Baroš opět v základu. Víme proč.

Možná se mýlíme, ale Milan Baroš dnes Řekům opět gól nedá.

Před utkáním s Norskem byl trenér české fotbalové reprezentace v pohodě. A jak se ukázalo, ani porážka 0:3 ho nerozhodila. foto: ČTKČeská pozice

Před utkáním s Norskem byl trenér české fotbalové reprezentace v pohodě. A jak se ukázalo, ani porážka 0:3 ho nerozhodila.

Je to potvrzené: Milan Baroš nastoupí proti Řekům opět v základu. Novinu, kterou znalci taktického uvažování reprezentačního kouče Michala Bílka asi tušili dopředu, sdělil na ČT4 v odpoledních hodinách manažer týmu Vladimír Šmicer. Pesimismus čišící z tohoto sdělení ještě prohloubil headline dole na obrazovce, který nás ujistil, že „Češi nedali Řekům gól 28 let“.

Ale nalaďme se na pár vteřin trochu pozitivněji a připomeňme v posledních dnech často opomíjenou skutečnost, že i Baroš občas zaskóruje. Milan je přes svůj relativně mladý věk, vždyť mu bude v říjnu teprve 31, opravdu zkušený útočník a bezkonkurenčně nejlepší střelec reprezentačního týmu. Kam se na něj hrabou pánové Lafata, Pekhart či Necid dohromady. Není to ani tak dávno, co kraloval střelcům v turecké lize, jež jistě není horší než česká. A nějaký ten gól vstřelil i v uplynulé sezóně, kdy ho sužovala četná zranění, ale zase se dočkal s kamarádem „Ujfim“ (Tomáš Ujfaluši) konečně i tureckého titulu. A nyní se vraťme do pesimističtějšího módu.

Proč Milan Baroš na hřišti více připomíná ducha nejlepšího střelce Eura 2004, jak píše Luděk Mádl na Aktuálně.cz, než fotbalistu schopného vsítit tolik potřebný a od něj očekávaný gól? Uvažovali jsme o tom, proč trenér Bílek pořád sází na „Baryho“ a dospěli jsme k jedné verzi příběhu o kdysi nadějném valašském šutérovi, která dává smysl.

Totiž jde o to, že Baroš se chce vrátit domů – vyděláno už má po letech v cizině dost. Ale neví, jak na to. I přes mátožnou fazonu je pro jakýkoli klub v Česku příliš drahý a v Galatasaray Istanbul je ještě rok pod lukrativní smlouvou. Možná, že by Aleš Řebíček ve Slavii nějaké ty miliony na posilu našel, nebo Sparta, kdyby jej hodně chtěla. Problém je, že Milan Baroš chce skutečně domů, tedy do rodných Vigantic, kde si na něj brousí zuby tamní tým krajského přeboru TJ Modrá hvězda. A k tomu je potřeba, aby cena fotbalisty klesla až téměř na nulu. Při Barošových výkonech na Euru klesá exponenciálně každou minutu jeho pobytu na hřišti...

A proč by to Michal Bílek dělal? Nu, jeho budoucnost po propadáku na Euru také není úplně jistá, fotbalový boss Miroslav Pelta by mohl hledat viníky neúspěchu, a když vynechá sebe, tak kdo bude první na řadě? Bílek tedy vsadil na jedinou jistotu: když se všechno po..lá, alespoň ve Viganticích ho budou vítat se slivovicí a třeba na jeho počest zasadí nějakou tu trnku. Milana Baroše, jediného profíka v týmu, může trénovat dennodenně, třeba dvoufázově.

Ano, lze namítnout, že od Baroše s Bílkem by to bylo hodně sobecké, kdyby úspěch reprezentačního týmu podřídili svým osobním zájmům. Přiznejme si, že něco takového opravdu není hezké. Na druhou stranu je to pouhá hypotéza, jejíž platnost možná skončí někdy kolem 19:45 dnes večer. Abychom končili trochu optimisticky.