na rozehnání opozičních demonstrantů v roce 2007, anabázi v Jižní Osetii i ztrátu ruského trhu a zmrazené vztahy s Moskvou. A přestože ve skutečnosti příliš nesympatizoval s oponenty moci, především jejich sponzorem Badrim Patarkacišvilim, a měl rád klid, rozhodl se loni po mnoha letech v zákulisí zapojit do velké politiky i přímo. Navíc proti svému bývalému chráněnci Saakašvilimu.

Loutka Moskvy a tajný agent?

Saakašvili na to samozřejmě zareagoval po svém a někdejšího sponzora organizujícího opoziční hnutí okamžitě zbavil státního občanství a označil ho stejně jako všechny své dosavadní odpůrce za loutku v rukou Moskvy a za tajného agenta. Bez gruzínského občanství Ivanišvili nemohl formálně nadále vést své hnutí Gruzínský sen sdružující šest opozičních stran.

Anabáze s pasy

Vůdce Gruzínského snu přišel za svůj život o gruzínské občanství dvakrát. Poprvé počátkem devadesátých let, kdy se přestěhoval do Ruska a získal ruský pas. Když se v roce 2004 do Gruzie vrátil jako zámožný muž a stoupenec prezidenta Saakašviliho, dostal na základě prezidentova dekretu gruzínské občanství nazpět, i když si ruské občanství ponechal. Gruzínské zákony přitom dvojí občanství nepřipouštějí.

V roce 2010 se navíc Ivanišvili stal i občanem Francie. Když se později se Saakašvilim názorově rozešel, ztratil loni v říjnu, opět prezidentským dekretem, gruzínské občanství znovu. Od té doby o ně marně žádá. Nyní vyzval gruzínskou justici, aby mu „během jednoho týdne“ vrátila odebrané gruzínské státní občanství, a potvrdil, že má v úmyslu být v čele vlády. „Mohu se stát premiérem i bez občanství. Předsedu vlády volí parlament, v němž máme většinu. Takže žádný problém neexistuje,“ uvedl Ivanišvili.

Ani to však Saakašvilimu nestačilo. Počátkem letošního roku byla Ivanišvilimu udělena pokuta ve výši 90 milionů dolarů za údajné porušení zákona o financování kampaně. Poté, co ji odmítl zaplatit, stát dočasně převzal řízení jeho banky Cartu Bank a začal poskytovat realitní úvěry, které podle Ivanišviliho odhadu přišly jeho finanční ústav na 115 milionů dolarů. Drastické manévry s cílem magnáta ochromit se však obrátily proti jejich strůjcům a vyvolaly sympatie k Ivanišvilimu.

Miliardář Ivanišvili je schopný financovat nějakou dobu reformy třeba i z vlastní kapsy

Program jeho koalice je však stejně plný obecností jako ten Saakašviliho. Slibuje napravit zdravotnictví a řešit nezaměstnanost. Zároveň silně napadá Saakašviliho prohřešky proti demokracii. Prezidentovo jednání přirovnává k budovám v hlavním městě, kterým neustále natírají průčelí, zatímco se rozpadají jejich základy. Ivanišvili je sice maximálně populistický, a někdy přímo xenofobní, miliardář je nicméně schopný financovat nějakou dobu reformy třeba i z vlastní kapsy. Navzdory obviněním vládnoucí moci je nadále jeho cílem euroatlantická integrace jeho země, přičemž by rád Gruzii opět vrátil ruský trh. Pro lidi unavené Saakašviliho nevyzpytatelným chováním však Ivanišvili přináší především světlo naděje.

Konec systému jedné strany

Navzdory tomu by se nemělo zapomínat, že Ivanišvili je součástí gruzínského politického zřízení, které by bylo možné popsat jako pluralistický feudalismus, úplně stejně jako Saakašvili. V obou případech jde o silné osobnosti, které drží pohromadě politická uskupení stojící za nimi, a jejichž dalším pojítkem je nenávist vůči druhé straně. Třebaže toto vyrovnání poměru sil a výměna rolí v zásadě pohne zkostnatělou scénou, jak vyplývá ze všech uvedených skutečností, není vůbec jisté, že se tyto velké síly nadále snesou.

Úspěch opozice bude představovat změnu systému, který až dosud stavěl na jediné straně, Sjednoceném národním hnutí. To však je pouze začátek, neboť další měření sil je už za rohem. V prezidentských volbách příští rok (Saakašvili nehodlá ustoupit tlaku vítězné opozice a vyhlásit předčasné prezidentské volby) může Ivanišvili ještě posílit.

Již současný výsledek však Saakašvilimu jednoznačně kříží jeho premiérské plány. Tento scénář mu ale překazilo vítězství opozice vedené Ivanišvilim, což lze vnímat jako spektakulární vyjádření nedůvěry v současnou vládnoucí moc.

Počet příspěvků: 1, poslední 3.10.2012 02:26 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.