Ceska Pozice

Bělorusko: Hra o vnitřní i geopolitickou budoucnost stále otevřená

Výsledek souboje o Bělorusko je nejistý – část opozice se snaží radikalizovat demonstranty, prezident Alexandr Lukašenko se zase stále víc opírá o ozbrojené složky. Navíc velkou roli hrají vojensko-politické a ekonomické zájmy Ruska, Západu i Číny.

Opatření běloruské armády. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Opatření běloruské armády. | foto: AP Photo
Opatření běloruské armády.

Běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi končí 5. listopadu mandát, zatím však nic nenasvědčuje, že se Bělorusko do té doby vymaní z krize vyvolané nesouhlasem značné části společnosti s výsledkem prezidentských voleb. Rusko, členské země Evropské unie i Brusel sice tvrdí, že si krizi musejí vyřešit sami Bělorusové, ale ať oslavují Lukašenka, nebo požadují jeho okamžitý odchod, ovlivní ji jen nepatrně.

Výsledek souboje o Bělorusko je nejistý, přičemž obě strany konflikt vyhrocují. Část opozice se snaží radikalizovat demonstranty, zatímco Lukašenko omezuje vypínáním internetu přístup k informacím a stále více se opírá o ozbrojené složky. Navíc jsou události v Bělorusku jednou z epizod geopolitického posunu, přičemž ve hře o budoucnost této země významnou roli hrají vojensko-politické a ekonomické zájmy Ruska, Západu i Číny.

Manipulace ulicí

V současnosti vytvářejí obraz Běloruska především demonstrace Lukašenkových odpůrců. Jestliže na začátku šlo převážně o nekoordinované protesty mládeže, dnes demonstruje celá běloruská společnost, v jejímž čele stojí Koordinační rada. Je tedy pochopitelné, že se síly v pozadí krize snaží manipulovat „ulicí“. Propagandistický Lukašenkův aparát i jeho bezpečnostní složky údajně posílili ruští odborníci.

V současnosti vytvářejí obraz Běloruska především demonstrace Lukašenkových odpůrců. Jestliže na začátku šlo převážně o nekoordinované protesty mládeže, dnes demonstruje celá běloruská společnost, v jejímž čele stojí Koordinační rada. Je tedy pochopitelné, že se síly v pozadí krize snaží manipulovat „ulicí“.

Jedním z Lukašenkových argumentů, kterým se snaží oslabit demonstrace, je údajná hrozba anexe bývalého území Polska okolo města Grodno, kde žije početná polská menšina. Využívá přitom polské novináře, dle nichž by za jistých okolností bylo možné připojit tuto oblast k Polsku, a poukazuje na situaci na Ukrajině, která by prý nastala i v Bělorusku v případě jeho pádu.

V této hře hraje značně kontraproduktivní roli televizní stanice Nexta Telegraf vysílající z Varšavy, za níž se údajně skrývají čtyři bývalí běloruští novináři a která podle amerického think tanku Institut pro válečná studia (Institute for the Study of War, ISW) koordinuje demonstranty. Obzvlášť nebezpečná situace nastala 23. srpna, kdy nasměrovala demonstraci z hlavního náměstí v Minsku k památníku druhé světové války obklopenému příslušníky běloruské armády. Jen prý díky zásahu Koordinační rady se s ní demonstranti nestřetli.

Podle ISW snižuje Nexta Telegraf legitimitu Koordinační rady a zvyšuje účinnost aktivit Kremlu v Bělorusku. Na konci srpna zveřejnila plán vítězství, v němž sice uvádí, že Koordinační rada je oprávněna vyjednávat, ale současně potvrzuje ISW, že činnost televizní stanice je kontraproduktivní. Vybízí například k výběru vkladů ze státních bank, neplacení daní, vystoupení občanů ze státních organizací, blokádě škol či k vytváření černých listin obchodníků, kteří spolupracují se státními institucemi a policií.

Zastrašování společnosti i zahraničí

Běloruská opozice nemá jednotné vedení, program ani respektovaného lídra, se kterým by mohl být zahájen dialog, přičemž Kreml neodmítá rozhovory s opozicí. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova je však třeba nejdříve vyjasnit, kdo Koordinační radu k vyjednávání pověřil, a její cíle. Zmíněný plán vítězství nemůže tvořit základ konstruktivního dialogu s Lukašenkem ani s Moskvou. Z nejnovějších kroků Koordinační rady je zřejmé, že hledá řešení této situace.

Například jedna z jejích vůdčích osobností Maryja Kalesnikavová obvinila Lukašenka, že nedokázal za uplynulých 26 let, kdy je u moci, vybudovat dobré sousedské vztahy s Ruskem, přičemž zdůraznila, že oba státy jsou součástí Unie Ruska a Běloruska. A následně prohlásila, že Koordinační rada nebude rozdělovat finanční pomoc EU pro postižené v demonstracích. Evidentně se snažila zmírnit občasné protiruské nálady opozice a vytvořit přijatelnější prostředí pro dialog s Kremlem.

Prezident Lukašenko stále častěji používá armádu. Uvedl ji do nejvyyšší bojové pohotovosti a elitní výsadkový oddíl, kterému v minulosti velel bývalý ruský ministr obrany Pavel Gračev, poslal k západní hranici s Polskem. Armáda provádí obrovské manévry, které mají zastrašit bělosruskou společnost i zahraničí.

Prezident Lukašenko stále častěji používá armádu. Uvedl ji do nejvyyšší bojové pohotovosti a elitní výsadkový oddíl, kterému v minulosti velel bývalý ruský ministr obrany Pavel Gračev, poslal k západní hranici s Polskem. Armáda provádí obrovské manévry, které mají zastrašit bělosruskou společnost i zahraničí, a její části byly rozmístěny pod záminkou ochrany válečných památníků na strategických místech, zejména v Minsku.

Situace po prezidentských volbách ukazuje, že armáda, zejména její důstojnický sbor, podporuje Lukašenka. Například ještě před nimi důstojníci letectva a protivzdušné obrany vyzvali 14 tisíc příslušníků běloruského důstojnického sboru k podpoře Lukašenka ve volbách a výzva, jež visí na oficiální stránce běloruského ministerstva obrany, byla přijata jednohlasně – Lukašenka podporují všichni významní velitelé.

Někteří z nich se narodili v Rusku, mají ruské vojenské akademie, a tím i přátelské vztahy s ruskými důstojníky. Podle údajů z roku 2016 má běloruská armáda 65 tisíc příslušníků, 600 tanků, 900 bojových vozidel a 200 obrněných transportérů, přičemž tuto techniku používají čtyři motostřelecké brigády a speciální jednotky. Lukašenko má tedy dost prostředků, aby potlačil jakýkoli odpor.

Pomoc Ruska

Prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, že je připraven poslat policejní síly, kdyby demonstranti použili násilí, lze považovat za ústupek Lukašenkovi, který nemá situaci zcela pod kontrolou. A je to také upozornění, že Bělorusko je v zájmové sféře Kremlu, a proto nedovolí, aby jeho dominance v této pro něj strategické oblasti utrpěla. Krvavé řešení běloruské krize však nehrozilo, ani nehrozí.

Ruská ekonomická a vojenská podpora však neřeší dosud nevyslovenou podstatu krize – boj o příklon Běloruska k Západu, Rusku nebo k Pekingu – ani dlouhodobé setrvání Lukašenka v prezidentském křesle

O běloruské krizi se mnozí domnívají, že její negativní dopad na ekonomiku země ovlivní i budoucí vnitřní a zahraniční politiku Běloruska, a ze závislosti ekonomiky na ruské pomoci vyvozují, že její propad zesílený demonstracemi a sankcemi EU povede Minsk do náruče Kremlu. Ta totiž může za současné ekonomické situace a globální recese poskytnout Bělorusku pouze humanitární pomoc.

Oproti tomu Rusko je připraveno financovat Bělorusko a Lukašenka ještě více ekonomicky podpořit, který však bude muset za tuto ruskou pomoc, přesněji řečeno, za svou záchranu, zaplatit. Ruská ekonomická a vojenská podpora však neřeší dosud nevyslovenou podstatu krize – boj o příklon Běloruska k Západu, Rusku nebo k Pekingu – ani dlouhodobé setrvání Lukašenka v prezidentském křesle.

Washington, Moskva, Peking

Bělorusko, malá země se zhruba deseti miliony obyvatel, má v důsledku své geostrategické polohy velký vojenský význam pro Rusko i NATO. V uplynulých letech se však do tohoto prostoru začal tlačit i Peking. Čínský prezident Si Ťin-pching byl jedním z mála světových lídrů, kteří gratulovali Lukašenkovi k vítězství v prezidentských volbách.

USA si nepřejí integraci Rusko a Běloruska, protože by výrazně posílila ruské vojenské síly na hranici Ruska a NATO. Z hlediska globálního střetu Washingtonu a Pekingu by však USA v případě neúspěchu opozice spíše akceptovaly příklon Běloruska k Moskvě než k Pekingu.

Čína se obává, že by dlouhodobá politická nestabilita v Bělorusku mohla ohrozit její projekt „hedvábné stezky“ a investice v zemi – jen v roce 2019 činily přímé čínské investice v Bělorusku 450 milionů a půjčka 500 milionů dolarů. Bělorusko je také důležité pro čínské zboží putující do západní Evropy. Největší investicí Pekingu v zemi je výstavba technoparku Great Stone u Minsku, který se má stát čínskou základnou pro 5G síť za účasti společnosti Huawei.

Vzhledem k relativně omezeným průmyslovým kapacitám Běloruska by pro Peking nebyl problém zemi finančně stabilizovat a učinit z ní výkladní skříň a základnu pro ekonomickou expanzi do Evropy. Proto Čína podporuje Lukašenka, který je k Pekingu vstřícný a nemá zájem, aby se jeho země více přiklonila k Moskvě. USA si nepřejí integraci Rusko a Běloruska, protože by výrazně posílila ruské vojenské síly na hranici Ruska a NATO.

Z hlediska globálního střetu Washingtonu a Pekingu by však USA v případě neúspěchu opozice spíše akceptovaly příklon Běloruska k Moskvě než k Pekingu.Hra o Bělorusko je stále otevřená. Částečně by na uvedené problémy mohla odpovědět Lukašenkova návštěva Moskvy.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.