Bátora přerušil mlčení. Ale nic tvůrčího neřekl.

Od Ladislava Bátory, obětního otloukánka a budovatele nové pravice, jsme se stále nedočkali tvůrčích myšlenek.

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Je neskutečné, jaký politický vzestup prodělal pan Ladislav Bátora z Holešovic, který ještě předloni coby veřejně neznámá osoba vystupoval v televizním soutěžním pořadu AZ kvíz (a vyhrál 15 500 korun!) a dnes o jeho bytí ví bystří akademici stejně jako dojička krav na Hané... Bizarní příběh člověka, v němž se objevují „politická témata“ jako urážky na Facebooku, protestní odchody z vlády, ale i finální mýtus o ušetřených 150 milionech na ministerstvu školství, by zasloužil film.

Z Bátory je mediální artikl, kolem nějž se vedou bitvy o vidění světa„Ministr školství Josef Dobeš je zdatným medializátorem školských témat,“ řekl před časem ČESKÉ POZICI jeden z ředitelů gymnázia, aniž by dále rozvíjel, zda jsou taková témata jako výuka k národní hrdosti, sexuální výchova, plošné testování dětí nebo tělovědné klání o „Dobešův pohár“ správně uchopeny a řešeny. Prostě bývají předneseny, mediálně vmeteny do prostoru. Zazní. A Bátora se – chtě nechtě – stal stejně úspěšným mediálním artiklem, kolem nějž se dějí úporné bitvy o vidění světa.

Ovšem sám Bátora se k němu v médiích ani moc nevyjádřil, pomineme-li proslulý a Václavem Klausem komentovaný text z Bátorovy autobiografie, kde raději preferuje „národní pospolitost než občanskou společnost, ... raději uleželý segedín u Rozvařilů než emulgátorovou mňamku od McDonalda, ... raději základy latiny a řečtiny než prolegomena k navlékání kondomu, ... raději čecháčky než světáčky, ... raději jihočeskou selku než pražskou intelektuálku, ... raději Koniáše než Halíka, ... a raději tradici než pokrok.“

Zatím jen s negativismem...

Jakožto dojímavé a negativistické osobní vyznání k neoblíbenému měnícímu se světu je to možná zajímavé, ale od „umlčované oběti“ a novopravicového lídra bychom čekali přeci jen nějaké vrstevnatější myšlenky, než jen ukazování na to, jak je současná zelená, homofilní, eurohujerská a multikulturní společnost žluklá. Podněty to jsou v třeskuté a zmatené době samozřejmě relevantní, ale Bátorou nabízená alternativa je zkrátka irelevantní. Zatím.

Coby Dobešův úředník nesměl mluvit. Zavázal se k tomu, takže získával nemalou část veřejného mínění na svou stranu. Před novináři se, jakožto slušný člověk ze staré školy, zaklínal „bobříkem mlčení“.

Poté, co na MŠMT – ač úplný novic – dokázal takřka zázračně vyhmátnout a vyhodit 23 procent zbytečných lidí a ušetřit 150 milionů korun, může konečně hovořit. Dosud poskytl dva rozhovory ve významných celostátních médiích: ve středu v Týdnu a ve čtvrtek v Právu. Co jsme se dozvěděli?

Výběr odpovědí ze serveru časopisu Týden:

  • „Radši bych, kdyby přizval ke spolupráci on (Václav Klaus) mě. Ono to je pohodlnější.“
  • „Ono když vám dvakrát během čtrnácti dnů znásilní e-mailovou schránku a váš profil na Facebooku, tak si pak člověk řekne, kdy mu začnou chodit do bytu. To už jsou útoky, které člověka ohrožují... Přežil jsem i ta vrácená trestní oznámení na jasné trestné činy pomluvy. Ale ten hacker, to byl nejbrutálnější útok. To si říkáte, co bude dál – chytnou někde malou Sašenku (Bátorova vnučka) a budou mě vydírat? To je čítankově vedená likvidace.“
  • „Nám (Akci D.O.S.T.) spousta lidí vyjadřuje podporu, ale ne podpisem. Ale myslím, že jsme se přece jen rozrostli asi o 200 lidí na 800. To mě těší, ale není to podstatné.“
  • „Nicméně nevylučuji (registraci nové politické strany) a dokonce si myslím, že to k tomu dospěje. Pokud nebudou předčasné volby, a já myslím, že nebudou, tak to je času!“
  • „Jsou tři skupiny (které mají za cíl Bátoru zničit). První je ryze ideová, to jsou ti zapálení eurofanatici a proamerikanisti. A protože oni mají víc prostředků než já, tak stačí, aby to jen tak šolichali, a už je to pro mě likvidační. A to pro mě z hlediska zaměstnání bylo. Druhé skupině vedle svých názorů vadím i hlasy, které bych jim v budoucnu mohl brát. Třetí skupinou jsou buď prodejní, nebo hloupí novináři.“

 

Výběr odpovědí z deníku Právo:

  • „A po pravdě řečeno, já nejsem moc příznivec zakládání stran, takže z mého pohledu to není nijak naléhavé.“
  • „Šel jsem přes náměstí a najednou dva takoví statní Romové si to ke mně štrádovali. Člověk se vylekal. Říkají: ,Já jsem nějaký Polák. Pane Bátora, vy jste naše jediná naděje.´ Říkám: ,Co se děje pane Poláku, já vás znám? A co pro vás mohu udělat?´ Vysvětlil mi, že drží společnost v Josefově pohromadě, protože ono to město umírá, a že má na ministerstvu školství nějaký požadavek a jestli bych se na to podíval. No, a to je pro mě to nejmenší. Tak jsem se na to podíval. A zrovna včera nebo předevčírem jsme to vyřešili. Schválené to bylo, uspíšilo se to. Tak jsem napsal tomu panu Polákovi, tomu cikánovi, a krásně mně odpověděl: ,Vždyť já jsem to tak všem říkal. Jediný pan Bátora je naše naděje.´“
  • „Víte, vzhledem k tomu, že jsem byl ve čtyřech stranách – z toho jednu jsem zakládal – tak já sakra vím, co to (zakládání strany) s sebou nese.“
  • „Co se týká korupce, především si uvědomte, že je zavádějící, a účelně zavádějící, že to je nešvar jenom u nás... Ale především si myslím, že korupce stojí a padá s nedůvěrou obyvatelstva v režim nebo ve státní orgány. Počátkem obrody musí být, aby lidé znovu získali důvěru ve stát a v politiky.“

A na přímou otázku Práva, čím případná nová strana osloví voliče, padla tato Bátorova odpověď: „Vždyť jsem vám říkal, že nejsem fanda do zakládání politických stran...“

Bátora = jediná naděje?

Jste zmateni? Není divu. Zakládání stran Bátora sice zná, ale není toho vlastně fanouškem. Vystřídal jich už nejméně čtvero (Československá strana socialistická, Národně sociální strana, Občanská demokratická aliance a Strana svobodných občanů). V roce 2006 kandidoval jako nezávislý z prvního místa za Národní stranu do sněmovny, nicméně nyní mu Romové říkají, že „je pan Bátora jejich jedinou nadějí“.

Pořád ještě oficiálně nevíme, proč byl Bátora z Hradu na MŠMT usazen a tam přidržen, jak přiznal i prezidentem zachráněný ministr Dobeš. Spekulace, že se snad měl podílet na převodu nemovitostí pro novou školu Václava Klause juniora, zúčastnění odmítají. Nicméně právě Bátora hodlá stavět na důvěře ve stát a v politiky. Co je však ještě flagrantnější, je klausovské banalizování tuzemské korupce, která se „přeci děje i jinde“.

V kontextu celého půlročního dění vyznívá zvláštně článek i na webu Národní myšlenky, který má titulek: Mise splněna. „Protože Bátora je pro nás důležitější živý, než mrtvý. A Bátora mlčící, plnící ,v zájmu vlády´ roli umlčeného otloukánka, pro nás význam nemá, ať už by jeho úkol na MŠMT měl být kdovíjak gigantický. Chceme a potřebujeme ho živého, aktivního, burcujícího... Celá Evropa spěje k zásadním změnám a Nový řád ke svému zhroucení. Tak si do něj pojďme kopnout. S Láďou Bátorou zpátky na naší straně.“

Pan Bátora z Holešovic, který hned v následujícím kole televizního AZ kvízu vypadl, se pro spousty lidí stal (bezděčně a rychle) symbolem odporu vůči věcem, které se jim nelíbí: rozpadu tradičních hodnot, multikulturalismu, europeismu. Nyní může slavit. Pokud však nenabídne se svou stranou byť třeba nepříjemné, ale zářné, osvěžující a tvůrčí myšlenky, jimiž obohatí vlast 21. století, své zastánce ztratí. Kromě negativismu a role oběti zatím moc nenabídl.

Počet příspěvků: 2, poslední 22.10.2011 04:26 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.